Pondělí 19. duben 2021
Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela
Zataženo, déšť 11°C

Nákaza z displeje telefonu? Epidemiolog: Hrozba přenosu covidu z povrchů se přeceňuje

Autor: ČTK - 
2. března 2021
07:44

Část odborníků se domnívá, že přílišná dezinfekce povrchů je v boji s koronavirem přeceňovaná. Než se bát, že se nakazíme po kontaktu s poštovní zásilkou, telefonem či bankovkami, raději bychom se měli soustředit na mytí rukou a ochranu nosu, úst a očí, píše list The Guardian. Podle epidemiologa z univerzity La Trobe v Melbourne Hassana Vallyho je více než po roce života s koronavirem jasné, že přenos nákazy skrze povrchy není tak zásadní v šíření infekce, jak se prve myslelo.

„Není třeba úzkostlivě dvacetkrát denně mýt každý povrch, místo toho se můžeme jednoduše soustředit na mytí rukou, dodržování rozestupů a zůstávat doma, když jsme nemocní, což by mělo být víc než dostačující, abychom virus nešířili,“ uvádí Vally.

Hlavní způsob přenosu viru SARS-CoV-2 je aerosol, a to hlavně v případě, kdy je infikovaná osoba v blízkém kontaktu s dalším člověkem a například kýchne nebo zakašle. Kapičky aerosolu se pak mohou dostat do nosu, úst či očí poblíž stojících lidí, připomíná The Guardian.

„Neříkám, že přenos skrze povrch je nemožný a že v určitých situacích nepředstavuje určité riziko, nebo že bychom ho měli úplně ignorovat. Ale měli bychom vzít v potaz, že riziko takového přenosu je relativně malé,“ dodává Vally.

K obavám veřejnosti o nákazu skrze displej telefonu, bankovky a další povrchy přispěla studie australské Organizace pro vědecký a průmyslový výzkum Commonwealthu (CSIRO), podle které může koronavirus na takovém povrchu zůstat infekční až 28 dní.

Závěry už tehdy kritizoval například mikrobiolog Emanuel Goldman z americké Rutgersovy univerzity. Expert v článku v odborném časopise Lancet píše, že studie varující před nákazou z povrchů byly provedeny v laboratořích a „jen málo se podobají podmínkám v reálném životě“.

„Podle mého názoru je pravděpodobnost přenosu skrze neživé předměty velmi malá, a to jen v případech, kdy nakažená osoba na povrch nakašle nebo kýchne a někdo jiný se ho brzy (do jedné až dvou hodin) dotkne,“ píše Goldman.

Opakované dezinfikování povrchů a nošení rukavic podle něj dává smysl například v nemocnicích, v méně rizikovém prostředí jde o zbytečnost. Podobně jako Vally připomíná, že bychom však měli dbát na jiná preventivní hygienická opatření.

The Guardian podotýká, že zmíněná studie od CSIRO počítala s podmínkami, ve kterých nebylo ultrafialové záření, jež pomáhá virus zabít. V laboratoři je také kontrolovaná teplota a vlhkost vzduchu, jejichž kolísání rovněž ovlivňuje chování viru.

Vědecká práce vedoucí ke zmíněné studii nebyla špatná, ale interpretace a vysvětlení závěrů jsou chybné, říká Vally a varuje, že lidé se při dodržování příliš mnoha opatření brzy unaví, a proto je zásadní soustředit se na to, co je opravdu důležité - mytí rukou a dodržování rozestupů a nikoli neustálá dezinfekce věcí kolem nás.

Video „Virus nemá hodinky, může vás infikovat během sekund,“ imunolog o mýtech a v čem mu Babiš nevěřil - Pavlína Horáková, Lukáš Červený

Jirik-ta ( 2. března 2021 10:16 )

Nakazit se taky můžeme v práci a hromadné dopravě.

Zobrazit celou diskusi
Další videa