Je lepší imunita po covidu, nebo po očkování? Vědci si chválí kombinaci nemoci a vakcíny

Ideálním místem pro zkoumání projevů covidu a hromadné vakcinace je Izrael. Stát zde očkovací kampaň rozjel o mnoho dříve než ostatní regiony, má tudíž mnoho dat, se kterými lze pracovat. Země se do jisté míry stala celosvětovou laboratoří. 

Izrael to ví, jednu takovou observační studii proto uskutečnil. Stojí za ní vědci z místní zdravotní pojišťovny Makabi šerutej bri'ut v Tel Avivu, a byť výzkum ještě není recenzovaný (nezhodnotili jej nezávislí odborníci), naznačuje, že prodělaný covid skutečně navozuje silnější imunitní odpověď, respektive lidé byli před onemocněním variantou delta lépe chránění.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V základu je to jednoduché. Když člověk covidem onemocní, jeho organismus se dostane do kontaktu s celým virem SARS CoV-2, všemi jeho proteiny, proti kterým se pak do budoucna dokáže vyzbrojit. Oproti tomu očkovací látky obsahují ve většině případů jen genetickou informaci tzv. spike proteinu, takže se organismus vybaví hlavně proti němu. Spike protein je sice nejdůležitější, protože právě ten používá SARS CoV-2 k proniknutí do buněk, ale pořád je to pouhá část celé genetické informace viru.

Studie proběhla na velkém vzorku lidí, pojišťovna vlastní zdravotní dokumentaci více než 2,5 milionů Izraelců. Výzkum měl dvě hlavní fáze, v první byli porovnáváni lidé očkovaní mezi lednem a únorem s lidmi dříve nakaženými covidem. Během léta, kdy v Izraeli dominovala varianta delta, měli očkovaní občané 13krát větší riziko, že se deltou nakazí, než ti s prodělanou nemocí. U vzorku 32 tisíc očkovaných Izraelců dokonce panovalo 27krát větší riziko symptomatického průběhu covidu a osmkrát větší riziko hospitalizace než u těch s prodělaným covidem.

Ale pozor…

Z výsledků to může vypadat, že vakcíny můžeme rovnou hodit do koše, jenže tak to vůbec není. Za prvé nevíme, jak dlouho tato silná imunita pro prodělání nemoci u lidí přetrvává. Prvotní zprávy jsou sice v tomto ohledu příznivé, například studie z prestižního časopisu Nature uvádí, že přítomnost plazmatických buněk schopných boje s covidem byla potvrzena v kostní dřeni nejméně sedm měsíců po prodělání infekce, ale stoprocentně potvrzené to nemáme. I proto Česko nedávno hýbalo s dobou, jak dlouho po nemoci je člověk považován za bezinfekčního, jednoduše neexistuje finální shoda.

Také různí lidé mají po prodělání nemoci různě vysokou hladinu protilátek a tedy různě silnou imunitu. Jakou si po nemoci vytvoříte, se odvíjí od široké škály faktorů jako virové nálože, stavu, v jakém byl váš organismus před covidem, genetikou atd. Nenajdete dva stejné lidi (možná až na jednovaječná dvojčata), kteří by s nemocí zápasili zcela totožně a vytvořili si po ní naprosto stejnou imunitu.

Velká podzimní studie má ukázat promoření Česka: Test na protilátky pro tisíce dobrovolníků

Ovšem to hlavní je, že nákaza covidem je nebezpečná. U určitých skupin obyvatel jako lidé nad 65 let, obézní osoby, kardiaci, astmatici a další občané s chronickými nemoci je riziko dokonce velmi vysoké. Většina úmrtí se vyskytla právě mezi nimi. Ušetřeni nejsou ani mladí lidé bez dřívějších zdravotních problémů, i oni můžou skončit v nemocnici (například se u nich vyskytne krajně nebezpečná cytokinová bouře).

Celý další balík problémů jsou pak postcovidové stavy, trvající někdy až půl roku. Část lidí hlásí bolesti hlavy, problémy s čichem a chutí či unavenost ještě hodně dlouho po prodělání nemoci. Opět se to týká i mladé generace. Pokud by se proto někdo chtěl cíleně nakazit, aby získal silnou imunitu, jen si zahrává s ohněm a ještě může způsobit vážné problémy ostatním.

Nejsilnější imunita? Covid a pak „včelička“

Oproti tomu očkování funguje, byť možná imunita není tak dokonalá. Když porovnáme osoby, které covid nikdy neměly, s lidmi, kteří mají za sebou obě dávky vakcíny, tak je ochranný účinek nesporný. Podrobně jsme se tomu věnovali zde, ale ve zkratce – šance, že budete mít těžký průběh covidu nebo zemřete na nemoc po plném očkování, je prakticky mizivá a jde do promile procent. Dokonce i to, že se nakazíte, je nepravděpodobné, podle dat českého ministerstva zdravotnictví covid po plném očkování k polovině července chytilo 0,06 procenta Čechů.

Že je vakcinace dramaticky bezpečnější způsob vyvolání imunity než prodělání nemoci, upozorňuje i britská imunologická společnost. Vyzdvihla například již zmíněný fakt, že imunita je po covidu u každého hodně odlišná, zatímco po očkování zhruba víme, jak silně jsou lidé chráněni. Dalšími dávkami lze navíc imunitu znovu nastartovat, u imunity po covidu by to přirozeně šlo jen dalším covidem (a s ním spojenými riziky). Tyto dávky také mohou být jednoduše upraveny pro boj s novými variantami viru, což opět u imunity získané covidem tak snadno nejde. 

Vyšetření protilátek? Zbytečné, říká ministerstvo. Po covidu počkejte s očkováním čtvrt roku

Očkování se z těchto všech důvodů doporučuje i lidem, kteří nemoc prodělali. Vše totiž naznačuje tomu, že jejich výsledná imunita bude zdaleka nejlepší, hotová superimunita. Dotkla se toho i druhá fáze izraelské studie ze začátku textu, porovnávala 14 tisíc osob s prodělaným covidem a ty, které jej také prodělaly a zároveň si došly pro první dávku vakcíny. Lidé s vakcínou měli dvojnásobně snížené riziko reinfekce.  

K velmi podobnému výsledku došel výzkum amerického Centra pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC). Proběhl mezi obyvateli státu Kentucky a ti, kteří byli po prodělání covidu očkovaní, vyšli s dvakrát lepší šancí, že už nemoci nechytí, než ti, kteří chorobu jen prodělali.  

Česká vakcinologická společnost také vyzývá k očkování i obyvatele, kteří mají covid za sebou. „Ve studiích byla prokázána bezpečnost očkování pro osoby po prodělaném onemocnění. Vakcinace se doporučuje všem osobám, včetně těch, které onemocnění prodělaly. Očkování je možné zahájit kdykoli po ukončení izolace,“ uvádí společnost.

Revoluční testy českých vědců

Žel, kdo by si chtěl svou imunitu přesně změřit, moc možností nemá. Komerční testy nejsou příliš přesné, je nutné zdlouhavé laboratorní vyšetření. Snad ale svítá na lepší časy, tým českých vědců z Akademie věd ČR představil nové protilátkové testy, které by preciznost, rychlost a dostupnost měly splňovat.

Jejich hlavní výhodou je, že neměří všechny protilátky, nýbrž jen účinné složky, které jsou opravdu schopny před covidem ochránit. „Ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopné virus přímo neutralizovat a zastavit infekci buněk v organismu. Existující testy dokážou měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein včetně těch, jež virus neutralizovat nedokážou,“ popsal vedoucí laboratoře strukturní biologie Biotechnologického ústavu AV ČR Cyril Bařinka.

Třetí dávka vakcíny čeká i Česko: Tyhle skupiny chtějí experti přeočkovat nejdřív

Účinných látek proti nemoci ve výsledku příliš mnoho není. „Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ uvedl vedoucí skupiny virologie v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Weber.

Test by měl být schopné výsledky zajistit do několika hodin a aktuálně míří na trh, včetně toho mezinárodního.