Vladimír Janoušek, Karel Nepraš, Hana Wichterlová , Jaroslav Róna či Stanislav Kolíbal. Co jméno, to pojem. A právě na tyto autory, zejména tedy sochaře, spoléhá Galerie hl. m. Prahy (GHMP) v trošku atypické výstavě. Atypické proto, že se nejedná o monografickou tvorbu některého ze současníků, jak bylo v uplynulých letech u GHMP zvykem.
„Z toho důvodu se trošku vymyká. Nechtěli jsme totiž exponovat monografickou výstavu současných autorů, protože nad námi stále visí hrozba, kdy se výstavní prostory budou kvůli koronavirové situaci opět muset uzavřít,“ vysvětlila ředitelka GHMP Magdalena Juříková, která je jednou ze čtyř kurátorek a zároveň autorkou koncepce výstavy.
V časech nejistot
„Alespoň se nám naskytla po dlouhé době příležitost zahledět se do obsahu našich sbírek, a sáhnout pro exponáty, které nebyly roky k prohlédnutí,“ uvedla Juříková. Kurátoři sáhla zhruba pro dvě desítky sbírkových předmětů, které jsou k vidění buď po jednom, nebo nanejvýše po třech v deseti reprezentativních místnostech Trojského zámku.
Průřezovým tématem, jak už z podstaty názvu vyplývá, je nejistota. Řada uměleckých děl vznikala za „nejisté“ doby komunismu. Jiná na neurčitost, nestálost a tedy nejistotu odkazují svým vzezřením a skladbou. A nejistá je kvůli koronaviru právě i současná doba. Juříková tak zmínila pomyslné vodítko, byť jedno je v politickém kontextu, a to druhé v pandemickém. Třetí rovinu vytváří symbolické vyznění vystavených děl, které prozradili kurátoři.
Uhelný vozík na zámku
Jedno z těch nejpozoruhodnějších vzniklo v roce 1993 a pod názvem Rozcestí jej vytvořil Petr Lysáček. Zjednodušeně řečeno jde o vozík určený pro převoz uhlí, který stojí na křížení kolejí. Ty se ovšem kříží tak, že vozík kvůli rozchodu kolejnic nemůže jet dál. „Do výstavy jsme jej vybrali proto, že cítíme, že sami stojíme na složitém rozcestí,“ vysvětlil pro Blesk.cz jeden z kurátorů výstavy Jakub Král.
„Dílo je instalováno tak, že do něj návštěvník po vstupu do ztmavené místnosti doslova narazí a zaujme jej právě to, že se koleje rozdělují do dvou nesjízdných směrů,“ uvádí. „Kontext díla spočívá ještě v tom, že na vozíku je umístěna dětská sedačka, která do jisté míry odkazuje na to, že i dítě se někam vydává, celý svůj horizont má před sebou, ale není jisté, kterým směrem to vlastně bude, podobně jako nyní my.“
„Slavná“ hlava v králíkárně
Jednou z nejznámějších osobností, která je na výstavě zastoupená, je již zesnulý sochař Karel Nepraš, jehož díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie či Musea Kampa. Známé je například jeho dílo ve veřejném prostoru, které Pražané dobře znají z Malostranského náměstí – 27 patníků, které symbolizují 27 popravených českých pánů.
V podobném vizuálním stylu jsou k vidění na výstavě dvě Neprašovy sochy hlav, které jsou atypicky uzavřené v králíkárně. „Nepraš zde technicistním průmyslovým způsobem vizualizuje člověka jako nějaký myšlenkový organismus, který je spojený skrze kladky s další osobou. A proč v králíkárně? Jde o vpád jinakosti do našich životů tak, jak jsme na ně byli zvyklí,“ vysvětlil kurátor k exponátu, který vlastně celou výstavu zahajuje.
Umění v pohybu
V případě všech vystavených děl jde o trojrozměrné skulptury a objekty. Výjimek je poskrovnu v podobě obrazů, a jedna je výjimkou dokonce audiovizuální. Jde o projekt autorů Matěje Smetany a Pavly Scerankové, kteří patří k nejmladší generaci vystavujících umělců.
„Jde o propojení projekce, která se promítá na plátno za vystavený kusem nábytku. Tím mají být schody, které jsou spojené různými táhly, takže samy drží tvar, dokud se po nich nepřejde, čímž by se schody zploštily,“ vysvětila pro Blesk.cz další z kurátorek Jitka Hlaváčková. „Dílo samo je esencí nejistoty a nefunkčnosti, protože samo nějakým způsobem nedává možnost jeho užívání standardním způsobem, naopak staví člověka do absurdní situaci, protože po schodech nemůže vyjít.“
Audiovizuální projekt Matěje Smetany a Pavly Scerankové. David Zima
Zámek v novém
Podobnou symbolikou „nejistoty“ či „absurdity“ oplývají i další díla, které podle ředitelky GHMP ladí s prostředím Trojského zámku. „Doplňují jeho atraktivní architekturu,“ míní. Tu ostatně mohou lidé při návštěvě výstavy obdivovat v docela novém hávu. Na zámku totiž proběhla řada restaurátorských prací a oprav – například monumentálního schodiště na jižní straně zámku, či jeho střešní krytina.
Kde: Zámek Troja, ,U Trojského zámku 1
Kdy: Do 31. října 2021, do konce května úterý až pátek 13–18 hodin, víkend 10–18 hodin. Od 1. června v úterý až čtvrtky a o víkendech 10–18 hodin, v pátek 13–18 hodin.
Vstupné: 150,- Kč, snížené 60,- Kč.
