Mladí, nebo staří? Elitní doktoři se přou o to, kdo má jako první dostat vakcínu
Dva britští lékaři, onkolog Angus Dalgleish a obvodní lékař na penzi Martin Scurr, pro list Daily Mail otevřeli otázku očkování proti koronaviru, konkrétně problematiku toho, kdo by měl vakcínu dostat jako první. Dalgleish zastává názor, že první na řadu – po zdravotnících z první linie - by měli přijít mladí lidí, svůj názor hájí tím, že většina seniorů je díky restrikcím před koronavirem chráněna. Scurr s tím ale nesouhlasí, podle něj by bylo necitelné nechat nejrizikovější skupinu čekat na očkování.
Anglie a Skotsko vstoupily do další celostátní uzávěry, vláda kromě přísných opatření spoléhá i na vakcinaci, která v zemi probíhá od 8. prosince, očkuje se látkami od společností Pfizer a AstraZeneca. „To je podle naší vlády cesta k návratu k normálu,“ uvedl Dalgleish. „Jediný zdroj naděje, tak nejčastěji premiér a jeho ministři o vakcíně mluví, vakcinace ale postrádá dynamiku,“ dodal onkolog.
Dalgleish uvedl, že chápe prioritizaci očkování, je podle něj logické, že přednost mají zdravotníci z první linie, nelogické mu ale přijde, že hned po nich vakcínu dostávají senioři z nejrizikovější skupiny a lidé s chronickým onemocněním. „Plně podporuji nutnost v první řadě chránit naše zdravotníky, kvůli koronaviru nemocnice postrádají 10 až 30 procent zaměstnanců, pokud by to tak pokračovalo, došlo by ke zhroucení systému,“ objasnil Dalgleish.
Onkolog: Přednost by měli mít třeba učitelé
„S čím ale nesouhlasím, je upřednostňování starých a chronicky nemocných osob. Neříkám to proto, že by byl bezcitný a nevážil si životů lidí z ohrožené skupiny, ale proto, že to není úplně praktické a efektivní,“ prohlásil Dalgleish. „Pokud vláda tvrdí, že jejich cílem je zastavit přenos nákazy, tak vakcinace této skupiny má jen omezený účinek, protože většina z nich je v karanténě a chráněná restrikcemi,“ vysvětlil.
„Pokud chceme snížit a zastavit přenos, musíme se zaměřit na mladší a ekonomicky a sociálně aktivní skupiny, zvláště na lidi v produktivním věku. Konkrétně bych upřednostnil například prodavače a prodavačky či zaměstnance doručovacích firem, dále pracovníky veřejné dopravy, pošt a samozřejmě učitele,“ uvedl Dalgleish. Ocenil, že ministr zdravotnictví Matt Hancock zmínil, že učitelé dostanou přednost na čekací listině na očkování.
Dalgleish se obává, že pokud nebudou upřednostnění pracující lidé, ekonomický dopad třetího lockdownu bude katastrofický. „Jsme ve válce s dost unikátním nepřítelem, s takovou hrozbou musíme bojovat pomocí klidného realismu, na prázdné sliby a přetvářku není čas,“ dodal onkolog.
Jeho kolega Scurr s ním tak ale úplně nesouhlasí, lékaři se shodli, že celostátní uzávěra bude mít těžké ekonomické následky. Scurr si položil otázku, zda má vakcinace snížit mortalitu nebo přenos nemoci. „Tady máme na jedné straně vah mladé a produktivní a na druhé straně seniory, neproduktivní a psychicky i fyzicky zranitelnější jedince,“ uvedl Scurr.
Lékař: Seniory nemůžeme nechat napospas osudu
„Ozývají se drsné názory i ze stran odborníků, že nemá cenu očkovat seniory, kteří už jen čekají na smrt a blokují nemocniční lůžka a zdravotnický systém. Podle skeptiků je v tomhle případě očkování jen ztráta času a důležitých zdrojů, zvlášť když by vakcinace mladších osob vedla k oživení ekonomiky. Ano, jenže na co jiného je vakcína, než na snížení mortality?“ shrnul Scurr.
„Čas, který tu máme, je vzácný, pro nás pro všechny a pro seniory obzvláště. Proč vědci z celého světa bojovali s časem, jen aby rychle přišli hned s několika vakcínami? Aby ochránili ty nejohroženější, a to jsou senioři. Když se na to podíváme reálně, pandemie byla pro seniory obzvláště krutá, skončili odříznuti od rodin, spoustu z nich v izolaci u sebe doma, další v pečovatelských domech,“ popsal lékař.
„Vím, o čem mluvím. Mně samotnému je 71 let, mé matce 91 let, pokud by se nakazila, je pravděpodobné, že nemoc nepřežije. Žije sama, u sebe doma, zahradničí, je náruživá čtenářka a věří, že má před sebou ještě dalších 10 dobrých let. Nevěřím, že my jako společnost bychom měli lidi, jako je moje matka, nechat napospas osudu a očkovat jen mladé s cílem oživit ekonomiku,“ argumentuje Scurr.
Londýn se připravuje na kolaps
Británie se kromě debat o očkování rovněž připravuje na možný kolaps zdravotnictví v Londýně, který by nastal v důsledku šíření nemoci covid-19. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedl ministr zdravotnictví Hancock. Do stavu pohotovosti byla opět uvedena polní nemocnice státního zdravotnického systému NHS s názvem Nightingale (Slavík), která pacientům sloužila už na jaře.
„Samozřejmě se obávám tlaku na NHS,“ komentoval Hancock informace, že londýnské nemocnice ve státním zdravotnickém systému mohou do dvou týdnů pod náporem nových pacientů s covidem-19 zkolabovat. „Vytváříme další zdroje, abychom zajistili, že NHS dostane potřebnou podporu v těch částech země, které jsou pod největším tlakem,“ dodal ministr. „Například v Londýně zajišťujeme, aby byla (nemocnice) Nightingale v pohotovostním režimu pro případ potřeby. A pokud to bude zapotřebí, samozřejmě se využije.“
Británie ve středu poprvé od dubna zaznamenala více než tisíc úmrtí s covidem-19 za den. Potvrzených případů nákazy za posledních 24 hodin přibylo 62 322, což je od počátku epidemie nejvyšší denní přírůstek. V Anglii a Skotsku od úterý kvůli zhoršení epidemické situace opět platí plošná uzávěra. Obavy vzbuzuje především nová, nakažlivější mutace viru SARS-CoV-2, která se na konci minulého roku objevila na jihu Anglie.
Vláda chystá další zpřísnění
Ministryně vnitra Priti Patelová v televizi BBC uvedla, že Británie „v příštích dnech“ oznámí další zpřísnění koronavirových opatření. Odmítla přitom vyloučit, že jejich součástí bude i zákaz cestování do zahraničí. Úřady již nyní cesty nedoporučují.
Covidová nemocnice Nightingale je umístěna ve východním Londýně, její maximální kapacita může být až 4000 lůžek. V provozu byla za jarní koronavirové vlny, nakonec ale v důsledku zlepšení koronavirové situace poskytla péči pouhým 51 pacientům. V květnu byla uzavřena.
Náhodně jsem narazil na včerejší záběry z Praia do Morro. Pláže hlava na hlavě, večerní bulváry plné lidí. Je sice fakt, že my se tu dusíme v rouškách, půlka země je zavřená, ale zato máme dvojnásobný počet indikovaných na milion lidí než Brazílie. Inu, někde se ten lockdown holt musí projevit.