Blíží se vakcína, která může „strčit do kapsy“ ty ostatní. Přesvědčí Valneva odmítače?

Technologie Valnevy, jejíž vakcína se objevuje také pod jménem VLA2001, je klíčová. Jde totiž o očkovací látku obsahující inaktivovaný virus, což možná zní strašidelně, ale vůbec není - virus je chemicky „umrtven“ (viry v pravém slova smyslu nikdy živé nejsou, proto uvozovky), takže člověku nemůže ublížit, ale tělo jej stále zaregistruje a zvládne si proti němu vytvořit protilátky.

Tato imunitní reakce je robustní, protože se tělo setká s celým virem, nikoli pouze s jeho částí. Buňky si jej lépe zapamatují a pak, když se setkají s novou variantou viru, řekněme deltou, mohou se jí lépe vyhnout. Vlastně tato technologie věrně simuluje imunitu získanou reálným proděláním nemoci.

U Vojtěcha řeší rychlejší přeočkování proti covidu. Janssen je jen na dva měsíce, míní expert

Je to rozdíl například od mRNA vakcín, jako jsou ty od Moderny a Pfizeru, které obsahují jen genetickou informaci SARS-CoV-2 a cílí jen na jeho spike protein. Ty sice také imunitu vyvolají, ale už tělo tolik nepřipraví na potenciální změny viru, což se u delty částečně potvrdilo. Nicméně abychom mRNA vakcíny nehanili, stále jsou mimořádně úspěšné. Hlavně v tom, že je lze velice rychle vyvinout a v případě potřeby snadno upravit, takže i ony varianty nakonec zvládnou.

Rychlost je totiž v případě šíření nakažlivých nemocí klíčová. Když se objeví nový patogen, je třeba začít očkovat co nejrychleji. A vakcíny na bázi inaktivovaného viru mají delší vývoj než mRNA, což je také důvod, proč takovou očkovací látku budeme mít k dispozici až teď, když nepočítáme ty z Číny, které se ale nechlubí příliš vysokou účinností. Kdybychom čekali, stálo by to tisíce, možná miliony životů, použití mRNA bylo odůvodněné a v konkrétním čase představovalo nejlepší řešení.

Vysoká účinnost i hodně protilátek

Ale zpět k Valnevě. Technologie na bázi inaktivovaného viru je ověřená, používá se například u vakcín proti chřipce, klíšťové encefalitidě nebo žloutence typu A, takže se od začátku předpokládalo, že očkování bude dobře fungovat. Klinické testy to potvrdily. Jejich třetí fáze se účastnilo 4000 pacientů starších 18 let a v porovnání s AstraZenecou (to je pro změnu vektorová vakcína) u nich Valneva dokázala vytvořit silnější imunitní reakci a vyšší hladinu neutralizačních protilátek v krvi. Účinnost byla vyčíslena na 95 procent.

Žádný z účastníků navíc během testu neměl vážný průběh covidu, a to přesto, že už tehdy v populaci kolovala varianta delta. Právě lepší odolnost proti variantám zrovna u SARS-CoV-2, který se mění velmi často, může být klíčová. „Výsledky ukázaly, že tato kandidátní vakcína je na dobré cestě hrát důležitou roli při překonávání pandemie,“ nechal se slyšet profesor Adam Finn, jenž na testy dohlížel.

Očkování proti covidu: Třetí dávka na západě začíná být povinná, Africe chybí vakcíny i na první

I proto Evropská komise minulý týden schválila, že členské státy budou moci nakoupit 60 milionů dávek Valnevy. Nákup dostane zelenou, až látku schválí Evropská léková agentura (EMA). Firma zatím žádost o schválení nepodala, ale slibuje, že tak učiní v následujících dnech. Očekává se, že k lidem by se nová vakcína mohla dostat na jaře.

„Vakcína Valneva doplní do našeho širokého portfolia další možnost, jakmile Evropská agentura pro léčivé přípravky ověří, že je bezpečná a účinná,“ uvedla eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová.