Turistické ráje, kterých se nedotkla pandemie: Krásné pláže, přísné kontroly i obavy místních

Překrásná Linosa se nachází mezi Sicílií a Tuniskem, jedná se o malý sopečný atol, o kterém mnoho turistů nemá ani ponětí. Dá se na něj dostat buďto trajektem ze sousedního ostrova Lampedusa, kam se dá vcelku normálně doletět, nebo lodí ze Sicílie, plavba na Linosu zabere zhruba 12 hodin. Stojí to ale za to.

Pláž La Pozzolana připomíná spíš Mars než Itálii, pobřeží lemuje převážně černý písek s vrstvami sírově žlutého či červeného poprašku. Dominantou ostrova je kráter vyhaslé sopky Monte Vulcano. Na ostrově je jedna hlavní silnice lemovaná broskvovými sady a kaparovníky. Místní si pečlivě střeží své soukromí.

Italské ostrovy, kterým se vyhnul koronavirus: Linosa | Profimedia.cz

Vůči cizincům jsou podezřívaví

Celoročně na Linose žije asi 200 lidí, Fabio Tuccio uvedl, že život se od počátku pandemie na ostrově moc nezměnil. „Lockdown je v podstatě něco, co tu máme celý rok,“ sdělil reportérům CNN. „Tady toho není moc, co lze dělat. Všechno je zavřené, kromě supermarketu, dvou barů, pošty a lékárny. Jo a v sobotu funguje rozvoz pizzy,“ zhodnotil.

„V zimě jsou lidé stejně doma, zušlechťují si pozemky nebo rybaří, úlovky pak snědí s rodinou. Pro nás se věci prostě nezměnily,“ dodal Tuccio. Roušky se nosí třeba v přístavním baru, výhodou je, že na ostrově není hlavní náměstí, takže se lidé v podstatě nemají kde shromažďovat. Ostrované se ale bojí, že se sem přece jen koronavirus dostane.

Jih Evropy prodlužuje koronavirová opatření: Itálii a francouzská letoviska čeká přísný metr

„Místní jsou vůči cestovatelům podezřívaví,“ reagoval starosta Totò Martello. „Pokaždé, když v přístavu zakotví trajekt, pozorují, zda připluli nějací cizinci, kteří by sem nákazu mohli přivézt,“ vypověděl Martello. Nerezidenti a cestovatelé musí v přístavu podstoupit test na koronavirus, teprve s negativním výsledkem se mohou vylodit.

Souostroví Tremiti se nachází u italské Apulie. Především během letní sezony sem zavítá nespočet potápěčů a turistů, v zimě tu žije ale jen 200 obyvatel. Mezi hlavní přírodní krásy „Perel Jadranu“, jak se také přezdívá těmto pěti ostrůvkům, jsou kostrbaté útesy, smaragdově zelená voda a žulové kameny. Ostrované žijí na ostrově San Nicola nebo San Domino, zbylé tři ostrovy jsou neobydlené.

Italské ostrovy, kterým se vyhnul koronavirus: Tremiti | Profimedia.cz

Přísné kontroly v přístavu

Podle řecké mytologie souostroví založil někdejší nápadník Heleny Trojské Diomédes, z pevniny se dá na dva hlavní ostrovy dostat trajektem, cesta zabere sotva hodinku. Každá plavba je ale přísně kontrolovaná, cestující si musí nechat změřit teplotu a předložit průkaz totožnosti. Ostrované se pomalu vzpamatovávají ze ztráty hlavního zdroje příjmu - turismu, teď povětšinou rybaří nebo farmaří.

Na farmaření se dal i starosta Antonio Fentini, který nyní pěstuje saláty, zelí a brukve. „Nelze říct, že jsme měli štěstí, byli jsme velmi opatrní a přijali ta nejpřísnější opatření,“ komentoval Fentini. „S nadějí vyhlížíme návrat do normálu a nemůžeme se dočkat turistů,“ dodal starosta.

Bělostně čisté pláže, průzračná voda a okouzlující příroda, hlavně však bahno, to vše a mnohem více nabízí ostrůvek Vulcano, který patří k sicilskému souostroví Eolské ostrovy. Pandemie turistickému ráji zasadila tvrdou ránu, sice tady není žádný případ nákazy, kvůli koronaviru je zde ale skoro úplně prázdno. Už i ostrovanům přítomnost turistů chybí.

Italské ostrovy, kterým se vyhnul koronavirus: Vulcano | Profimedia.cz

„Je tu mrtvo.“

Minulý rok měli na ostrově jeden případ koronaviru, od té doby ale nic. „Je tu úplně mrtvo, turismus byl náš život, na druhou stranu si ale nemůžeme úplně stěžovat,“ sdělil CNN Marco Spisso, majitel populárních bahenních lázní. „Zimy tu bývají klidné, to pandemie nezměnila,“ dodal. Podle pověstí na Vulcano chodil zuřit řecký bůh ohně Héfaistos, když ho podváděla manželka Afrodita.

Vulcano je známý také pro své horké prameny a podmořské fumaroly. Celoročně na Vulcanu žije asi 300 lidí, s rouškami se scházejí v barech nebo doma na zahradách. Výhodou ostrova je, že je tam po celý rok dost teplo. Spisso vysvětlil, že v přístavu probíhají pravidelně testy na koronavirus.

Asi nejdivočejším ze všech ostrovů je Filicudi, trajektům často dělá problém zde zakotvit hlavně kvůli rozbouřenému moři. V minulosti to místní docela rozčilovalo, v nastalé situaci to považují za požehnání. Vyhnul se jim jak koronavirus, tak strach a chaos, které jsou s ním spojeny.

Italské ostrovy, kterým se vyhnul koronavirus: Filicudi | Profimedia.cz

Jako v jiném světě

„Lidstvo si prochází hnusným obdobím, ale nám je tady dobře, je to jako v jiném světě,“ komentoval ostrovan Peppino Taranto. „Považujeme to za privilegium, sociální distancování je tu zaručené. Máme tady teplo i v zimě, tak si s manželkou užíváme večery pod hvězdným nebem,“ popsal ostrovní idylku.

Osmdesátník Pietro Anastasi vlastní panoramatickou restauraci a hotel La Canna. „Starám se o svoje rajčátka nebo chodím k moři a rybařím, restaurace je zavřená. Jsem šťastný, tohle je můj svět. Mám vždycky co dělat, moje dny jsou plné,“ vypověděl pošťák na výslužbě. Radost má hlavně z toho, že doma na zahradě nemusí mít roušku, tu nosí jen na mši.

Vedle Filicudi se nachází jeho sesterský mini ostrůvek Alicudi. Místní na covid-19 a celou pandemii hledí jako na něco vzdáleného. Ostrovu vévodí ticho, restaurace jsou zavřené, nejezdí auta, skútry ani kola, nejsou tady silnice, jen oslí stezky. Osli jsou vlastně jediným dopravním prostředkem na tomto ostrově. Nejsou tady žádné bankomaty, butiky nebo kluby, dokonce tu chybí i pouliční lampy. V noci jsou zdrojem světla jedině hvězdy.

Italské ostrovy, kterým se vyhnul koronavirus: Alicudi | Profimedia.cz

Ostrovan: Nákaza tu nehrozí

Pobřeží u oblázkové pláže je poseté bizarními barevnými domky a nejstarší rezidenti baví ty mladší děsivými báchorkami o čarodějnicích na košťatech a duších zemřelých oslů. Aldo Di Nora se na ostrov přestěhoval před několika lety a šéfuje rezortu Casa Ibiscus. Výhody izolovaného domova si je plně vědom.

„Sociální distancování tak není problém, do malého davu se dostanu leda v přístavu. Tragické zprávy ale sleduju, vím, co se dělo a děje v Itálii i jinde po světě. Jsem vděčný, že žiju tady, na tak báječném místě, jsem obklopen klidem a je tu nulové riziko nákazy,“ ocenil Di Nora.