Protilátky po covidu: K čemu jsou a jak fungují? Odborníci odpověděli na důležité otázky
Co vlastně znamená, když mám v těle protilátky? A proč jejich přítomnost nestačí k bezinfekčnosti? Na tyto otázky se snažili odpovědět odborníci během tiskové konference k tématu protilátek a očkování. Zdůrazňují, že jejich přítomnost určitě není důvodem k tomu, aby se člověk nenechal naočkovat - respektive, nedokáží nás spolehlivě ochránit, a i přes jejich přítomnost se můžeme nakazit.
„Vivi by se nechala moc ráda naočkovat a je naštvaná, že zatím nemůže,“ prozradila na svou dceru Blesk Zprávám nedávno manželka premiéra Monika Babišová. O protilátkách pak mluvil i známý hokejista Jaromír Jágr, který se kvůli nim prozatím nechtěl nechat očkovat. Premiér Andrej Babiš (ANO) se tak začal zabývat tím, že by se bezinfekčnost mohla měřit právě i protilátkami. U odborníků ale tvrdě narazil.
Experti jsou neoblomní, přiznávají strach o lidi
„Naše doporučení je neuznávat protilátky proti covidu jako průkaz bezinfekčnosti. Naše odborné stanovisko vychází z jednoznačných dat a důkazů,“ uvedla k tématu náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Tento názor nemají jen čeští vědci, ale i odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO), jak připomněl šéf vakcinologů Roman Chlíbek.
Podle expertů je potřeba myslet na to, že imunitní reakce těla je velmi složitou procedurou, a nelze se tak spoléhat jen na protilátky. A proč vlastně?
Vašáková připomíná, že u covid-19 záleží i na buněčné imunitě a onemocnět můžeme i přes vysoký výskyt protilátek. „Pozitivní protilátky neznamenají, že neonemocníme covidem, a negativní neznamenají, že se nakazíme,“ poznamenává a zdůrazňuje, že k těmto závěrům směřují odborníci díky nesčetnému množství studií. Imunitní systém je podle Vašákové chytrý a u mladého jedince protilátky „uklidí“. Aktivuje je až tehdy, když je virus na blízku.
Své závěry prezentovali vědci především proto, aby tím ochránili lidi, kteří mohou mylně věřit, že jsou v bezpečí, a přitom by pak mohli skončit na jednotce intenzivní péče. A to jen z toho důvodu, že se kvůli protilátkám nenechali očkovat.
Nakazím se a mám protilátky? Ty okamžitě zasáhnou
Blesk Zprávy se nicméně ptaly, co tedy protilátky v našem těle udělají, pokud se opravdu nakazíme. „Celá reakce bude rychlejší, protože se jedná o tzv. sekundární reakci; jsou již vyvinuty mechanismy adaptivní imunity. Když se s virem setkáte poprvé, tak je zapotřebí, aby došlo k prezentaci antigenu, a uplatní se dendritické buňky a centra v uzlinách, trvá to pak několik dní, než se celá reakce spustí,“ vysvětluje místopředseda České společnosti alergologie a klinické imunologie Ilja Stříž.
Zjednodušeně řečeno, protilátky sice nemohou být průkazem k bezinfekčnosti, ale alespoň začnou s virem rychleji bojovat. Ovšem pořád se jedná jen o jeden z rysů imunitní odpovědi. Nutno také zmínit, že změřené protilátky mohou být účinné i neúčinné. Vašáková například vysvětluje, že řada z nich je navíc identická k běžným koronavirům, které se ve společnosti vyskytují.
Zkoumat protilátky má význam například ve chvíli, kdy je darována krevní plazma, nebo v případě, že má člověk příznaky covid-19, ale test má negativní.
Roháčová: U chřipky je také neměříme
K expertům se na tiskové konferenci přidala i primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí v Nemocnici Na Bulovce Hana Roháčová. Ta v souvislosti s tímto tématem zmiňuje i jistý paradox - populaci sužuje mnoho nemocí, na které se očkuje a protilátky se u nich neměří.
„Jsme zvyklí, že nám téměř každý rok chodí chřipka a toto se stane i s koronavirem. Uvědomme si, že u žádné z těchto nemocí neděláme předtím protilátky, protože si nemyslíme, že bychom očkováním mohli ublížit,“ konstatovala.
Odborníci trvají na tom, že i přes vysoký počet protilátek bychom se měli nechat očkovat, neboť očkování tisíckrát zvyšuje imunitní reakci. Bude se podle nich nicméně diskutovat o tom, zdali nebude zapotřebí lidi s prodělanou infekcí očkovat jen jednou dávkou.
Experti navíc připomínají, že celkově koronavirus nadále poznáváme a i ze studií Světové zdravotnické organizace není zcela jasné, jak dlouho trvá ochrana po prodělání nemoci a po vakcinaci. Tedy celková imunitní odpověď.
„Síla a trvání imunitních reakcí na SARS-CoV-2 nejsou zcela známy a v současné době jsou k dispozici údaje, které naznačují, že se liší podle věku a závažnosti symptomů. Dostupné vědecké údaje naznačují, že u většiny lidí imunitní reakce zůstávají robustní a chrání před reinfekcí po dobu nejméně 6-8 měsíců po infekci,“ uvádí se v jedné ze studií.
Ano, asi máte pravdu, farmaceutickému průmyslu a lidem zainteresovaným vždy šlo o dobro a zdraví pacientů, peníze byly až na "posledním" místě. (Již jsem starší a iluze se rozplynuly).