Mají příznaky covidu, na izolaci často „kašlou“. Experti řekli, kdo se brání karanténě
Britští experti představili studii, podle které se jen zlomek lidí nechá testovat či se odebere do izolace poté, co na sobě ucítí první symptomy koronaviru způsobujícího nemoc covid-19. Odborníci využívali mimo jiné dat z aplikace „Testuj a Trasuj“, kterou na počátku pandemie spustil britský zdravotnický systém NHS, aplikace je podobná české eRoušce. Podle výsledků studie si pouze jeden z pěti lidí vyžádá test na covid-19, když na sobě vypozoruje symptomy. Počet lidí, kteří se dobrovolně odeberou do izolace, je velmi nízký, informovala stanice BBC.
Studie v plném rozsahu vyšla v odborném časopise British Medical Journal. Odborníky během výzkumu zarazilo, že někteří lidé ani nevědí, jaké jsou hlavní příznaky koronaviru, například kašel, vysoká teplota, ztráta chuti a čichu. Experti se shodli na tom, že aplikace „Testuj a Trasuj“, na kterou padly miliardy korun, má velmi omezený dopad a rozsah.
Ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že testovací a trasovací systém zachránil „nespočet životů“, ale tvrdí rovněž, že pokud jsou lidé vyzváni, do karantény se odeberou. Nová studie je založena na výsledcích ze 37 výzkumů, které probíhaly od 2. března 2020 do 27. ledna tohoto roku, každé vlny se účastnilo kolem dvou tisíc respondentů. Vědci nakonec pracovali s 53 880 osobami ve věku od 16 let.
Mužům a pracujícím obecně se většinou do karantény nechce
Na výzkumu se podíleli nejen epidemiologové, virologové a další lékaři, ale také behavioristé. Podle analýz pouze 18 procent z respondentů, kteří měli příznaky nákazy, si u lékaře vyžádalo test. Dále se ukázalo, že jen 43 procent osob se symptomy dodržovalo týdenní karanténu. Muži, mladí lidé a lidé s dětmi, to byly nejčastější příklady těch, kteří se neizolovali.
Doma nezůstávali často ani pracující lidé závislí na svém příjmu. Do karantény neodcházeli též lidé z klíčových sektorů. Jako důvody nejčastěji uváděli právě povinnosti jít do práce, někteří nechtěli být v izolaci, protože se jejich „lehké symptomy rychle zlepšily“. „S tak nízkou mírou rozpoznávání symptomů, testování a plné izolace je efektivita trasovacího a testovacího sytému v Británii velmi omezena,“ uvádějí experti.
S přihlédnutím k tomu, že mají data od března 2020 do ledna 2021, experti uznali, že vypozorovali značné zlepšení. Například letos v lednu už do karantény s příznaky odcházelo kolem 52 procent osob. Nicméně Národní statistický úřad Velké Británie (ONS) uvedl, že na 90 procent lidí přihlášených do aplikace se do karantény například po oznámení o kontaktu s nakaženým odebralo.
Testování a karanténa jsou dál potřeba
Podle autorů studie by většímu dodržování karantény rozhodně přispěla větší praktická a finanční pomoc. Paulette Hamiltonová ze sdružení pro místní správu uvedla, že závěry studie jsou velmi znepokojivé. „I když nám vakcinace poskytla naději na to, že se brzy vrátíme do normálu, všichni máme zodpovědnost nechat se testovat a sdílet, s kým jsme přišli do kontaktu, abychom zamezili případnému šíření koronaviru,“ komentovala Hamiltonová.
„Je také podstatné, aby se každý zachoval správně a odebral se do karantény, když je to po něm požadováno. Klíčové je, aby lidé porozuměli tomu, co to karanténa je, proč je potřebná,“ doplnila Hamiltonová. NHS se mezitím soustřeďuje na vakcinační program a vyzývá lidi, aby se co nejdříve zaregistrovali na první dávku, žádá také osoby po první dávce, aby si ohlídaly druhé očkování.
Ministerstvo vyzývá k opatrnosti
Šéf NHS Simon Stevens uvedl, že Británie se drží plánu oočkovat všechny nad 50 let do 15. dubna. Británii se nyní skutečně daří zvládat situaci, počty obětí i nových přírůstků den ode dne klesají, oočkovaných osob přibývá a vláda pokračuje v rozvolňování. Ministerstvo zdravotnictví dál vyzývá k opatrnosti.
„Je nyní životně důležité, aby lidé pokračovali v domácí karanténě, pokud jsou k ní vyzváni, aby se dodržovala základní opatření: mytí rukou, dodržování bezpečného rozestupu, nošení roušek. Stejně tak je důležité, aby lidé dál užívali náš testovací a trasovací systém,“ uvedlo ministerstvo.
Kapitalismus přece stojí na tvrdém egoismu, nějaký socialismus v něm pouze živoří. Tak proč se diví, že se tak lidé chovají? Cožpak je někdo vychoval k sociálnímu cítění? Urvi co můžeš, na jiné se neohlížej! To do lidí hustí tři desetiletí, v případě západu dvě století. Tak tady mají výsledky.