Rok s koronavirem: Co o něm víme a co pořád ještě ne?

Když Čína oznámila první případy nového viru Světové zdravotnické organizaci (WHO), popsala ho jako „neznámý nový kmen zápalu plic“, vlastní jméno ještě neměl. Do dvou týdnů už ovšem čínští experti přečetli jeho genom, po dalším týdnu už WHO publikovala návod, jakým způsobem lze na nový koronavirus testovat. Zanedlouho byly na světě i první pokusné vakcíny, a jak ukázaly následující měsíce intenzivních klinických testů, fungovaly dobře a bezpečně. To vše je nevídaná rychlost. Jenomže nová nákaza se také nevídaně rychle šířila.

Rok s koronavirem: Od šití roušek přes vodní děla po pásky přes pastelky. A co Vojtěch?

„Neskutečně mnoho jsme se dozvěděli, ale pokud jde o detailní porozumění, máme před sebou míle a míle,“ řekla webu televize CNN Maureen Ferranová, bioložka z Rochesterského technologického institutu. „Virologové a epidemiologové budou mít napilno ještě dekády,“ dodala odbornice.

Očkovací centrum v čínském Pekingu (2. 1. 2021) | ČTK / AP / Chen Zhonghao

Základní otázka možná není tak docela důležitá pro vyřešení současné krize, její zodpovězení však může pomoci předejít nějaké další. O původu viru kolovalo nemálo teorií, konspirační nevyjímaje. Většina relevantních odborníků se nicméně shoduje na teorii Darwinově, o vzniku druhů přirozeným výběrem. Tedy že SARS-CoV-2 vznikl přirozeně.

Příbuzné koronaviry se našly u čínských netopýrů. Tou důležitější otázkou proto je, kterak se najednou nový virus přenesl na člověka. Zřejmě byl mezi netopýrem a člověkem ještě nějaký mezihostitel; hovořilo se o luskounech a cibetkách, průkazný výzkum však stále chybí. Ostatně je ještě dost brzy – například u eboly ani po 40 letech vědci nemají jasno, od kterého zvířete ji lidé chytili.

Důrazné varování „netopýří ženy“: Další koronaviry kolují v přírodě a jsou i mimo Čínu

Velice podezřelé je tržiště ve Wu-chanu, které bylo prvním (objeveným) ohniskem nákazy. Úřady ho ale promptně zavřely a důkladně vydezinfikovaly, takže tam už se nic moc nevypátrá. Navíc asi třetina prvních wuchanských pacientů žádné přímé spojení na tržiště neměla.

Ve Wu-chanu se nachází institut virologie Čínské akademie věd. Vědci však vzhledem ke genetice i dalším charakteristikám viru nadále vylučují, že by SARS-CoV-2 vznikl v laboratoři, ať už čínské, nebo americké.

Očkování proti koronaviru v New Yorku (prosinec 2020) | Reuters

Některé studie ukazují, že virus mohl cirkulovat v USA i Evropě už v prosinci 2019 (první doložené případy jsou tam 20., respektive 24. ledna). Podle profesora Petera Collignona z Australské národní univerzity je pravděpodobné, že se virus šířil dřív, než byl pořádně identifikován, nejsou však důkazy, že by pocházel odjinud než z Číny, jak se některá čínská média snaží tvrdit.

Boj s koronavirem v USA (28. 12. 2020) | Reuters

Covid-19 se projevuje hlavně jako choroba dýchací soustavy, u některých lidí však má docela jiné příznaky a komplikace – od divného zbarvení prstů přes ztrátu chuti a čichu až po poškození mozku. Takové mohou být i dlouhodobé následky, někteří vyléčení trpí úzkostí či chronickou únavou. Podle srpnové studie v British Medical Journal každý desátý pacient s covidem marodil déle než 12 týdnů.

Zda a jak těžce se covid-19 u nakaženého rozvine, se stále jeví jako loterie, nebo, chcete-li, ruská ruleta. „Každý máme trochu jiné geny. Někteří se s infekcemi potýkají lépe než jiní, často z důvodů, jimž nerozumíme,“ cituje CNN profesora Collignona.

Babiš měl po očkování teplotu a ulehl, ředitele si podal a oběd mu rozmluvila Vivien

Dokonce i na dvojčata může koronavirus působit různě. Jeden z šedesátiletých bratrů mohl po dvou týdnech z nemocnice bez komplikací, zatímco druhý musel na JIP  a ventilátor.

Zřejmé jsou přitěžující faktory jako obezita, cukrovka či jiné chronické choroby nebo vysoký věk. „Čím to, že věk hraje takovou roli?“ diví se Collignon a dodává: „Máme data, víme, že to tak je, ale nemyslím, že známe všechny odpovědi.“ U dětí se ukázalo, že na covid-19 tolik netrpí, neboť mají v nose méně receptorů ACE2, na něž se virus váže. Naopak u starších lidí se sice dá očekávat slabší imunita, jenže smrtnost na koronavirus je v porovnání s chřipkou daleko výraznější nepoměr.

Boj s koronavirem v USA. | Reuters

Hned v lednu Čína potvrdila, že se koronavirus šíří z člověka na člověka. Stále však experti nemají jasno, jak přesně. Nejčastěji to zřejmě je kapénkami, které nakažený vyšle do vzduchu kýcháním či kašlem. Do metru či dvou spadnou na zem, proto se nařizují rozestupy; a roušky proti kapénkám do určité míry pomohou.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Někteří odborníci však varují před aerosoly – výrazně menšími částečkami, které mohou poletovat ve vzduchu dlouhé hodiny a urazit při tom i slušnou vzdálenost. Navíc je látková rouška nezachytí.

Také je teprve potřeba vyzkoumat, jaké dávce SARS-CoV-2 musí být člověk vystaven, aby ho infikovala. Malé množství obsažené v aerosolech snad imunita zvládne.

Koronavirus v Kolumbii. | Reuters

V srpnu hongkongští výzkumníci publikovali případ muže (33), který se po 4,5 měsících nakazil podruhé. „Je to tak vzácná věc, že o vás pak píšou odborné magazíny,“ uklidňuje profesor Collignon. Bude zapotřebí ještě víc času a takových případů, aby se o trvání imunity daly dělat závěry. A totéž platí pro imunitu od vakcíny.

Na sezónní chřipku se očkuje každý rok, neboť se pokaždé rozmůže jiný kmen. Ani u SARS-CoV-2 nelze vyloučit mutace natolik výrazné, že imunita (ať už vlastní, nebo po vakcíně) na novou variantu nezafunguje. „Čím déle nám potrvá velkou část populace proočkovat, tím větší šanci má virus mutovat,“ řekla Maureen Ferranová CNN.

„U každého z nás vzniká nějaká mutace, to je přirozený proces. Čím více se vir šíří, tím více se do popředí dostávají varianty, které mají nějakou evoluční výhodu,“ vysvětlila pro pořad Epicentrum Helena Jiřincová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu. Obavy teď jsou z výrazně nakažlivější varianty koronaviru z Velké Británie. „Může se stát, že mírně sníží účinek vakcíny. A to je také důvod toho varování ze Spojeného království. Přesto není důvod k panice, pouze ke zvýšené bdělosti,“ dodala Jiřincová.

„Velká většina mutací, možná až 99 %, nezpůsobuje žádnou změnu ve vlastnostech viru, nebo jej dokonce oslabují. Pouze malinkaté množství má pro virus pozitivní efekt. To se stalo zrovna nyní u nového kmene, kdy nová mutace způsobila to, že se virus snáze šíří,“ dodal pro Blesk Zprávy virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity.

Vakcíny od BioNTechu/Pfizeru a Moderny (tou první se očkuje v USA a EU, druhou zatím v USA) jsou zcela novým typem vakcíny, což mimo jiné vyvolává otázky, jak dlouho jimi získaná imunita vydrží.

Očkování proti koronaviru na Vysočině (2. 1. 2021) | ČTK / Pavlíček Luboš

Spousta lidí upíná své naděje k očkování, ale vakcinace většiny lidí na světě potrvá roky; a to ještě za předpokladu, že se neobjeví různé kmeny. „Myslím, že vakcíny jsou řešením, ale lidé si myslí, že jim zajistí stoprocentní ochranu – to nedokáže žádná vakcína,“ upozorňuje Collignon. Navíc se teprve ukáže, zda očkování zabrání šíření viru, nebo jen rozvinutí nemoci covid-19 u dotyčného. Přinejmenším roušky a rozestupy budou ještě dlouho potřeba.

Takto vypadal Štědrý den na covidovém oddělení. | Getty Images/Gabriel Kuchta