A jasno pořádně není ani v tom, kde se Tryskovice nacházely. Archeologové jsou zajedno v tom, že to bylo na severním okraji dnešní Prahy. „U vsi Třeboradic bývala ves Tryskovice, která patřívala v l. 1167–1287 klášteru Litomyšlskému,“ uvádí významný český historik August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý.
S největší pravděpodobností se Tryskovice, vesnička s pozoruhodně „moderním“ jménem, rozprostírala mezi dnešními Třeboradicemi a Březiněvsí, snad v okolí dnešní třeboradické teplárny. V té době se jednalo o lokalitu celkem značně obydlenou. Jižně od Tryskovic se rozvíjela vesnička Čakovice, historicky doložená v 11. století, zatímco Třeboradice mají svůj počátek údajně už v 9. století.
Výnosná vesnice
Tryskovice v průběhu let nezřídka měnily majitele. V roce 1287 je zakoupilo pražské proboštství. „K tomuto patřily až asi do r. 1335, kdež prodány. Koupil je tuším Strahovský klášter, jenž část již l. 1273 měl,“ míní Sedláček. Strahovský klášter, který o sto let předtím založil kníže a pozdější král Vladislav II., patřil mezi nejdůležitější církevní instituce v zemi. Není divu, že se to odrazilo i na vývoji Tryskovic. „Nepochybně za této vrchnosti byla u zdejšího dvora zbudována tvrz, o níž máme první zprávu z r. 1410,“ dočteme se v knize Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí, od kolektivu historiků.
O podobě nebo velikosti gotické tvrze se nic nedochovalo. Tehdejší význam Tryskovic to však jedině podtrhuje. Tvrze si totiž stavěli především movití měšťané, církevní hodnostáři či příslušníci nižší šlechty. A rozhodně nebylo pravidlem, že by se tvrze stavěly v každé vesnici. Ale i ty nejvíce prosluněné dny čeká jednou soumrak.
Soumrak
K tomu tryskovickému se začalo uchylovat během husitských válek. Vsi se totiž zhostili Pražané, a jelikož k tomu došlo během válečných let, těžko si lze představit, že to bylo mírumilovnou cestou a že ves nějakým válečným běsněním neutrpěla. Následně měnila jednoho majitele po druhém, a tvrz podle Sedláčka byla od husitských válek neobydlená.
„R. 1437 zapsal císař Zikmund Tryskovice za 200 kop grošů českých staroměstskému rychtáři Vaňkovi Rakovi z Nebílova,“ uvádějí historici. „Ani v jeho vlastnictví nezůstaly dlouho a r. 1453 přešly na Václava Cardu z Petrovic a jeho syna Václava. Po deseti letech (1463) byly však již majetkem Elišky z Postupic. Ta je asi v osmdesátých letech 15. století spolu s Třeboradicemi postoupila svému vnukovi Zdeňku Sezimovi z Ústí a jeho manželce Kateřině z Petrovic.“
Úplná tma
Ještě v roce 1512 měl tehdejší majitel vsi, Ondřej Čachovský z Jinočan, v plánu zřízení rybníka, k čemuž dostal povolení od českého krále Vladislava Jagellonského. „V té době byly však Tryskovice již pustou vsí a pustá byla i tamější tvrz,“ líčí historikové v Hradech, zámcích a tvrzích. S ohledem na vývoj Čakovic, Třeboradic a mladších Miškovic nebylo vyloučeno, že by se jednou i Tryskovice mohly vzkřísit k životu.
V plánu to měl jistý Jaroslav starší ze Šelmberka, který byl nejvyšším komorníkem království českého a do jehož vlastnictví patřil i Komorní hrádek – nynější půvabný zámek, který se tyčí nad Chocerady nedaleko Benešova. Jenže Jaroslav ze Šelmberka zemřel roku 1550. Jeho statky připadly Valdštejnům, stejně jako Tryskovice. Zatímco Komorní hrádek nadále velebili k jeho dnešní nádheře, Tryskovice nechaly doslova upadnout v zapomnění.
V zapomnění...?
Naposledy se o Tryskovicích psalo v listině z roku 1603, kdy byly potvrzeny v držení Adamovi z Valdštejna, který je znám jako jejich poslední majitel. „Kdy a komu byly dědičně dány, není nám známo,“ uvádí Sedláček. Tryskovice tím prakticky nadobro mizí z map, ačkoliv vesnice fakticky neexistovala už zhruba sto let.
Těžko soudit, co nakonec stálo za jejich zánikem. Husitské války se totiž dotkly řady měst a vesnic, mnohé však přežily. Ani nelze hovořit o neatraktivnosti rovinaté lokality, kde se i dnes nalézají polnosti. Není nepravděpodobné, že tehdejší středověcí obyvatelé, raději než aby obnovovali ves poznamenanou husitským řáděním, se přestěhovali do vesnic v okolí nebo jinam.
Pravdou ovšem zůstává, že Tryskovice zase tak docela v zapomnění neskončily. Připomíná je zhruba kilometr dlouhá ulice, která se line po západním okraji Třeboradic. Jelikož se z vesnice ani tvrze nedochoval snad ani kámen, jedná se o jediný pozůstatek existence této málo známé vesnice.
