Čtvrtek 25. dubna 2024
Svátek slaví Marek, zítra Oto
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Milada (82) měla covidový zápal plic: Test ho neodhalil, pomohl až ultrazvuk

Autor: ula - 
8. srpna 2021
05:00

O svou tchyni Miladu (82) pečuje Antonie v malé obci na Hodonínsku už osm let. Babička, jak jí Antonie říká, je po prodělané mrtvici trvale upoutaná na lůžko. Péči o tchyni jí zkomplikovala pandemie koronaviru. Ačkoliv se Miladu snažili izolovat, začala pokašlávat. Jenže test v jejím případě nákazu nepotvrdil. Miladu nakonec zachránil přivolaný praktický lékař, který v rámci studie používal ultrazvuk. Ten mohli dosud používat specialisté na určených pracovištích a díky němu odhalil lékař u ženy covidový zápal plic.

„Báli jsme se, abychom babičku nenakazili, chodili jsme za ní pouze s rouškou a izolovali jsme se od ostatních lidí. Zkrátka jsme dodržovali ta nejpřísnější opatření,“ říká Antonie o své tchyni Miladě, o kterou už osm let pečuje. I přesto ale začala Milada před dvěma měsíci pokašlávat.

Z obav, že se jedná o covid-19, proto její syn a snacha zavolali praktickému lékaři MUDr. Dušanu Zhořovi. „Zvažovali jsme, že rovnou zavoláme sanitku, ale nakonec jsme se nejprve obrátili na pana doktora a jsme za to zpětně moc rádi,“ vzpomíná Antonie. Lékař Miladu otestoval, aby nákazu koronavirem vyvrátil nebo potvrdil. Její test, stejně jako celé rodiny, byl negativní.

Kašel, který se lékaři nelíbil

Kašel Milady se ale lékaři přesto nelíbil a rozhodl se pro podrobnější vyšetření. S průzkumem pacientčiných plic mu pomohl přenosný ultrazvuk, který s sebou na návštěvu pacientů vozí. Právě včasné vyšetření a přenosný ultrazvuk nejspíš zachránily Miladě život. I přes negativní testy totiž u ní lékař diagnostikoval tzv. covidový zápal plic. Vir u ní totiž postihl pouze plíce.

„Pan doktor nám doma nechal přístroj na měření kyslíku v krvi a babičce předepsal antibiotika spolu s dalšími léky. Nakonec jsme se rozhodli, že babičku do nemocnice nepošleme a necháme ji doma. Pan doktor za námi pravidelně dochází na kontrolu,“ říká Antonie. Léčba byla účinná a Milada se dnes cítí mnohem lépe. Stav plic sice stále není na takové úrovni jako před nemocí, už se jí ale vrátila chuť k jídlu i touha sledovat oblíbené televizní seriály.

Ultrazvuk u praktiků?

Dosud ultrazvuk mohli používat pouze specialisté na předem určených pracovištích. V blízké budoucnosti by mohli přístroj dostat do svých ordinací i praktici. Potřebují k tomu však přesvědčit zdravotní pojišťovny. V tom by jim měly pomoci i probíhající vědecké studie, které zkoumají, jak jsou praktici v detekci chorob úspěšní. Předběžné výsledky ukazují úspěšnost nad 90 %. Praktici by ultrazvuk využili jen v přesně určených případech a oblastech. K tomu plánují připravit i vzdělávací program.

Od nasazení ultrazvuku v ordinacích si praktici slibují hlavně zrychlení a zpřesnění diagnózy, s čímž souvisí i rychlejší nasazení léčby. „Ultrazvuk by představoval další dílek do mozaiky primární péče. Pokud budu mít u akutního vyšetření podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření,“ popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Je jedním z praktiků, kteří v Česku využití ultrazvuku testují, zatím ale pouze v rámci studie.

„Vyšetření ultrazvukem v Česku hradí zdravotní pojišťovny pouze specializovaným pracovištím. Pokud by praktik přístroj chtěl nyní, musel by si jej pořídit na vlastní náklady a za výkony by nedostával žádnou úhradu,“ vysvětluje MUDr. Halata.

Praktici: Do řemesla odborníkům fušovat nechceme

Praktičtí lékaři připomínají, že nechtějí „fušovat“ do řemesla ultrasonografistům a dalším specialistům a provádět systematická vyšetření. Jejich cílem je tzv. Point-of-Care ultrasonografie (POCUS), při které se zaměřují na zodpovězení jedné velmi konkrétní klinické otázky.

„Práce ultrasonografistů je při vyšetření naprosto detailně popsat například celé břicho pacienta s chronickými bolestmi. Aby toho byli schopni, musí absolvovat rozsáhlé školení a provést stovky vyšetření, aby vůbec mohli získat certifikaci. Naším záměrem je soustředit se pouze na velmi jednoduchá zjištění v určitých částech těla, abychom mohli lépe určit diagnózu. Navíc na pacientech, které velmi dobře známe,“ říká MUDr. Dušan Zhoř, který pomohl paní Miladě. Podle něj tak není třeba praktiky školit natolik rozsáhle jako specialisty.

Odhalení trombózy nebo žlučníkových kamenů

Od března probíhá studie, která má prozkoumat bezpečnost a spolehlivost ultrazvukového vyšetření v ambulancích primární péče. „Velmi zjednodušeně v nich porovnáváme nálezy našich vyšetření ultrazvukem s nálezy při vyšetření specialisty u stejného pacienta. Předběžné výsledky ukazují, že se shodujeme ve více než 90 % případů, což je obrovský úspěch,“ říká MUDr. Halata.

V rámci jedné ze tří studií praktici vyšetřují například kámen na žlučníku nebo zápaly plic. „Spolehlivost vyšetření je naprosto klíčová. Je třeba přesně definovat, co má praktik umět a dělat, jaký by byl rozsah jeho vyšetření a kde je hranice, za níž už by měl další vyšetření nechat na specialistovi,“ říká doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D, ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který je odborným garantem projektu a s praktiky spolupracuje na vytvoření vzdělávacího programu k používání ultrazvuku.

Podle odborníka se dá dobře inspirovat u oboru urgentní medicíny, kde se uplatnění ultrazvuku v posledních letech velmi rozšířilo. Do budoucna by pak praktici mohli vyšetřovat i měkké tkáně, například při poranění ramene, podkožní útvary nebo vyšetřovat štítnou žlázu.

Video  Neurologické, kožní i psychické problémy. Postcovidový syndrom nezasahuje pouze plíce  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa