Rok s koronavirem: Od šití roušek přes vodní děla po pásky přes pastelky. A co Vojtěch?

Z Číny přichází od 31. prosince 2019 znepokojivé zprávy. Údajně z mokrých trhů - tedy z tržnic, kde se nabízí pochutiny jako netopýři - se rozšířil nový druh koronaviru na člověka. Rychlý vzestup této doposud lokální epidemie donutil k činu i české poslance. „Jaký bude postup v případě rozšíření viru do okolních zemí? A jaký v případě rozšíření do ČR? Nechceme vyvolávat paniku, ale informace o tom, jak jsme připraveni na různé druhy vývoje, bychom dostat měli,“ uvedl tehdy poslanec a lékař Bohuslav Svoboda (ODS) na interpelacích ve Sněmovně. 

Svoboda tehdy apeloval na tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby bral hrozbu závažně. Ten to ale odmítl. Tehdy se psalo datum 28. ledna a ještě tentýž den se ohlásil večer první nakažený v Německu. Brzy poté následovala s hlášením Itálie, Velká Británie, Finsko, Španělsko i Belgie. 

Covid v ČR přehledně a v grafech: Jak se plní nemocnice, JIP a kde epidemie řádí nejvíc?

Kromě Svobody si vzala slovo i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve Sněmovně zmínila, že není nic proti ničemu, aby se projednala připravenost ČR. Jak ale nyní uznává, následující vývoj událostí rozhodně nečekala. „Musím říct, že tehdy jsem si neuměla představit, jak zásadní budou všechny dopady u nás. Řešila jsem, co bylo nejbližší a neuměla jsem si představit, že nás čeká lockdown a změny životního stylu, ale bylo mi jasné, že to nelze podcenit,“ ohlíží se pro Blesk Zprávy do minulosti.

Vojtěch: Hrozby pandemie tu byly i dříve

Tuto osudnou interpelaci Vojtěchovi často opozice vyčítala. Poslanec Svoboda s odstupem času konstatoval, že není rád, že byl tehdy prvním. Na leden si pak s Blesk Zprávami zavzpomínal i sám Vojtěch. „Nevědělo se tehdy nic bližšího. Stále to byla lokání epidemie v rámci Číny (…) Nebylo to poprvé, co se mluvilo o jiných nemocích. Byl tu SARS, MERS i virus zika. Nikdy se to ale neprojevilo v ČR,“ řekl v reakci na dotaz, jak na lednovou interpelaci vzpomíná. 

Leden byl pro Čechy ještě relativně klidným. Místo koronaviru se řešila hrozba možné války a sestřelení ukrajinského letadla, které šlo k zemi 8. ledna. Zemřelo tehdy 167 lidí a 9 členů posádky, většinou íránské národnosti. Později šetření potvrdilo, že se jednalo o nehodu, kdy letadlo omylem sestřelily Íránské revoluční gardy. 

Pravá panika zachvátila Čechy v únoru. Okolní země už začaly ohlašovat své první nakažené a z Itálie, která tehdy zažila rozpuk epidemie, se začali vracet čeští milovníci zimních sportů. Objevovaly se i přesnější zprávy o průběhu nemoci. Poprvé se o ni začalo mluvit jako o nemoci podobné chřipce. 

Nad koronavirem se začala pozastavovat i Světová zdravotnictví organizace (WHO). Nákaze také dala jméno. Z anglického spojení coronavirus desease a roku, kdy se nákaza objevila, se „nový koronavirus“ překřtil na covid-19. 

„Prodám roušku za kilo špaget“ 

Zesilování proudu informací o covid-19 a první podezření i v Česku způsobilo doslova panické nakupování. Češi se vrhali na trvanlivé potraviny a hygienické pomůcky. Regály obchodů byly tak najednou naprosto prázdné - zmizely především těstoviny, rýže, mouka, droždí a piva. 

Důvodem tohoto šílenství byly informace o možném výpadku zásobování, které později vláda označila za vyfabulované. „Lidi, neblbněte! 1. Jídla je v ČR dostatek, pro masivní nákupy není žádný důvod! 2. Obchody plní sklady na maximum, další potraviny mají ve svých skladech výrobci, výroba potravin jede na maximum. 3. Pokud někde krátkodobě zboží dojde, je během pár hodin na prodejnu dovezeno,“ vzkázal na twitteru také Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Vyprodané konzervy, těstoviny a rýže v Česku? Koronavirová panika v obchodech polevila

Objevovaly se i komické narážky, občas ale i smrtelně vážné inzeráty. Ať už o tom, že někdo koupí roušku výměnou za kilo špaget, nebo že prodá lahev dezinfekce za 500 korun. Tehdy vyrazil premiér Andrej Babiš (za ANO) na inspekci do skladů potravin, aby ukázal, že jídla je dost.

Prázdné regály s trvanlivými potravinami má i Tesco v Letňanech | Blesk - Karel Kopáč

S 1. březnem se koronavirus dostal oficiálně do Česka, šlo o první tři nakažené. Jako hlavní zdroj infekce byla považována Itálie. Život v Česku se začal proměňovat a přišla první ze série opatření. Dne 10. března bylo ohlášeno uzavření škola o dva dny později byl vyhlášen nouzový stav. „První případy u nás beru za klíčový okamžik. Na to člověk nikdy nezapomene, co zrovna dělal a jak ten den probíhal. Pak to byl rychlý sled událostí,“ komentuje nyní pro Blesk Zprávy exministr Adam Vojtěch.

„Museli jsme ve velmi krátké době zajistit ochranné pomůcky, které nebyly k dispozici, museli jsme připravit nemocnice, nastavit pravidla. Teď na podzim už se vychází z věcí, co se udělaly na jaře, ale tehdy jsme to dělali na čisté zelené louce,“ vzpomíná dále Vojtěch.

Českem se také rychle začala šířit zpráva o doposud nejznámějším pacientovi Česka. O pražském taxikáři, který nakazil několik desítek lidí. Taxikář (53) se až doteď vyrovnává s důsledky onemocnění a byl také prvním pacientem v ČR, který bral remdesivir - lék, který měl pacientům pomoci vyrovnat se s nákazou. 

Česko šije a Hamáček popadl svetr 

Vojtěch pro Blesk Zprávy zavzpomínal na chvíle, kdy byl i kritický nedostatek roušek a dalších pomůcek. A jak tomu tak bývá, nastoupili Češi a svými zlatými ručičkami začali své ústenky šít. „Zvláště na šití roušek vzpomínám jako na obrovskou vlnu solidarity. Ukázali jsme, že se umíme semknout a že vnímáme nutnost mezigenerační pomoci (…) Lidé tím vládu zaskočili v tom smyslu, že když ona selhala, přiložili ruku k dílu,“ rýpla si do tehdejších prázdných skladišť pro Blesk Zprávy Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Češi ale ostatně neměli jinou možnost. Roušky nebyly k dostání, ale ven se bez ochrany nosu a úst nesmělo. Jak se ale brzy ukázalo, i toto nařízení mělo své výjimky. Jen 6 dní od oznámení prvního úmrtí s covidem-19 se totiž premiér Andrej Babiš (ANO) pochlubil svou procházkou, kdy si po cestě zakoupil zmrzlinu. Slízl si tak pořádnou kritiku. Jak se ale později ukázalo, byl jen první vlaštovkou v porušování či překrucování vládních nařízení samotnými členy vlády. 

Zatímco Babiš sklízel kritiku za nákup v cukrárně, jeho pravá ruka a vicepremier Jan Hamáček (ČSSD) sbíral body. V březnu to bylo totiž vůbec poprvé, co se objevil v dnes již symbolickém červeném svetru na tiskové konferenci po jednání vlády. 

Hamáček zmínil, že jde nyní o vážnou věc, nikoliv o garderóbu. A zatímco Češi skákali nadšením ze vzhledu svého ministra vnitra, někteří politologové, ale i experti na etiketu neskrývali pohoršení. „Hamáčkův svetr je kapitola sama o sobě. Nechápu, proč chodil na tiskové konference vlády, na kterých byli všichni oblečeni normálně, v červené mikině. Nebylo to pochopitelné. Nevím, jestli tomu chtěl dodat napětí, tak jako když Václav Havel chodil v revoluční bundě,“ okomentoval nezvyklý výběr z šatníku pro Blesk Zprávy Ladislav Špaček. Hamáček k tomu dodal, že byla neděle a on šel na vládu v civilu. 

Jan Hamáček a Adam Vojtěch v rouškách na tiskovce po jednání vlády | Úřad vlády ČR

Duben se dá shrnout dvě slovy: vyvrcholení epidemie. Alespoň tenkrát to tak vypadalo. Nejvyšší denní přírůstek byl kolem 330 lidí denně a počet hospitalizovaných přesahoval 500. Sněmovna v reakci na nelepšící se čísla kývla na prodloužení nouzového stavu do 30. dubna a začaly se i ve velkém řešit kompenzace pro firmy, živnostníky i pro cestovní kanceláře. 

Zatímco se schválilo navýšení ošetřovného a cestovní kanceláře využívaly možnosti zákona Lex voucher, který je na omezenou dobu ochránil před vrácením peněz statisícům klientů, situace se začala zdárně uklidňovat. „Nekontrolované šíření koronaviru skončilo. Přijde postupný návrat do normálu,“ nechal se tehdy slyšet pln optimismu tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. 

Politolog: Schodek nás bude strašit ještě roky

Vedle pozitivních zpráv se ale objevila i jedna negativní - a tak trochu očekávaná zpráva. Ministryně Alena Schillerová (za ANO) si nechala schválit nejdřív 200 a pak 300miliardový schodek rozpočtu; později přišlo jeho navýšení dokonce na půl bilionu.

„To, co koronavirus přinesl, tedy schopnost generovat stomiliardové duhy, se bude ještě dlouhodobě řešit. Až přejde toto období, začne období ekonomického a politického koronavirus a to se bude možná řešit dalších 5 až 6 let,“ komentuje pro Blesk Zprávy politolog Jan Kubáček.

Babiš a Schillerová prosadili schodek 500 miliard. Katastrofické scénáře premiér odmítá

Kubáček zmiňuje, že ačkoliv nejrekordnější deficit lidé chápou, moc dobře ví, že jej jednou budou muset zaplatit. Podle něj se tak nyní dočkáváme naprosté změny české politiky jak ji známe. 

„Zpomalte,“ varovala WHO

Ačkoliv čísla na začátku dubna rostla, vláda se pomalu rozhodovala, jak to bude s uvolňováním. Od 9. dubna se tak rozhodla otevřít část prodejen...a to především hobbymarkety. „Uvolňujeme, ale zpřísňujeme. Dnes se otevírá další skupina obchodů. Současně u všech provozoven posilujeme hygienická opatření,“ napsal tehdy ministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na twitter. 

Krátce před Velikonocemi se tvořily dlouhé fronty před kasami. Uzavřené pak nadále zůstávaly knihovny, knihkupectví, stravovací zařízení apod. 

Lidé neváhali a nahrnuli se do otevřených hobbymarketů (9. 4. 2020) | Blesk:David Malík

Před uvolňováním ale začala varovat Světová zdravotnická organizace. Podle WHO totiž nadále v dubnu nebylo jasné, zdali je onemocnění sezónního charakteru a jak rychle se dokáže šířit. 

Na přelomu dubna a května začal počet zotavených z covidu-19 trvale převyšovat počet aktivních případů. 11. května byly povoleny hromadné akce do 100 osob, byla otevřena kadeřnictví, nákupní centra a 25. května i další prostory – ZOO, hrady a zámky apod. Epidemie zkrátka podle čísel začala ustupovat. 

Rušno bylo rázem i na obloze. Po dlouhé době se totiž na nebe vrátily i komerční lety a téměř celý svět začal pomalu cestovat. Tedy mimo Jižní Ameriku, kde se ohlašovali tisíce mrtvých. V Česku také po 66 dnech skončil nouzový stav. 

Kalousek si rýpl kvůli Prymulovi a Vojtěchovi radí skončit. Hamáček: Proč mít novou funkci?

V květnu také vláda oznamovala první velké změny: například že se odkládá začátek třetí a čtvrté vlny EET. Kývlo se také na odměny pro občany v první linii epidemie. Odměny nicméně začali zdravotníci dostávat až v listopadu. 

Prymula vs. Vojtěch

Jednou z klíčových tváří boje s koronavirem byl na jaře náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který byl vůbec prvním šéfem Ústředního krizového štábu. Jenže postupně gradovaly jeho spory s ministrem Vojtěchem a nakonec Prymula na ministerstvu skončil... Aby se sem v září jako ministr vrátil.

Babišův kabinet nicméně nejdřív jednomyslně schválil pozici vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, na kterou nastoupil právě Prymula.

Konec května byl naplněn optimismem. Čísla i přes porušování bezpečnostních opatření klesala a to pokračovalo i v červnu. Denní přírůstky klesaly notně pod 100, i když nutno dodat, že bylo méně provedených testů.

Optimismus se ale snažili krotit experti, a to i někteří členové vlády. „Virus tu stále je a je důležité dodržovat základní pravidla. Zatím to není něco, co by nás mělo nějak zásadně zneklidňovat,“ řekl Vojtěch v době, kdy se denní přírůstky opět začaly zvyšovat nad 100. O tom, že virus nespí, informovala v červnu Blesk Zprávy také hlavní hygienička Jarmila Rážová. 

„Virus nespí,“ varuje hlavní hygienička. Zmínila druhou vlnu i to, kde hrozí nebezpečí

Léto přestalo být klidným už ke konci července. Tehdy ministerstvo zdravotnictví hlásilo 300 pozitivních testů denně a nadále se projevovala nákaza, která se rozšířila v červnu v Dole Darkov.

Vláda nabádala Čechy, aby se snažili i přes mírnější epidemiologickou situaci krotit a aby i omezili dovolené v zahraničí. Ministři ale kázali vodu a popíjeli víno. Do zahraničí a k moři totiž vyrazil i premiér Andrej Babiš (ANO). 

Babiš se „omluvil“ že si bere dovolenou, kterou měl podle svých slov naposledy v únoru a vyrazil s rodinou v srpnu na Krétu. „Jsem prý nesnesitelnej a musím vypadnout.“ uvedl tehdy Babiš s tím, že se podíval do křišťálové koule. Babiš opakovaně zajel i do českých lázní.

Rekreaci na Krétě zvěčnila manželka premiéra Monika | Twitter/Monika Babišová

Jak se blížil konec léta, blížila se i podzimní vlna koronaviru. Těsně před návratem školáků do škol se Česko „pyšnilo“ nárůstem 400 případů denně. Což bylo během jarní vlny denním chlebem. 

Poprask pak způsobila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která během rozhovoru pro televizi Nova uvedla, že navrhne pro důchodce jednorázový příspěvek 6 tisíc korun. Tzv. rouškovné pak potvrdil i Babiš. Tento akt solidarity ale způsobil spíše negativní reakce, alespoň ze strany opozice a politologů. Jednorázový příspěvek, který v prosinci nakonec ve výši pěti tisíc dostaly více než tři miliony lidí, totiž považovali za volební dáreček.

První vakcínu představilo Rusko

V létě také pohledy všech epidemiologů směřovaly k Rusku. To totiž už koncem července oznámilo, že brzy představí svou vakcínu na covid-19 a svůj slib dodrželo. Světlo světa a ramena testovacích subjektů spatřil Sputnik V. 

Září bylo mírně řečeno turbulentním. Atmosféra byla kvůli narůstajícím případům skličující, Češi začali ztrácet disciplínu a rodiče se s obavou začali ptát, zdali jejich děti ve škole tentokrát chvíli vydrží. K tomu všemu se začaly blížit krajské a senátní volby. 

Volby a obava z opětovného uzavření škol rezonovala českou společností téměř celé září. Novinkou byly i volby v karanténě. Místo dvoudenních voleb se tak urny pohybovaly v ČR několik dní. 

Vojtěch si „rýpl“ do PSA a zhrozil se z tlačenice na trzích. A zmínil i úlevu své ženy

Experti se s obavou dívali na rostoucí množství případů a někteří poukazovali na letní rozvolnění jako na chybu. Podle nich bylo unáhlené povolovat opasek. Exministr Adam Vojtěch (za ANO) ale nyní pro Blesk Zprávy zmiňuje, že by k podobnému nárůstu nejspíše došlo stejně. 

„Velmi pravděpodobně by tu ten vývoj byl tak jako tak. Když se podíváme na ostatní země, i na ty s rozvinutým systémem zdravotnictví, tak vidíme, že všude je ten vývoj negativní. Určitě horší než byl na jaře,“ konstatoval pro Blesk Zprávy Vojtěch, který se 21. září podvolil tlaku opozice a expertů a rezignoval. Nebylo překvapením, že volnou funkci po Adamu Vojtěchovi přebral tehdejší zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, a to hned druhý den.

„Určitě to zlepšilo rodinný život. Je zcela jiný, než když jsem působil na ministerstvu – i počítaje dobu před covidem. Moje manželka je šťastnější, než byla v posledních třech letech a samozřejmě i pro mne je to určitá změna. Můžu se věnovat svým blízkým, na to nebyl čas,“ svěřil se nyní Blesk Zprávám Vojtěch, který nyní plánuje dokončit svůj mandát ve Sněmovně a následně odejít.

„Průvan“ u Prymuly na ministerstvu: Po Vojtěchovi končí i politický náměstek a mluvčí

I Vojtěchův odchod někteří politologové považovali za volební tah premiéra Andreje Babiše. S tím spojili i další speciální dárek. V září totiž putovaly do schránek českých seniorů roušky a respirátor. Toto gesto se ale nesetkalo s úspěchem, když se 16. září objevila zpráva o tom, že jsou zásilky zdravotně závadné a pomůcky znehodnocené. 

Říjen nezačal zrovna nejlépe, od 5. října byl na celém českém území vyhlášen nouzový stav, který trvá dodnes. Epidemie zrychlovala. „Situace která nastala v těchto dnech, je natolik alarmující, že jsem byl nucen změnit strategii zavádění opatření,“ uvedl tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula 12. října. Upozornil také na rychlé šíření covid-19 a na možné zahlcení nemocnic.

Čechy pak pobouřil zákaz nedělního prodeje a děti musely od 14. října přestoupit znovu na domácí výuku. Česko se prostě vrátilo do jara i s opatřeními. Byly zrušeny kulturní akce, byla uzavřena sportoviště a vrátila se celoplošně povinnost nosit roušku. 

Místo roušek vodní děla

Nová pravidla se nicméně znelíbila sportovním fanouškům. Místo srdceryvných příspěvků o šití roušek a o soudružnosti se místo toho sešli na Staroměstském náměstí, kde se z poklidné demonstrace stala rvačka. 

Peklo na Staromáku. Bezmozek kopl policistku zbaběle zezadu! Lékaři: Jako byste nám flusli do tváře!

Fanoušci sportovních klubů se sešli 18. října, aby protestovali proti vládním opatřením. Porušili ale povolených 500 lidí a do protestu se tak zapojila i policie. V půl čtvrté už se demonstrace zvrhla v bitky s těžkooděnci, lidé po sobě házeli petardy a situaci musela umírnit vodní děla. 

Demonstrace na Staroměstském náměstí, 18. října 2020. | ČTK / Vondrouš Roman

Vojtěch: Prymula nevyslal lidem optimální signál

Tím ale říjen zdaleka nekončil. Ministerstvo zdravotnictví šokovalo denním přírůstkem okolo 15 tisíc a konec měsíce přinesl i rekord v počtu zemřelých za jediný den. Prymula tak zavelel a výrazně omezil život v Česku. Od 22. října došlo k omezení pohybu osob a kontaktu s jinými lidmi. Byly uzavřeny maloobchody, restaurace i služby.

Jak se ale ukázalo ještě v ten samý den, člověk, který opatření uvedl v platnost se jimi sám neřídil. Blesk totiž večer po vyhlášení opatření nalezl samotného ministra zdravotnictví, jak vychází z vládou uzavřené restaurace a ještě k tomu bez roušky. 

Pavučina mlžení a lží: Tohle předvedli Prymula a Faltýnek po odhalení papalášské schůzky

„Do jisté míry to bylo překvapení, nebylo to úplně šťastné. V takto exponované době, kdy byla epidemie na vrcholu, to bylo citlivé pro všechny, co zavřeli provozovny. Toto pro ně nebyl optimální signál a je pravdou, že jakýkoliv ministr zdravotnictví je v této době tváří, co bojuje s epidemií a musí být mezi těmi nejlepšími v dodržování opatření,“ komentuje pro Blesk Zprávy Prymulovo dopadení exministr Vojtěch. Vojtěch dodává, že porušování opatření vládními činiteli bylo nicméně k vidění i v jiných zemích. 

Exministr Blesk Zprávám také s úsměvem přiznává, že pozoroval i vtípky, které se kolem polapení Prymuly točily. „Celá epidemie byla spojena s fórky a s tzv. meme. Já jich mám celou řadu uloženou, protože i to je historie. Třeba se na to jednou podívám s úsměvem,“ řekl s tím, že jeho oblíbeným obrázkem je „Kill vir“, kde je on sám naklíčován do plakátu slavného filmu Quentina Tarantina.

Prymula nebyl v tomto měsíci jedinou veřejně známou politickou osobností, která byla nachytána „nahoře bez“. Během oslav 28. října pobouřil veřejnost exprezident Václav Klaus, který přišel na svůj projev a do davu plného lidé záměrně bez ústenky. Oba dva si nakonec v prosinci za toto chování vysloužili peněžitý trest v hodnotě 3 tisíc korun.

Listopad byl na události skoupější. Po bouřlivém říjnu se nejprve objevila zpráva o dosud nejrekordnějším denním přírůstku - 4. listopadu přibylo 15 731 pozitivních případů. Ve stejný den se také potvrdila nákaza u ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové.

Vedle dramatického denního přírůstku nakažených se objevovaly také zprávy o nejvíce úmrtí. Za 10. listopad stoupl žebříček úmrtí o 295 lidí s covidem-19.

Blatný přiznal podpis pod petici proti Babišovi: „Nejsem lhář.“ Co na to Babiš?

V listopadu také převzal opratě resortu po Prymulovi stávající ministr Jan Blatný. Ten byl uveden do funkce na konci října a již 13. listopadu představil nový protiepidemiologický systém PES. 

Největší pozornost k sobě v listopadu přitáhl nelegální večírek v centru Prahy, odkud musela policie organizátory vyvést v poutech. Za zmínku stojí i to, že se Česko po dlouhé době těšilo zpomalující epidemii a Blatný promluvil o přeřazení do stupně 3 svého PSA. 

Nakonec své sliby vláda splnila a krátce před konce měsíce oznámila, že od 3. prosince znovu otevřou obchody, restaurace a služby. Jak ale už nyní víme, nevydrželo to dlouho.

Čtvrteční rozvolňování se ale nesetkalo se zcela pozitivním efektem. Lidé totiž vyběhli do ulic, obchodů i mezi stánky a bohužel se objevovalo i porušování stávajících opatření. Kupříkladu Praha se po nocích zaplnila lidmi, kteří se shlukovali ve větších davech. 

Rozvolnění pro Blesk Zprávy okomentoval i exministr Adam Vojtěch. „Systém je dobrý. Je ale otázka zda při počtu několika tisíc nakažených denně rozvolňovat najedou a v jeden okamžik (…) Pokud by bylo rozvolněno ve vlnách, bylo by možné zjistit, zdali je případný nárůst způsobený kvůli restauracím či obchodům,“ zmínil v době, kdy se ještě nepočítalo s přechodem do pátého stupně PES.

Vánoce a Silvestr bez přátel

Po zdlouhavých debatách o tom, co nyní s epidemiologickou situací nakonec vláda přistoupila k razantnímu kroku. PES skočil urychleně do čtyřky a den před Štědrým dnem Babišův kabinet rozhodl, že od 27. prosince přechází do nejvyššího stupně rizika. Silvestr se tak rázem stal jen dalším obyčejným dnem, během kterého lidé dostali zákaz chodit po deváté večerní ven a scházet se s více, než jen dva lidmi. V obchodech se tak za páskou navíc ocitlo zboží, které není nezbytně nutné, schytaly to například pastelky, ale někde dokonce i respirátory.

Ministr Blatný také doporučil na Vánoce jet za rodinou s respirátorem a s negativním testem. Jelikož navíc od 16. prosince spustila vláda testování antigenními testy zdarma, mohli lidé využívat i tuto možnost. 

Kubáček: Babiš zažil zátěžový test i proměnu politiky

Blesk Zprávy se na závěr roku optaly politologa Jana Kubáčka, jak on sám hodnotí rok 2020. „Babiš prošel zátěžovou zkouškou a ukázaly se jeho kvality i chyby. Znali jsme jej jenom v pozitivních časech. Také došlo k důležité „ženitbě“ a k proměnám vazeb v české politice. Pokusy ODS a Pirátů jako dominantních nevěst,“ uvádí s tím, že po podobné změně se dlouho volalo. 

Podle Kubáčka udělaly opoziční strany důležitý krok, když ukázaly voličům, že chtějí být jednotní. Zmiňuje ale, že by měly nyní zapracovat na svém programu, který by neměl být postavený na „anitbabiš kampani“. 

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky