Krevní sraženiny po očkování: Vědci si myslí, že odhalili příčinu. Vakcíny můžou „opravit“

Odborníci, mimo jiné z Oslo University Hospital a Univerzity Greifswald, novinku popsali v nové studii, která ještě nebyla zrecenzována. To znamená, že ji zatím neposoudili ostatní experti z oboru, její závěry tak nelze brát jako stoprocentně ověřené. I tak ale přináší natolik nové informace, že se její autoři rozhodli promluvit, zároveň neskrývají nadšení, že by celé situaci významně mohli pomoci.

Co nejrychlejší proočkování celé populace proti covidu je aktuálně nejdůležitější misí celého světa. Důvěru ve vakcíny, tím pádem ochotu lidí nechat se naočkovat, ale narušuje fakt, že po látkách AstraZeneca a Johnson & Johnson dochází ve velmi omezených instancích k nebezpečným krevním sraženinám. V Evropě je v tuto chvíli hlášeno minimálně 142 osob, které se s tímto problémem setkaly, a to z 16 milionů příjemců AstraZenecy.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Řada zemí na to reagovala tak, že podávání vakcíny omezila pouze pro osoby nad určitý věkový limit. Česko zatím k žádnému opatření nepřistoupilo. Evropská léková agentura (EMA) přiznala, že problém může nastat (v méně než jednom případu na 10 000 lidí), ale přínos podle ní stále převažuje nad možnými riziky. Podobné stanovisko vydala k vakcíně Johnson & Johnson, která se nachází ve stejné situaci. Dokonce je dodávána s varováním, že hrozba existuje.

Mutantní proteiny

Obě tyto vakcíny jsou na bázi adenovirového vektoru, je to stejná technologie. A právě v tom podle autorů studie vězí pomyslné jádro pudla. Adenovirové vektory jsou vlastně nepatogenní viry, které do buněk dopraví jakýsi bodák (spike protein) viru SARS-CoV-2. Jakmile tělo tento spike protein zaznamená, začne si tvořit proti nemoci imunitu, a to bez toho, aby covidem-19 reálně prošlo - organismus nezíská celý virus koronaviru, ale jen část jeho genetické informace.

Ovšem tento mechanismus znamená, že vakcíny posílají spike protein přímo do buněčného jádra, nikoliv do cytosolové tekutiny, která se nachází uvnitř buňky a která obvykle produkuje proteiny. Části spike proteinu se tak uvnitř jádra mohou rozdělit či spojit a vytvořit mutantní verze, které se nezvládnou vázat na buněčnou membránu, kde probíhá tolik důležitá imunizace. Plovoucí mutantní proteiny jsou tak místo toho vylučovány buňkami do těla.

Nebezpečná AstraZeneca? SÚKL rozptyluje obavy Čechů a řekl, jak je to s krevními sraženinami

Toto může vést podle Rolfa Marschaleka, profesora z Goetheho univerzity ve Frankfurtu a vedoucího studie, ke krevním sraženinám. Je to vzácné, sám udává četnost dokonce ještě mnohem menší než EMA, ale děje se to. Pro porovnání, mRNA vakcíny Moderna a Pfizer - využívající jinou technologii - dokážou dostat spike protein koronaviru přímo do buněčné tekutiny, nikoliv do jádra, takže u nich tento vedlejší efekt nehrozí.

Ještě je tu také rozdíl mezi adenovirovými vektorovými vakcínami. Johnson & Johnson využívá jako vektor lidský adenovirus Ad26 (virus způsobující obvykle onemocnění podobné mírně rýmě), AstraZeneca oproti tomu opičí adenovirus. Obě očkovací látky se tak chovají trochu odlišně, podle Marschaleka lze říci, že koronavirový spike protein u Johnson & Johnson má menší tendence rozdělovat se, tedy způsobovat krevní sraženiny, než spike protein u AstraZenecy. Princip je ale stejný.

Teorie, kterou je třeba potvrdit

Díky tomuto zjištění nicméně podle vědce můžeme konečně začít problém řešit. Dosud totiž nebylo jasné, proč někteří lidé (u nichž také mohou hrát roli zdravotní predispozice) tyto vedlejší účinky zažívají. „S údaji, které máme v rukou, můžeme společnostem říci, jak tyto sekvence mutovat a kódovat spike protein způsobem, který zabrání nechtěným štěpícím se reakcím,“ uvedl Marschalek pro The Financial Times.

Očkování proti covidu pro těhotné a kojící? Lékař: Studií je málo, ale doporučil bych ho

Firma Johnson & Johnson jej podle jeho slov již kontaktovala a chce se poradit, jak zmíněné kódování vylepšit. Práce na vylepšené vakcíně jsou v plném proudu. Vědec ale upozorňuje, že jím popsaný mechanismus je zatím jen teorie, kterou ještě budou muset potvrdit experimentální data. Dostupné informace však předal také poradnímu orgánu německé vlády pro vakcinaci.

V mezičase se o osudu očkování oběma adenovirovými vektorovými vakcínami diskutuje i v Česku. Česká vakcinologická společnost doporučila nepodávat je lidem pod 60 let, ministerstvo zdravotnictví ale zatím stanovisko nevydalo. Pokračují také debaty na evropském poli, jak upozornil předseda společnosti Roman Chlíbek. „EMA v pátek potvrdila, že vakcína AstraZeneca se nesmí podat lidem, kteří měli po první dávce krevní sraženinu spojenou s nízkým počtem krevních destiček (TTS syndrom). V ČR zatím takový případ hlášen nebyl,“ uvedl.