Kapr, purpura, Ježíšek nebo adventní věnec. Češi mají pocit, že vánoční tradice se nemění po staletí. Historici a etnologové ale upozorňují, že řada z nich je mnohem mladší, než se traduje. Podle údajů Národního muzea se dnešní podoba českých Vánoc ustálila převážně až v 19. a 20. století a řada „tradičních“ zvyků má mnohem mladší původ, než si lidé myslí.
Největší vánoční lži, kterým Češi věří: Tradice jsou často mladší, než si myslíme
1.Smažený kapr
Typickým příkladem je smažený kapr. Přestože je dnes považován za symbol českých Vánoc, na štědrovečerním stole se objevuje teprve několik generací. Kapr byl sice chován už ve středověku, ale sloužil hlavně jako postní jídlo v klášterech nebo na panských sídlech. Do běžných domácností se začal masově dostávat až ve 20. století, kdy se rozšířil pouliční prodej ryb ve městech. Představa, že kapr patřil k Vánocům „odjakživa“, je tak spíš novodobým mýtem.
2.Purpura
Podobně je to s purpurou. Mnozí ji považují za starobylou vánoční vůni, ve skutečnosti se její dnešní podoba začala šířit až v moderní době. Směsi sušených bylin, kůry a koření se sice používaly už dříve, ale pálení purpury jako pevná součást českých Vánoc se rozšířilo až v posledních desetiletích, často díky komerční výrobě a prodeji hotových směsí.
3.Ježíšek
Mýty se vážou i k Ježíškovi. Postava dětského dárce rozhodně neexistovala „odjakživa“. Ježíšek v podobě, jak ho známe dnes, se začal prosazovat po reformaci jako protiváha ke svatému Mikuláši. Jeho obraz se postupně proměňoval a sjednotil se až v 19. století, kdy se Vánoce začaly více spojovat s rodinou a dětmi. Současná představa neviditelného Ježíška, který nosí dárky pod stromek, je tedy výsledkem relativně nového kulturního vývoje.
4.Adventní věnec
Také adventní věnec není žádnou prastarou tradicí. Do českých domácností se dostal až v 19. století z protestantského prostředí v Německu. Původně sloužil spíš jako pomůcka k odpočítávání dní do Vánoc, nikoliv jako dekorace. Teprve později se stal symbolem adventu, jak ho známe dnes.
5.Vánoční stromeček
Vánoční stromeček dnes patří k neodmyslitelným symbolům svátků, ale ani ten není tak starou tradicí, jak si mnozí myslí. Do českých domácností se rozšířil až v 19. století, nejprve ve městech a mezi bohatšími rodinami, často pod vlivem německého prostředí. Na venkově se prosazoval pomalu a ještě na konci 19. století nebyl samozřejmostí. Předtím se Vánoce slavily bez stromku, někde se do světnic zavěšovaly jen větvičky nebo se pracovalo s jinými symboly plodnosti a ochrany. Představa, že vánoční stromeček patří ke „staletým“ českým tradicím, je tak spíš výsledkem novodobého zvyku než dávné historie.
6.Galerie
- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.