Experti: Děti jsou pod tlakem „hovadin“ o covidu či očkování, hoaxy nabourávají psychiku

Dezinformace se neobjevují jen ve světě dospělých, řada polopravd, nesmyslů i záměrně upravených informací pronikají i k dětem. Ty se stávají cílovou skupinou tzv. trollů především v době, kdy se jim blíží volební věk. Čelit útokům hoaxů ale mohou bohužel už i v mnohem nižším věku. 

Premium

Vlasovec v testovací tyčince? Vědci mají jasno, dezinformátoři zmiňují Ivermectin

„Zjistili jsme, že neexistuje žádný materiál na téma práce s dezinformacemi pro děti ve čtvrté a páté třídě ZŠ. Tedy když jsou ve věku, kdy začínají pronikat do světa. Kdy už není hlavní autoritou a tím, kdo má pravdu, rodič a učitel, ale kdy už se začínají bavit s kamarády a pronikat na internet,“ uvádí pro Blesk Zprávy Pavel Anděl z organizace Modrá rybka, který se s těmito fakty seznámil i díky hloubkové analýze Člověka v tísni. 

Dětské dezinformace? Boření hodnot a strašení z klimatu

Už v tomto věku by tak podle Anděla mělo mít dítě základy kritického myšlení a mělo by znát základy mediální výchovy, aby dokázalo převzatou informaci zpracovat a ověřit si ji. Blesk Zprávy se ptaly, jaké informace se tedy k dětem vlastně dostávají. 

V současnosti nadále bují hoaxy okolo covidu a očkování. Za nejznámější můžeme považovat hoax, že proti onemocnění pomáhá kouření či pití alkoholu. Obecně ale mezi dětmi „letí“ poměrně překvapivý druh dezinformací - a tedy enviromentální hoaxy.

„Dnešní děti jsou environmentálně založené. Dostává se k nim tak hromada hovadin týkající se například oteplovaní oceánu. Informace, které jsou přehnané a nám by přišly hned podezřelé. Dost se toho najde i kolem biovýživy. To nejsou politické nebo nenávistné věci, ale bourá to jejich jistoty,“ uvádí příklad Anděl, který podotýká, že novým trendem je i přemíra informací kolem pohlavní identity. „Děti chtějí být liberální, ale podprahově jim to ničí řád, narušuje věci, ve kterých si byly jisté,“ dodává expert. 

Problémem navíc je, že dítě podle odborníků poměrně rychle převezme informaci za svou, především pokud se shoduje s jeho vnitřním nastavením a zájmy. To může v budoucnu přinést závažný problém když se ukáže, že informace nebyla pravdivá. 

„Bez kritického myšlení převezmou názor, na kterém si postaví svou pyramidu hodnot. Po nějaké době ale zjistí, že informace byla nepravdivá. Nejdříve to odmítají přijmout a později se mohou i sesypat, protože se jim to rozboří vše, co si díky této informaci vybudovaly. Nezřídkakdy mohou mít psychické problémy a trvá velmi dlouho, než si znovu vybudují vlastní názor,“ míní Anděl.

Zdrojem rodič, učitel i sítě

Řadu lidí určitě napadne, že primárním zdrojem informací je pro děti - počítejme tedy od 4. a 5. třídy ZŠ právě rodič. Ten je ale podle oslovených odborníků primárním „šiřitelem pravdy“ pro dítě jen do určitého věku. Pak se začnou mísit názory rodičů s názory učitelů, kamarádů a samozřejmě i uživatelů na internetu. 

Jak už to v dnešních dnech bývá, právě na sítích a na internetu se mohou děti snadno dostat do pomyslné dezinformační pasti. „Populární je mezi dětmi TicToc, Instagram a část je také na youtube,“ seznamuje nás se zdroji informací Bohumil Kartous z hnutí Čeští elfové, iniciativy vzniklé v roce 2018, jejímž úkolem je právě boření a mapování dezinformací a také autor námětu komiksu v podobě desatera, které ukazuje, jak se bránit dezinformacím.

Majitelka krámku v Olomouci skočila na hoax a zakázala vstup očkovaným. Přijde pokuta?

Anděl dodává, že má zkušenosti i s diskuzním fórem ClubHouse, kde tkví nebezpečí v tom, že děti komunikují anonymně a bez videa. „Zde se stává, že se do těchto zdánlivě uzavřených diskuzí pošle hoax. Děti si myslí, že to mají od kamarádů a informaci tak berou za důvěryhodnou,“ vysvětluje Blesk Zprávám. 

Dezinformace se mohou objevit kolem jakékoliv události, která má společenský dopad. Podle Kartouse a současných analýz se vedle hoaxů a polopravd kolem covidu a očkování už začínají objevovat i striktně politicky laděné zprávy. „Nyní jsou poměrně zaměřeny na Piráty, strana je vykreslovaná jako nebezpečná. Objevují se informace, že budou seniorům brát práva, budou zvyšovat daně atd. To jsou věci, které mají přesvědčit voliče, že mají volit proti nim. V těchto zprávách jsou většinou i konkrétní návrhy, jaké jiné strany volit,“ seznamuje nás Kartous se současnou obecnou dezinformační scénou.

Jak nebýt za tro(t)lla

Oslovení odborníci boj proti dětským dezinformacím již rozjeli. Jeden z posledních počinů byla dětská diskuze na půdě Senátu u příležitosti akce „Dnes jsem jako...“ kdy děti na čas přebírají role dospělých - tentokrát právě senátorů.

Tato akce pod záštitou 1. místopředsedy horní komory Jiřího Růžičky (TOP+STAN) se týkala právě hoaxů a byl představen i unikátní komiks bojující proti dezinformacím. „Zaměření akce a debata s mladými o dezinformacích je zásadní a patří i na půdu českého parlamentu,“ myslí si Růžička, který celou cvičnou debatu mezi dětmi sledoval. 

„Komiks je pak o prevenci. Má ukázat, že něco jako dezinformace existují a že se budou v jejich životě vyskytovat. Přibližuje toto téma žákům druhého stupně ZŠ a studentům SŠ,“ vysvětluje Kartous.

Podle Anděla mají podobné akce a počiny kýžený efekt. Dětem totiž přijde forma hraní si na dospělého atraktivní  - především, pokud je projekt na půdě horní nebo dolní komory Parlamentu  - a komiks je pro ně nementorový způsob čerpání informací. 

Kromě poutavého příběhu hudební kapely obsahuje komiks i desatero nazvané Jak nebýt za tro(t)la. Patří sem základy jako „Zdroj je klíč“ či „Největší senzace nemusí být odrazem skutečnosti“. Podle Anděla se nyní shání finance a pomoc na tvoření dalšího dílu komiksu, který bude určen pro mladší děti. Protože jak již bylo zmíněno, útoky tzv. trollů mohou potkat i naše nejmenší.