Takhle nám covid-19 změnil život: Před rokem v Číně ohlásili první případ nákazy novým virem

Nový virus bral zprvu málokdo vážně. Teprve 31. prosince loňského roku přinesly zpravodajské agentury zprávu, že čínské úřady prošetřují virový zápal plic, kterým se nakazilo 27 lidí. A virus se šířil dál. Nepomohlo ani odříznutí devítimilionového Wu-chanu, zákaz cestování nebo nařízená karanténa obyvatel.

Po Číně se další ohniska objevila v USA a v Evropě, kde se nemoc jako první šířila v Itálii. Brzy i evropské státy včetně Česka začaly zavádět do té doby nemyslitelná nařízení, jako bylo uzavření hranic, uzavření obchodů a restaurací či omezení volného pohybu osob.

Svatba za času koronaviru (13. 6. 2020) | Reuters

Ohrožení společenských akcí

Oči pro pláč zůstaly budoucím nevěstám, jejichž vysněný den se kvůli zákazům nemohl uskutečnit. Když se svatby částečně povolily, mohl se jich zúčastnit pouze omezený počet hostů. Stejně tak se situace změnila i pro pohřby či bohoslužby. Společenské akce se nám vyhnou i o Vánocích, kdy se nebudou konat největší vánoční trhy v Česku na Staroměstském náměstí. Někde se jich sice dočkáme, ale zato s velkým omezením.

Spustila se proměna života, kterou nikdo nepamatuje. Pandemie, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila 11. března, zasáhla snad všechny myslitelné sféry života a dnes častěji než předpověď počasí sledujeme vývoj epidemické situace.

Laboratoř čínské společnosti Sinovac | Reuters

Vymýšleli jméno

Koronavirus zpočátku neměl ani oficiální pojmenování. Zprvu proto dostal provizorní název 2019 nCov, což neznamená nic jiného než nový koronavirus 2019. Až později mu udělili označení SARS-CoV-2, které napovídá příbuznost s virem způsobujícím nemoc SARS. Onemocnění, které způsobuje, bylo pojmenováno covid-19. To je složenina z anglického coronavirus disease 2019, tedy koronavirová nemoc 2019.

Obvyklý stereotyp, kdy ráno vstaneme, jdeme do práce a večer se opět vracíme domů, je pro mnoho lidí minulostí. Ve firmách, které i přes epidemii fungují, byl v rámci možností zaveden home office, tedy práce z domova. Není to však jediná změna. Mnozí svou práci ztratili a museli ji hledat v jiném odvětví, anebo tam, kde je nyní potřeba. Mnozí podnikatelé museli své podniky zcela uzavřít a kompenzace od státu jim nestačí.

V době koronaviru řada lidí pracuje z domova (ilustrační foto). | Reuters

Školy z pokojíčků

Velkou změnu zaznamenali školáci, kteří místo do lavic usedli za stolky ve svých pokojích. Na jaře si na výuku na dálku zvykali stejně těžce jako jejich rodiče. A v září se ve škole ohřáli jen na chvilku. Po měsíci, kdy se školy znovu uzavřely, opět komunikovali s učiteli přes počítače či tablety.

Přechod na e-shopy

V internetových obchodech nakupovali především mladí lidé, s koronavirem ale přišla změna. Protože se zavřely obchody, kromě těch základních, nezbylo nám než nakupovat online. Kvůli riziku nákazy v obchodech s potravinami si někteří začali nechávat vozit jídlo domů kurýrem. Nakupování přes internet vzrostlo i díky blížícím se Vánocům, kdy si lidé chtějí nakoupit dárky pro blízké včas, aby po otevření obchodů nečelili dlouhým frontám.

Ačkoliv jsme v rouškách dříve vídali pouze lékaře, nyní se staly nedílnou součástí běžného života. Povinně jsme je museli nasadit 19. března. A protože jich byl nedostatek, Češi si je začali šít sami ve velkém. I když přišlo během léta rozvolňování, s druhou vlnou jsme si na ústenky museli opět zvyknout během nákupů nebo pobytu v práci. Rovněž jsme se naučili používat dezinfekci, po které se na jaře na pultech jen zaprášilo.

Koronavirus v Česku | Blesk:TONDA TRAN

Divadla, kina, koncerty nebo návštěvy muzeí či galerií. Ještě před rokem patřily k běžnému způsobu trávení volného času většiny populace. Milovníci bigbítu i vážné hudby, romantických komedií i nezávislých filmů, všichni o své kratochvíle na dlouhé měsíce přišli. A s tím ztratily zaměstnání tisíce lidí, které tyto kulturní stánky zaměstnávaly.

Koronavirus na Kypru: Nejsou diváci? Nevadí. Hercům postačí fotografie. | Reuters

Vyjet na týden, na víkend, anebo třeba jen na jednodenní výlet za hranice republiky, ať už za lenošením u moře nebo za nákupy, bylo pro mnoho lidí nejen z Česka poměrně běžné.

Nyní je to spíše sázka do loterie, každá země má totiž jiné podmínky a jinou délku karantény. Reálně tedy hrozí, že při pozitivním testu cestovatelé uváznou v cizině i na týdny. Navíc se mnohde omezují i ubytovací služby, povolené jsou například jen pro lidi na pracovní cestě.

Kontroly na hranicích s Německem | Blesk:Zbyněk Schnapka

Na světě covidem-19 onemocnělo už přes 62 787 929 lidí. Celkem jich zemřelo 1 460 179. Nejhorší situace je v USA a v Indii. Počet obětí je mnohonásobně vyšší než při předcházející pandemii chřipkových virů, kterou WHO vyhlásila roku 2009 kvůli prasečí chřipce. Ta tehdy zabila asi 18 500 lidí.

Covid přednostně

Praktičtí lékaři nyní ordinují převážně po telefonu. V nemocnicích si zdravotníci museli zvyknout na ochranné obleky, ve kterých není jednoduché pracovat hodiny. Pacienti se musí obejít bez návštěv blízkých.

S přibývajícím počtem hospitalizovaných s covidem se odložily neakutní operace a personál se musel přizpůsobovat tak, aby byl dostatek lékařů a sester u pacientů s koronavirem. Největší problém nastal, když se začaly navyšovat počty nakažených zdravotníků. Ti na svých bedrech nesou největší zátěž, kterou pandemie přinesla.

Boj s koronavirem v nemocnicích ve Zlínském kraji | PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia