Zvonička v Dolních Chabrech: Postavila ji rodina statkářů, uchránila ji před nacisty i komunisty

Začátkem 20. století byly Chabry vesničkou za hranicemi hlavního města. Zatímco dnes v nich žije bezmála pět tisíc obyvatel, tehdy sestávaly z necelé stovky stavení. Jedno z těch nejdůležitějších byl bezesporu Stejskalův statek, který patřil rodině Stejskalů. Šlo o nejbohatší statek široko daleko, ze kterého se v roce 2009 stal multifunkční objekt, jehož součástí je i nynější radnice Dolních Chaber. Právě rodina Stejskalů před ním nechala vztyčit zvoničku.

„Pros za nás“

To se psal rok 1902 a Stejskalův statek byl tou dobou v rozkvětu. Hospodářství se rozrůstalo a změny doznala i náves v místě, kde kdysi stával dřevěný kříž, na jehož místě nechali Stejskalovi vystavět zvoničku. „Zkrášlili tak nejen obec, ale i prostranství před svým domovem,“ uvádí v knize Dolní Chabry – pamětihodnosti a usedlosti na historických fotografiích autorky Jana Snížková a Martina Mrňavá.

Zvonička je zasvěcena Panně Marii, o čemž svědčí plastový štukový nápis na průčelí - „Pros za nás o Maria“. V nikách v centrální části malé stavbičky a po jejích stranách pak byly obrázky Panny Marie s Ježíškem a andělů, jejichž originály se však do dnešních dnů nedochovaly. Zdobí ji však nové.

Uchráněna před devastací

Turbulentní 20. století si na zvoničce pozvolna začalo vybírat svou daň a místy měla namále. „Za druhé světové války zvon odvezli Němci k druhotnému využití na zbrojní výrobu,“ uvádí autorky. Byl roztaven, aby z něho Němci mohli odlít nové zbraně. Do té doby se ve zvonici „pravidelně třikrát zvonilo. Zvonilo se také v dobách ohrožení.“ To největší pro chaberskou zvoničku paradoxně nepředstavovali nacisté, nýbrž komunisté.

Po roce 1948 znárodnili statek rodině Stejskalů, a v 50. letech se vyskytly tendence zvoničku zbourat. V té době disponovala už novým, plechovým zvonem, který je součástí stavbičky dodnes. Čím to, že se neblahému osudu vyhnula? „Zachránilo ji to, že v mapách byla vedena jako významný orientační bod,“ stojí v knize. Takovým se rozumí objekt, který je vidět z větší vzdálenosti a slouží ke snazší navigaci a určování směru.

Chlouba náměstí

Ani tak zvonička neměla zdaleka vyhráno. Představovala pomyslný vesnický aspekt Chaber, což se do rodícího sídlištního velkoměsta, v jaké se Praha především na svých okrajích začala během 60. let rodit, tolik nehodilo. Komunistický režim příliš nelpěl na jejím opečování. „V době hluboké totality se rodině Stejskalů podařilo na vlastní náklady zvonici zrekonstruovat,“ uvádí autorky. A rodina Stejskalů, jak se dále zmiňují, se o ní stará do dnešních dnů, kdy „dotváří malebný ráz původního Horního, dnes Hrušovanského náměstí.“