„Věc, která se tu odehrála, se tady připomíná už desetiletí. Myslím si, že je to důležité, protože bez toho se může stát, že se historie bude opakovat,“ řekl ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
Stovky obětí, přes tisíc raněných
Pietního aktu se zúčastnil také starosta městské části Jan Korseska (ODS). Pamětní desku nechala Praha 2 instalovat v roce 2015 k 70. výročí náletu. Ze střepin bomb spadlých na českém území ji vytvořil sochař Petr Císařovský. Je na ní vyobrazeno 701 křížků, jeden za každou oběť náletu na Prahu.
Obětí bylo ale podle Vojenského historického ústavu ještě víc, počátkem 70. let byl při stavebních pracích na Vinohradech objeven zasypaný a zapomenutý sklepní kryt, ve kterém zemřelo 23 lidí. Těžce zraněných po únorovém náletu napočítali 1184. Oběťmi byli téměř výhradně civilisté, bez přístřeší po bombardování zůstalo 11 000 Pražanů.
Letadla svrhla bomby v pásmu od Zlíchova přes Palackého most, Vyšehrad, Karlovo náměstí a část Nuslí, Pankráce, Vinohrad a Vršovic. Nálet trval necelé čtyři minuty a nezasáhl žádné vojensky významné objekty, zničil ale desítky domů a řadu dalších poškodil. Mezi poničenými objekty byly i historické památky, především Emauzský klášter a Faustův dům. Zasažena byla i Všeobecná nemocnice na Karlově, shořely dílny Národního divadla na Vinohradech a silně byly porušeny skleníky botanické zahrady Na Slupi.
3 nálety na Prahu
Koncem druhé světové války zažila Praha celkem tři bombardování. První z nich 15. listopadu 1944 poškodilo elektrárnu v Holešovicích. Po únorovém nezamýšleném náletu následoval poslední 25. března 1945, kdy američtí letci zaútočili na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště ve Kbelích a Letňanech. Dohromady si nálety vyžádaly víc než 1 200 mrtvých. Poškodily zejména Nové Město, Holešovice, Smíchov, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Libeň, Kbely, Letňany a Čakovice.
