Praha se tak podle Zechmeisterové zapojí do mezinárodní připomínkové kampaně #WeRemember, kterou po celém světě pořádá Světový židovský kongres (WJC) a UNESCO. Hotel byl vybrán z toho důvodu, že dříve byl na jeho místě takzvaný radiotrh, ze kterého nacisté udělali shromaždiště pro Židy před tím, než na nádraží Praha-Bubny nastoupili do transportů. Vedle jmen se na hotel bude promítat heslo: Poučme se z minulosti. Chraňme budoucnost.
Promítání na fasádu hotelu se nekoná poprvé, loni 16. října připomínalo 83. výročí zahájení transportů židovského obyvatelstva z roku 1941. „Na podzim jsme si na tomto místě připomněli tváře zmizelých židovských sousedů. Tentokrát si připomínáme jejich jména, která symbolizují přetrhané osudy a zmařené lidské životy. Smyslem kampaně #WeRemember je také reflexe minulosti a výzva k odpovědnosti v boji proti všem formám antisemitismu, rasismu, nenávisti a diskriminace,“ uvedla Pavlína Šulcová, která se loni v létě stala ředitelkou Centra paměti a dialogu Bubny.
Autory uměleckého zpracování projekce jsou Zuzana Brychtová Horecká a Ondřej Šorm. Akci podpořili premiér Petra Fialy, ministr kultury Martin Baxa (oba ODS), starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě), Federace židovských obcí nebo Nadační fond obětem holocaustu.
Památník ticha
Šulcová nastoupila do čela Památníku ticha místo jeho dlouholetého ředitele, režiséra a dokumentaristy Pavla Štingla loni v létě poté, co na Štinglovo místo vypsalo ministerstvo kultury výběrové řízení. Památník ticha, který usiloval v proměnu nádraží Praha-Bubny ve vzdělávací a paměťovou instituci, se několik let před tím stal příspěvkovou organizací ministerstva kultury.
Za Štingla se postavila kulturní veřejnost, ve výběrovém řízení ale dostala přednost Šulcová. Baxa ji označil za kulturní manažerku, která studovala na univerzitě v izraelské Haifě a realizovala projekty v Česku i v Izraeli. Jejím úkolem je uskutečnit proměnu autentického nádraží, jak ji Štingl připravil.
Shromaždiště v objektu tehdejšího Radiotrhu Pražských vzorkových veletrhů bylo zřízeno nedlouho po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora. V provozu bylo od října 1941 do července 1943. Přes peron stanice Praha-Bubny opustilo Prahu na 50 000 občanů, které nacisti kvůli původu odsoudili k takzvanému konečnému řešení, tedy do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
