Unikát pražské podzemky: Do Depa Hostivař jezdí cestující už 15 let, stanice dřív byla myčkou

Myšlenky o zavedení podpovrchové dopravy se v Praze objevovaly již za první republiky. S výstavbou metra se začalo v 60. letech, v roce 1974 se první cestující mohli svézt na úseku mezi Florencí a Kačerovem. Právě v Kačerově bylo postaveno první depo, které následovalo roku 1985 depo v Hostivaři, a o devět let později depo Zličín. Nás zajímá právě depo Hostivař, kde 21 let po zbudování depa přibyla i stanice metra.

Atypické provedení

Ta je ze všech zbylých stanic unikátní v mnoha ohledech. Byť esteticky není kdo ví jak zajímavá, za což „může“ fakt, že vznikla dodatečně v jedné z hal depa. „Vznikla rekonstrukcí západní haly depa, ve které původně byla myčka vozů metra, což si vyžádalo výstavbu nové myčky v jiné hale depa a v roce 2004 i kompletní přestavbu celého kolejiště depa,“líčí Pavel Fojtík v knize Stanice pražského metra.

Jejím architektem je Pavel Sýs, který navrhl například také nové sídlo Metroprojektu v holešovické Argentinské ulici. Na pohled stanice působí spíše stroze a prakticky. Cestující může udivt fakt, že na rozdíl od ostatních stanic, soupravy zde využívají pouze jednu kolej. Vedoucí soupravy do ní zajede, nechá vystoupit cestující, přejde na opačný konec soupravy do kabiny strojvedoucího, a nechá nastoupit cestující, kteří směřují do centra. „K obracení vlaků slouží kolejové spojky v příjezdové trati, soupravy přijíždějí k nástupišti podle potřeb provozu po 1. či 2. staniční koleji,“ píše Fojtík.

Jde o jednu z mála stanic pražského metra, která je ryze povrchová. Stanice se totiž dělí mimo jiné podle způsobu konstrukčního hlediska na hloubené, ražené a povrchové. „Laicky řečeno, ražené stanice poznáme podle oblých stěn. Hloubené stanice, které jsou obvykle mělce založené, mají stěny svislé,“ uvádí Fojtík. Povrchové stanice, jak už samo označení napovídá, vznikly na povrchu a v metru bychom jich nalezli pět – Vyšehrad, Černý Most, Hůrka, Luka a Depo Hostivař. Rajská Zahrada, ačkoliv také vznikla na povrchu, je považována za stanici atypickou, poněvadž má nástupiště nad sebou.

Podzemka nad zemí

Dalším významným unikátem stanice je, že do ní soupravy zajíždí po zhruba čtvrtkilometrovém úseku pod širým nebem. Jde o jediný úsek pražské podzemky, kterým se mohou cestující svézt, který není veden pod zemí, tunelem či tubusem. Ty se vyskytují třeba mezi Rajskou zahradou a Černým Mostem, v Nuselském mostě nebo mezi stanicemi Lužiny a Hůrka.

Proč Hostivař?

Zajímavý je i název stanice, který odkazuje na čtvrť Hostivař, na jejímž území se rozprostírá nezanedbatelná rozloha areálu Dopravního podniku hl. m. Prahy. Zde se nachází například garáže autobusů, opravda tramvají i část depa metra. Sama stanice ovšem leží na katastrálním území Strašnice, pročež byl její název terčem kritiky.

„Jiný název jsme požadovali ihned po dokončení stanice. Nebyli jsme bohužel vyslyšeni. Je to nesmyslné a zavádějící jméno. Stanice se jmenuje po Hostivaři, ačkoli na jejím katastru vůbec neleží,“ řekl pro server Lidovky v roce 2007 tehdejší mluvčí Prahy 10 Jan Charvát. Z jakého důvodu k tomuto názvu i přes protesty došlo?

„Protože v blízkosti není žádná snadno dostupná obytná zástavba, depo a následně i stanice převzaly jméno katastrálního území, na kterém bylo postaveno,“ vysvětluje Fojtík. I fakt, že stanice vznikla v neobydlené oblasti, s sebou nesl určitou míru kritiky, byť ne zcela oprávněnou. „Volný prostor v blízkosti depa dovolil vybudování velkého terminálu městské a příměstské autobusové dopravy i kapacitního parkoviště osobních automobilů,“ vysvětluje Fojtík. K depu například dojíždí spoje z odlehlejších částí Prahy – Královic, Benic, Újezdu nad Lesy, z Dubče nebo Dolních Měcholup.

V řeči čísel

„O jejím vybudování bylo rozhodnuto dodatečně až po roce 2000,“ uvádí Fojtík. Stanice se začala stavět v červenci 2004 a 26. května 2006 byla uvedena do provozu. Její zbudování vyšlo hlavní město na zhruba 867 milionů korun. Z hlediska využití se jedná o jednu z těch méně frekventovaných stanic. Podle údajů DPP z roku 2015 stanici denně využívalo cca 10 tisíc obyvatel. Stanice v centru Prahy denně využívá zhruba desetinásobek cestujících.