Panika je zbytečná, kmen známe od září, tvrdí virolog Černý. A rýpl si do vlády
Nový kmen koronaviru není bezprostřední hrozbou, míní čeští i světoví experti. Podle virologa Jiřího Černého z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze je sice charakteristický 17 mutacemi, přesto není důvod k panice. Ačkoliv uznává, že zatím experti neví, jak se s novým kmenem vypořádat - tedy zdali udržovat větší rozestupy či používat dvojí ochranu - vše napovídá tomu, že i na tento kmen bude účinná stávající vakcína. Blesk Zprávám expert vysvětlil, jak to s mutací vlastně funguje, a rýpl si i do vlády.
Nejdříve bych se zeptala, co to vlastně mutace je. Mohl byste to našim čtenářům stručně objasnit?
Když to vezmu obecně, tak mutace je jakákoliv změna genetického materiálu a u virů to znamená, že se částečně změní jejich genom. Genom může být buď v RNA formě; tedy například u koronaviru nebo třeba u chřipky, nebo v DNA formě, jako to bylo u pravých neštovic. Mutací může být veliké množství. Můžou to být bodové mutace, tedy že se změní jeden nukleotid, nebo mohou být rozsáhlejšího charakteru. Může se jednat o inserční nebo deleční mutace, to se přiberou nebo odeberou nukleotidy v RNA, nebo může jít o substituce, kdy se jednotlivé nukleotidy nahradí jinými. Nový kmen koronaviru nese v genomu 17 různých mutací.
Je to tedy mutace rozsáhlejšího typu?
To se takto říci nedá. Je tam větší množství mutací. Ale to není zas až tak překvapivé. RNA viry totiž mutují hodně a i nyní, když prozkoumáte virus od dvou různých pacientů, tak máte poměrně vysokou šanci, že se vám budou v několika bodech lišit.
Jak se projevují rozdíly mezi kmeny? U koronaviru bylo už zaznamenáno stovky mutací, pozná se to třeba na příznacích?
Mutací koronaviru bylo popsáno dokonce tisíce. My ale stále nejsme dostatečně znalí biologie SARS-CoV-2, takže nemůžeme od stolu říci, co jaká mutace bude způsobovat. Co se dá říci, je to, že velká většina mutací, možná až 99 %, nezpůsobuje žádnou změnu ve vlastnostech viru, nebo jej dokonce oslabují. Pouze malinkaté množství způsobí, že mají pozitivní efekt pro virus. To se stalo zrovna nyní u nového kmene, kdy nová mutace způsobila to, že se virus snáze šíří.
Co tedy o novém kmeni vlastně víme? Zatím se mluví o tom, že se šíří o 70 % snáze a je snáze šiřitelný i mezi dětmi…
Nevíme toho zatím moc. Většina zpráv je jenom předběžných. Prozatím ale o mutaci víme řadu pozitivních věcí. První věcí je to, že nic nenasvědčuje tomu, že by proti tomuto kmeni nepůsobila vakcína, což je velice důležité. Další poměrně dobrá zpráva je zjištění, že tento kmen nejspíše nezpůsobuje závažnější průběh nemoci COVID-19.
„Mutace je známa od září, panika je zbytečná“
A proč se tedy strhla kolem této mutace panika?
Tak samozřejmě virus je nebezpečný, když se snáz šíří, a to i když nezpůsobuje závažnější průběh. Virus může zasáhnout více lidí, nákaza se tak snáze dostane k rizikovým skupinám a může se tím zahltit zdravotnický systém. Já osobně se ale domnívám, že ta panika kolem zavírání hranic a izolace Velké Británie je trošku zbytečná, protože tato mutace je tu od poloviny září a kromě Velké Británie byla popsána v Nizozemsku apod. To znamená, že už se tedy mohla rozšířit.
Samozřejmě to můžeme omezovat a zpomalovat, protože máme nástroje, jako je rychlý způsob testování. K tomu ale potřebujeme mít funkční a zodpovědný aparát, který je založen na hygienické službě a který počítá se spoluprací lidí. Lidé ale dnes kolikrát i přes stín pochybnosti, že jsou pozitivní, nejdou na testy. Jisté riziko tu prostě je a nemá cenu to přeceňovat.
Přední čeští i světoví vědci, v čele se Světovou zdravotnickou organizací, se snaží lidi uklidnit. Jak se ale mají lidé chovat? Když se tato mutace snáze šíří, neměli bychom dodržovat větší rozestupy, či používat dvojí ochranu nosu a úst?
Jak se proti této mutaci účinně bránit zatím nevíme. Musím ale podotknout, že se neumíme chránit ani proti původnímu viru. Vidíme, že se nám epidemie vrací a že s tím neumíme zatočit. Přitom se můžeme inspirovat jinde. Podívejte se na Japonsko a Jižní Koreu, kterým sice stoupl nárůst nakažených, ale jsou to státy s 5x větší populací. Jsou tak na tom třeba 20x lépe, než ostatní. Jejich monitorování a monitorování v Evropě, to jsou nebe a dudy. Nechci se samozřejmě bavit o Číně, protože zde mají restriktivní politiku k obyvatelům, ale ostatní zmíněné státy jsou demokratické a je na nich vidět, že se to dá zvládnout.
Asijské státy jsou ale trošku zvyklejší na nošení roušek, než je tomu v Evropě.
Oni zažili zdvižený prst, či snad dokonce pohromu už během pandemie SARS-CoV-1 před 17 lety. To je proškolilo. Navíc jsou to místa, která se často potýkají s chřipkovou epidemií. Takže ano, jsou zkušenější, a právě proto se od nich máme co učit.
Černý: Vláda zaspala, kampaň za ně řeší dobrovolníci
Při minulém rozhovoru pro Blesk Zprávy jsme se bavili o jisté nechuti se nechat očkovat. Na začátku prosince uvažovala o vakcíně jen polovina české populace. Může tato hrozba lidi „nahnat“ do ordinací a nemocnic?
Já doufám, že ano. Minimálně, že se dostaneme na tu spodní hranici proočkovanosti, tedy na 66-75 %. Ale bude to těžké. Je opravdu nutné vysvětlovat lidem, že vakcína je nyní jediný způsob, jak se účinně bránit. A že je to nejpříjemnější a nejméně omezující opatření. My jsme ale trošku zaspali. Kampaň pro očkování tu měla být už delší dobu a velmi doufám, že se této výzvě zodpovědné orgány postaví. Že to nenechají na bedrech dobrovolníkům. Vím i o studentech z naší univerzity, kteří se kampani věnují. Věnují se tomu místo státu.
Stát to tedy zanedbal?
Bylo zanedbáno hodně věcí. Na druhou stranu na to nikdo nebyl připravený a minimálně na začátku se tomu dalo rozumět. Ale nyní už to opravdu chce zlepšit komunikaci s lidmi a vysvětlovat. Už se nemůžeme vymlouvat, že jsme na začátku pandemie. Ta je tu skoro rok.
Vraťme se zpátky k vakcíně. Již jste zmiňoval, že bude fungovat i na tento kmen. Je to jisté? Přeci jenom i člověk očkován proti chřipce ji může chytit.
U koronaviru je to jiné, než u chřipky. Virus chřipky je daleko rychlejší v nabírání mutací a změn. To znamená, že i když přes očkování chřipku chytnete, neznamená to neúčinnost vakcíny, ale že není vhodná pro ten daný kmen. Koronavirus má ale méně kmenů a nemutuje takovou rychlostí. Vakcína má větší šanci v tomto případě fungovat i proto, že se jedná o mRNA vakcínu, která se může lehce měnit podle toho, na jaký kmen narazíme. Jde to měnit mnohem rychleji, než třeba při očkování živou vakcínou – tedy vakcínou, která v sobě obsahuje živý ale oslabený virus.
Ale bez paniky by přece nebyl strach a bez něj testování a očkování a potom žádné zisky pro soudruhy.
Musí se přece zakazovat, nařizovat a strašit! 
masírovat plebs a rýžovat. Jinak nebude pořádný vývar soudruzi. 
Čau a makejte 