Od divadla do supermarketu, tanečník květinářem. Umělci museli za pandemie měnit kariéry

„Víte, jak zlepšíte aerodynamiku klarinetistova auta?“ koloval mezi muzikanty vtip už před lety. „Sundáte z něj ceduli rozvozu pizzy.“ Za pandemie covidu-19 se výsměšný fór stal realitou pro všechny druhy umělců.

Naopak jedním z mála odvětví, které za lockdownů rostlo, byl internetový prodej a s ním spojené rozvážení – ať už potravin, zboží nebo obědů. Najednou se nabízely spousty víceméně nekvalifikovaných pracovních míst, kterými vzali zavděk i četní umělci.

Sherlock, Shakespeare, supermarket

Nicholas Asbury (52) si zahrál Winstona Churchilla v dramatu BBC 37 dní, objevil se ve světoznámých seriálech jako Sherlock či Coronation Street – a hlavně hrál v prestižní divadelní společnosti Royal Shakespeare Company. Až do loňska si na pracovní příležitosti nemohl stěžovat. Vládne i jinými dovednostmi, ale psaní románů a skládání hudby pro divadlo není za pandemie o moc výnosnější.

„Když loni začal lockdown, poprvé jsem ve své životě hledal normální práci, abych tak řekl. Když není jiná možnost, prostě musíte. Hlásil jsem se do zemědělství a rozvozů, což byla jediná odvětví, kterým se dařilo. Vyrůstal jsem na farmě, ale i tak mi trvalo půl roku první job najít,“ popsal místnímu deníku Stratford-upon-Avon Herald.

Sexy herečka Mottlová dál zůstává za kasou! Proč jí už divadlo nestačí?

Tu a tam i za covidového režimu něco natáčel, ale po volnějším loňském létě přišlo další utužení. „V září jsem znova odpověděl na inzeráty z března. Zachránilo mě Tesco, začal jsem jezdit s rozvozy. Byli fantastičtí, byla radost začít po sedmi měsících obav. Je to dřina za málo peněz, ale aspoň nějaká práce, ulevilo se mi. Na začátku bylo těžké si zvyknout, 27 let jsem se živil hraním, hudbou a psaním. Cítil jsem se, jako bych se z čaroděje stal mudlou,“ přirovnává svou situaci k nevědoucí většině obyvatelstva z čarodějnických pohádek o Harry Potterovi. „Ale musím zdůraznit, že magii najdete všude. V týmu jsou samí skvělí lidé.“

Pak zase uspěl s konkurzem v televizi, ale stále myslel na zadní vrátka a radši hned rozvozy nevzdal: „Je trochu divné hrát v seriálu BBC a zároveň řídit pro Tesco – ale celá tahle doba je divná.“

Na rozvozy se dala i řada jeho kolegů. Velšan Richard Harrington (45) je známý ze seriálů jako Koruna, Dalziel a Pascoe, Poldark či Gangy Londýna; ve Walesu dostal několik TV ocenění. „Od března do září jsem nedělal vůbec nic,“ popsal pro BBC. „Pak jsem dostal job u Deliveroo, jezdil jsem po Londýně na kole a rozvážel lidem jídlo.“ Musel uživit i svou těhotnou partnerku Hannah Danielovou, rovněž herečku. I on na tom vidí víc než jen finanční z nouze ctnost: „Normálně jsem docela fit,“ popsal herec, který dříve i běhal maratony. „Ale lockdown mě zavřel doma, tak jsem byl vděčný, že každý den kvůli práci jezdím na kole.“

Další herecký pár rovnou zrealizoval společnou „produkci“: Anna-Jane Caseyová, jež hrála v muzikálech ve West Endu (např. Chicago, Billy Elliot), s manželem Grahamem MacDuffem si za poslední úspory, sotva sto tisíc korun, koupili ojetou dodávku a začali rozvážet pro kurýrskou firmu v hrabství Kent, napsal Guardian.

James Potter z Virginie, normálně hudebník, si vyzkoušel řadu „obyčejných“ prací: úklid, asistence u řezníka, rozvoz thajského jídla… „Tyhle joby mě držely nad vodou, ale zároveň mi umožnily stimulovat si mysl podcastem nebo přednáškou. Dělal jsem práci, a přece jsem v hlavě mohl pracovat na svých projektech nebo se vzdělávat,“ svěřil se portálu ABC News. Zároveň čas uvolněný zrušením koncertů využil k tomu, že napsal a ilustroval svůj dlouho chystaný román pro mladé čtenáře.

Vděčná veřejnost

Umělci přišli o publikum, ale aspoň někdy jim to vynahradili jejich noví zákazníci. Milý přístup lidí si pochvaloval hráč na lesní roh Jake Bagby, který vozil nákupy ze Sainsbury’s. „Byl jsem u jedné dámy, nad osmdesát a zrovna podstupovala léčbu rakoviny. Rodina za ní nemůže, protože se to nesmí. Stál jsem u jejích dveří, samozřejmě s rozestupem, a nějakou chvilku jsme popovídali,“ popsal hornista pro Guardian v době jarního lockdownu. „Bylo to milé, a bylo znát, že to pro ní mnoho znamenalo, moci si vůbec popovídat s dalším člověkem.“

Pro umělce může být cennou inspirací nahlédnout do životů obyčejných lidí, ale pokud pro ně nebude ekonomicky schůdné vrátit se k původní kariéře, ochudí to umění. „Tvůrčí odvětví budou ještě víc elitářská, méně reprezentativní, bude v nich méně lidí z nižších tříd,“ varuje Paul Fleming, předseda odborové organizace umělců Equity.  

Hůlkovi došly peníze: Vzal jsem si úvěr, přiznává zpěvák

Trombónistka Rachel Allenová mohla za lockdownů akorát učit, což jí moc nevydělalo, ale paradoxně jí to připravilo o nárok na vládní podporu. Tak šla také rozvážet zásilky. Dříve už si tak přivydělávala a sama o sobě jí ta práce nevadí, ale přece jen to není ideální: „X let studuju na konzervatoři, snažím se vytříbit své dovednosti a dělat všechno pro to, abych se stala profesionálkou… abych pak kdo ví jak dlouho musela dělat něco, co není zrovna naplňující a na co jsem nestudovala,“ řekla Guardianu. 

Ještě podivněji se cítila houslistka Catherine Martinová, když zavážela nákup vedle koncertní síně Wigmore Hall – kde ještě pár měsíců předtím vystupovala. „Bez koncertů v diáři jsem naprosto ztratila motivaci. Měla jsem docela deprese a uvědomila jsem si, že něco musím dělat,“ popsala Guardianu. Vedle rozvážení potravin také šla vypomáhat do charitativního obchůdku dobročinné organizace Oxfam. A návrat k muzice ještě v březnu neviděla jako blízký obzor – akce se plánují dlouho dopředu, a zatím nic... „Mnoho lidí čeká, že se život brzy vrátí k normálu, ale pro nás v umění je to jiný příběh.“

Květinář z muzikálu Kočky 

Vzácně se najdou i případy, kdy nucená změna kariéry znamenala nový sukces. Například pro Robbieho Fairchilda (33), do lockdownu předního tanečníka z Broadwaye. V 15 letech šel na baletní školu, v New Yorku se vypracoval do muzikálů jako Američan v Paříži a Kočky (jak na Broadwayi, tak v novém filmovém zpracování).

Den, kdy udeřil první lockdown, si pamatuje docela přesně: 12. března 2020 měl lístky na premiéru muzikálu Šest (o šesti ženách Jindřicha VIII.). Pár hodin před zahájením se představení zrušilo, newyorský guvernér Andrew Cuomo vyhlásil uzávěru. Broadway se zavřela poprvé od teroristických útoků 11. září 2001.

„Napřed jsem myslel, OK, to budou dva týdny,“ vzpomínal Robbie pro BBC. „A pak se začaly rušit kšefty domluvené na srpen, září…“

Ve formě se udržoval, že tančil na střeše bytového domu, buď sám, nebo se svým spolubydlícím, který se živil tancováním ve videoklipech. Sousedé byli z podívané zadarmo nadšení. „Byl to skvělý pocit, lidé hladověli po věcech jako tento živý pohyb, zatímco po městě všude parkovaly mrazící náklaďáky,“ připomněl, kterak New Yorku chyběly márnice a nebožtíky bylo nutné skladovat v návěsech. „Když se věci hrozivě nedaří, jako umělec musíte najít pro lidi nějaký únik.“

Jeho tanečky se staly hitem i na Instagramu, ale Robbie dál musel platit nájem… a zdravotní pojišťovně, protože si za rok 2020 neodpracoval dostatečnou dobu.

Inspirací se mu stalo publikum. Jednou obdržel ohromnou kytici růží a pivoněk; přearanžoval ji do menších buketů a vzal je zdravotním sestrám a doktorkám z místní nemocnice. „Když jsem viděl, jak květiny dokážou lidem rozzářit den, připomnělo mi to mé pocity před publikem. Jako umělec po takové komunikaci prahnete, ať už na scéně, nebo když rozvážíte květiny,“ popsal tanečník. Od rodičů zdědil vášeň pro přírodu, na stáži v Londýně se ve dni volna zapsal na květinářský kurz – a to vše teď dokázal zúročit.

V ložnici začal vázat kytice a rozvážet je na online objednávky. Záhy zjistil, že za jednu dostane 150 dolarů i víc (cca 3200 Kč); z hobby a snahy utéct nudě a stresu se stal slušný byznys. Nejspíš si lidé vynahrazovali, že nemohou své blízké vidět naživo a obejmout je, tak aspoň posílali velkolepé bukety. Brzy přestal pokoj stačit, Robbie se přestěhoval do přízemního bytu se sklepem, kam pořídil tři metry širokou chladničku na květiny.

Také se mu oproti uměleckému životu zcela přetočil denní rytmus: V šest ráno už musí skočit na kolo a vyrazit směr květinová burza, aby stihnul nejlepší nabídky. Kytice pak roznášel po svých nebo si od sestry půjčil auto. Jak se byznys rozrůstal, najal další kolegy z Broadwaye. Nyní už Robbie zase tančí na turné po celých USA, květinářství ale dál dává částečný úvazek šesti lidem. A kruh se uzavírá, jak si přál: Začíná dostávat i první objednávky na květiny ze znovuotevřených broadwayských divadel.