Středa 24. dubna 2024
Svátek slaví Jiří, zítra Marek
Zataženo, déšť se sněhem 7°C

Kvůli Babišově Vivien změna u protilátek? Žena od Vojtěcha je proti, chystá se ale jiná novinka

Autor: Jakub Veinlich - 
28. července 2021
05:00

Dcera premiéra Andreje Babiše (ANO) a jiní mají nejspíš smůlu. Pravidla se kvůli nim měnit nebudou. Vivien si nechala před očkováním podle své matky Moniky Babišové změřit protilátky proti covid-19. Jejich množství prý bylo natolik vysoké, že ukazovalo nejen na pravděpodobně prodělané onemocnění, ale dokonce jí znemožnilo si nechat píchnout vakcínu. Babiš proto otevřel otázku, zda by množství protilátek nemohlo sloužit jako bezinfekčnost, srovnatelné například s potvrzením o prodělání nákazy v době ne delší než 180 dní. Ministerstvo zdravotnictví je ale proti. Náměstkyně Adama Vojtěcha Martina Vašáková Blesk Zprávám ale řekla, že se zřejmě tato lhůta brzy prodlouží až 210 dní.

Vivi by se nechala moc ráda naočkovat a je naštvaná, že zatím nemůže,“ prozradila na svou dceru Blesk Zprávám nedávno Monika Babišová. Vivien totiž zřejmě prodělala covid, a má v těle velké množství protilátek, které jí znemožňují jít na očkování. Test bude muset opakovat.

Otec Vivien, premiér Andrej Babiš, krátce nato CNN Prima NEWS řekl, že chce, aby ti, kteří mají naměřené vysoké protilátky, byli považovaní za bezinfekční stejně jako očkovaní nebo otestovaní. „Aby naši experti konečně řekli – jak je to v Rakousku – že ty protilátky jsou imunita,“ uvedl předseda vlády.

Například epidemiolog Jiří Beran pokládá za dostatečnou imunizaci u lidí, kteří covid prodělali, hladinu protilátek kolem 300 jednotek. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula by za takovou hranici uznal 200 jednotek.

„Upřímně moc nechápu, proč se vede tato diskuse, protože pro to nejsou žádné odborné podklady. Nelze říct, kdy je dostatek protilátek. Nikdo to nikdy nedefinoval,“ pozastavila se nad slovy obou odborníků náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková.

Vojtěchova náměstkyně: Spolehnout se jen na protilátky nelze

Blesk Zprávy: Jak se tedy dá definovat imunita proti koronaviru.

Náměstkyně Vašáková: Imunita proti covidu není založena na protilátkách. Je to komplexní děj, který obsahuje buněčnou imunitu a protilátky, které jsou takovým vedlejším produktem imunity. Může tedy nastat i situace, že člověk nemá žádnou protilátku a přesto je dobře chráněn, prodělal covid, má paměťové buňky, je chráněn, a má protilátky a nemusí být chráněn. Proto nelze brát protilátku jako test, který by o každém řekl, že nemusí nikoho nakazit a sám je v bezpečí.

Tedy největší ochranou jsou paměťové buňky?

Přesně tak. Ten, kdo prodělal covid-19, má se za to, že je chráněný, má takzvanou postinfekční imunitu, čili paměťové buňky. Předpokládáme, že budou fungovat po dobu prakticky nejméně těch šesti měsíců, jak známe i z našich podmínek. Do té doby, optimálně mezi třetím a šestým měsícem by se měl nechat člověk vakcinovat, aby tu imunitu posílil.

A to už je nějakým způsobem ověřené?

Ano, na to už jsou studie, které ukázaly, že se po vakcíně imunita posílí, dotyčný zodolní proti covidu a méně pravděpodobně ho dostane. Případně, když dostane zmutovanou formu, neměla by se u něj projevit závažná forma onemocnění. Protilátky tedy nemají odborný podklad pro to, proč to uznávat. A bylo by velmi nefér někomu říct: „Máš protilátky, jsi chráněn,“ protože to není pravda.

Video  Hrozba „černé mutace“: Profesor Hořejší o variantě covidu, která by nás vrátila na počátek pandemie  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

Jak si tedy vysvětlit slova epidemiologa Jiřího Berana nebo bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly, kteří mluví o tom, že člověk, který prodělal covid a má 300, respektive 200 imunizačních jednotek, mělo by na něj být pohlíženo jako na chráněného?

Skutečně, když se podíváte do odborné literatury světové, tak žádná taková studie neexistuje. U nás je doporučené měření protilátek proti covid-19 v podstatě ve dvou základních situacích. Jednou z nich je, že dotyčný má například na rentgenu změny, které odpovídají covidu, a přesto nevyšel pozitivní, nebo má příznaky, které mohou odpovídat aktuálně prodělanému covidu, a nevyšel pozitivní ať už PCR nebo antigenní test. Protilátky se pak měří z diagnostického důvodu, které lékaři potvrdí či vyvrátí, že to, co vidí, je covid. Druhá situace, kdy se měří protilátky, je u těch jedinců, kteří darují takzvanou rekonvalescentní plazmu. Tedy u toho, kdo aktuálně prodělal covid, jsou už zdraví a v rámci experimentální léčby nabízí svou plazmu pro někoho, kdo je s covidem například v nemocnici. Žádné jiné situace pro měření protilátek neexistují.    

Proč si je tedy někteří měří?

Vím, že jsou lákáni. Laboratořemi, různými nepodloženými články. Navíc ty protilátky skutečně nemusí být takzvané neutralizační. Nemusí ten virus efektivně vyvázat, aby se zabránilo onemocnění covidem. Dokonce to mohou být takzvaně zkříženě reagující protilátky. Tedy protilátky, které nejsou proti SARS CoV2, ale mohou být proti jinému typu koronaviru. Protilátky tedy mají velmi omezenou informační hodnotu a určitě nelze na jejich základě rozhodovat o bezinfekčnosti, nebo zkazitelnosti dotyčného, či dotyčné. Přiklání se k tomu různé mezinárodní organizace. Jak FDA, tak i ECDC, tak i WHO, tedy světová zdravotnická organizace.

A tady u nás v Česku se tím někdo zabývá?

My to v rámci klinické skupiny, abychom byli féroví, protože ten tlak je ohromný, ať už společenský, tak i politický, nikoliv odborný, probereme, jestli se neobjevily nové odborné zprávy, které by ukázaly, že má skutečně protilátka význam a je možno ji postavit naroveň například očkování, ale zatím se nic takové opravdu neobjevilo. Ale ti lidé, kteří to prodělali, měli PCR a antigen pozitivní, tak šest měsíců jsou stále braní jako lidé, kteří mají dostatečnou postinfekční imunitu, ale pak by měli projít vakcinací.   

Takže ministerstvo zdravotnictví nebude nijak doporučovat uznání protilátek jako bezinfekčnost, stejně jak zahájil tuto diskusi premiér Andrej Babiš, jehož dcera Vivien je údajně naštvaná, protože se nemůže po změření protilátek nechat zatím očkovat?

Já bych neřekla, že to bylo jen kvůli dceři. Oni ho kontaktují různí lidé, dávají mu různé informace a on se tím snaží zabývat. Takže z jeho úst vyšlo i to, že možná by ty protilátky mohly být na pořadu dne, jako něco, co by se uznávalo jako alternativa pro bezinfekčnost.

Nicméně opravdu mohu čistě odborně říci, že pro to není žádný důvod a bylo by nefér těm lidem říct: „Jste chráněni“. Bylo by to nefér vůči nim a vůči společnosti. Za klinickou skupinu a ministerstvo zdravotnictví to rozhodně nemůžeme doporučit. Vím, že to vzbudí zlou krev zejména u těch, kteří se nechtějí nechat vakcinovat, což je samozřejmě jejich volba, ale i těmto lidem tvrdit, že jsou chráněni, znamená je uvést v omyl.  Zatím není stanovená hladina protilátek, o které se dá říct, že člověka dokážou ochránit.

Původně bylo bráno, že člověk, který prodělal covid-19, je chráněný 90 dní, po čase se ta doba prodloužila na 180 dní. To je změřené nějakou studií, nebo jak se došlo k rozhodnutí, že se tato lhůta může prodloužit?

Ano, to bylo na základě studií. Nezapomeňte, že tu nemoc teprve poznáváme. Teď se třeba hovoří už o tom, že by se dalo uznat, že pacient po prodělání covidu-19 by mohl být chráněn až devět měsíců. Ale zatím pro to ještě nejsou dostatečná data. Ta debata je o tom, že jak tu nemoc postupně poznáváme, tak se sledují různé odborné studie, většinou ze zahraničí, ale máme i data z České republiky, kde více poznáváme biologické chování viru. To nebezpečí spočívá v interakci s individuálním imunitním systémem. Proto všichni neonemocní stejně a závažně onemocní jen část lidí, kteří to mají nějak geneticky předurčené i díky přidruženým nemocím, nebo stáří. Někteří naopak dokážou vyvinout efektivní imunitu, nebo si jejich tělo prakticky viru nevšimne. Někteří pak vytvoří takovou imunitu, že si dokonce poškozují vlastní tkáně.

Kdy by se ta doba „hájení“ po prodělání covidu mohla posunout z šesti na devět měsíců?

To nedokážeme ještě říct. Některé práce ukazují, že imunita může být prodloužena, ale zatím doporučujeme, tak abychom dávali férové informace, dokdy člověk může být chráněn, tak říkáme, že ta doba je vhodná pro očkování mezi 3 až 6 měsícem od pozitivity.

Video  Za hranice s oběma dávkami, radí Prymula. Co jsme nezvládli a jaké země ještě „zčernají“?  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

E M ( 28. července 2021 20:04 )

Nevím, ale naše staré vakcíny byly vyzkoušené , souzi by si to nemohli dovolit. Aa ne nadarmo byla naše výroba KLauzem okamžitě zprivatizována pro cizinu. A se zahraničními... jeden z mých šéfů nám hrdě hlásil že se nechal naočkovat zahraniční.... akorát že dvacítka zaměstnanců celou zimu ani nekýchla, pan šéf prskal, kýchal a smrkal celou zimu. Z jeho blízkosti jsme všichni prchali... tak kdo ví

zada ( 28. července 2021 17:23 )

to že jsi neslyšel že na vakcínu někdo zemřel tak asi žiješ na pustým ostrově ,

zada ( 28. července 2021 16:12 )

zada ( 28. července 2021 16:11 )

Vivien , držím ti palce. Jsi jediná rozumná ze své rodiny. A hlavně je evidentní, že si svoje rozhodnutí, a právo rozhodovat o svém zdraví, bereš jako rozhodnutí svobodného člověka ! Bohužel o tvém otci se to řícic nedá, a to je premiérem tohoto národa.... , politika byla vždyky svinstvo

zada ( 28. července 2021 16:09 )

souhlas! Vždyť ani většina z nás nedostala každý rok chřipku, a očkovaní jsme nebyli....

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa