Oxfordská vakcína má v EU zpoždění. Šéf AstraZenecy zmínil problémy v továrnách i s kontraktem

AstraZeneca vakcínu vyrábí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Británie ji k použití schválila koncem prosince. V USA se očekává schválení někdy v dubnu, protože se čeká na prokázání účinnosti u starších lidí. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) by mohla látku doporučit k podmínečnému užívání v pátek, a po formálním schválení Evropskou komisí by se tak oxfordská vakcína mohla stát třetí očkovací látkou v Unii. Dosud se očkuje vakcínami firem Moderna a Pfizer/BioNTech.

Soriot přiznal, že jsou problémy s dodávkami, ale označil je za potíže „prořezávajících se zubů“. „Kontrakty s Británií byly podepsány o tři měsíce dříve než s EU, takže v případě EU máme tříměsíční zpoždění,“ řekl Soriot. „Velmi rychle přecházíme na masovou výrobu stamilionů, miliard dávek vakcíny, to se ještě nikdy nedělalo,“ dodal.

Soriot prohlásil, že se Británii může podařit splnit záměr naočkovat občany ze čtyř nejrizikovějších skupin do poloviny února. „Británie do března naočkuje možná 28 nebo 30 milionů lidí. Premiérův cíl je mít do poloviny února naočkováno 15 milionů lidí a nyní jsou na 6,5 milionu. Takže se tomu blíží,“ řekl Soriot.

Zpoždění vakcíny v EU

V EU sílí kritika AstraZeneky za nedodržení objemu dodávek vakcíny pro první období, jak se obě strany dohodly. Důvodem jsou podle firmy nutné úpravy vakcíny s ohledem na mutace koronaviru. Snížení dodávek do konce března má být až 60procentní, země EU by tak měly od této firmy dostat do tohoto období 31 milionů dávek. Firma ale snižuje dodávku i mimo Evropu.

„Ve výrobě vakcíny jsou dvě fáze,“ popsal Soriot pro La Repubbliku. „Napřed musíte vyrobit samotnou očkovací látku. Ta se pak převeze do jiných provozů, kde ji rozlijeme do ampulí, což pak je koncový produkt. Pro Evropu se očkovací látka vyrábí ve dvou továrnách, v Nizozemsku a v Belgii. Finální výrobek pak v Itálii a Německu,“ přiblížil.

Vakcína na covid čelí klíčové výzvě: Jak bezpečně vyrobit miliardy dávek?

Obtíže s výrobou se týkají samotné očkovací látky. „Do buněčných kultur, velkých várek o tisíci, dvou tisících litrech, vpravíme virus. Buňky pak produkují vakcínu. Některé z těch várek mají velký výtěžek a jiné nízký, nejlepší provoz má trojnásobnou úrodu než ten nejslabší. Zrovna v Evropě jeden závod s vysokou kapacitou měl problémy s nízkými výtěžky,“ přiblížil. Potíže v belgické továrně se podle něj týkaly filtrace; už se vyřešily, ale znamenalo to pár měsíců zdržení. Naopak v britské továrně se výroba už vyladila díky tomu, že Londýn uzavřel smlouvu o čtvrt roku dřív.

Soriot řekl, že jeho firma dokáže měsíčně vyrobit 100 milionů očkovacích dávek. EU se loni v srpnu s firmou dohodla na koupi 300 milionů dávek za 750 milionů eur (téměř 20 miliard korun) a možnosti dokoupení dalších 100 milionů. Británie si v květnu nasmlouvala 100 milionů dávek za 84 milionů liber (2,5 miliardy korun). USA si rovněž už v květnu zajistily 300 milionů dávek za 1,2 miliardy dolarů (35 miliard korun).

Přehled vakcín k 8. 1. 2021 | Ramon Hofman

V rozhovoru s německým listem Die Welt Soriot řekl, že objem dodávek pro EU není závazný. „Není to povinnost, je to kýžený cíl. Říkám to proto, že Evropa chtěla mít dodávky ve stejnou dobu jako Británie, ač uzavřela kontrakt o tři měsíce později,“ řekl Soriot. „Ve smlouvě s EU stojí, že britská výroba bude k dispozici až později. V Británii postupujeme velice rychle, očkují kolem půl milionu lidí denně. Jakmile dosáhnou dostatečného počtu, můžeme z britských provozů pomoci i Evropě,“ dodal pro italský list.

Očkování za výrobní náklady

„Samozřejmě výrobu navyšujeme a Evropa, jejíž obyvatelstvo tvoří pět procent celosvětové populace, v únoru dostane 17 procent naší produkce. Stále výrobu rozšiřujeme, zlepší se to, ale vyžádá si to čas,“ sdělil Soriot.

„Čestně říkám, že to neděláme schválně. Jsem Evropan, mám Evropu v srdci, mnoho lidí ve vedení je z Evropy, takže chceme s Evropou zacházet co nejlépe,“ dodal francouzský šéf britsko-švédské firmy a připomněl, že motivem firmy není zisk. „Nešli jsme do toho, abychom nadělali peníze. Chceme s Evropou zacházet co nejlépe a myslím, že jsme k ní byli féroví,“ tvrdil. Oxfordští tvůrci vakcíny si vymínili, že za dobu pandemie bude AstraZeneca jejich dílo prodávat za cenu výrobních nákladů, rozvojovým zemím napořád.

Vakcíny, kšeft roku? Farmaceutické firmy vydělají desítky miliard

Z grafu vědeckého odborného serveru Our World in Data vyplývá, že Británie je co do podaných dávek vakcín daleko před jinými evropskými státy. Na 100 obyvatel jich tam podle posledních čísel připadá 10,4. V Evropě jsou za ní na nejvyšších místech Malta nebo Island se 4,5 dávky na 100 občanů, v Česku připadá na 100 lidí 1,8 dávky. Vůbec nejhůř na tom je Nizozemsko s 0,8 dávky; z Bulharska nejsou zatím žádné údaje.