Velkorysá podpora nestačí: Němci protestují proti lockdownu, lídr se na demonstraci nakazil

V Německu by to mělo od středy vypadat tak jako ve spotu spolkové vlády, který občany vyzývá, ať zůstanou doma a válejí se na gauči. Maximálně si budou moci nakoupit potraviny, nechat opravit kolo či auto, koupit noviny, krmivo pro mazlíčky a vyzvednout brýle či prášky v lékárně. Víc však nebude možné. Pokud to ještě nestihli, dárky již nenakoupí a kadeřníka budou muset odložit až po 10. lednu.

„Hrdina sedí na zadku a hnije doma.“ Německá vláda vyzývá: Buďte líní jako veš

Většina obyvatel s kroky vlády souhlasí. Podle průzkumu serveru Spiegel.de je téměř 74 procent Němců pro tvrdý lockdown, jen 21 procent je proti.

Lokální demonstrace

Právě kvůli nespokojenosti s lockdownem proběhlo o víkendu napříč Německem několik lokálních demonstrací. Navzdory zákazu shromáždění, který potvrdil i Spolkový ústavní soud. 

Ve Frankfurtu vyšly do ulic v rámci iniciativy Querdenken-69 desítky odpůrců vládních opatření, střetli se s nimi protidemonstranti. Policisté pohrozili použitím vodního děla a skupiny oddělili, jak informoval server Hessenschau.de.

Vláda opět přiškrtí Česko: Od středy hospody, po víkendu vše? Ve hře je i další lockdown

I v Drážďanech se iniciativa Querdenken-69 pokusila o nepovolenou demonstraci. Té nakonec zabránily dvě tisícovky policistů. „Zakázané setkání se neuskutečnilo. S ohledem na současnou situaci je to jasný signál,“ uvedl pro Mitteldeutscher Rundfunk drážďanský policejní prezident Jörg Kubiessa. Od časných ranních hodin byly v centru přítomny policejní síly a kontrolovaly příjezdové cesty a vlaková nádraží.

Podle informací Mitteldeutscher Rundfunk vydala policie 161 napomenutí a bylo hlášeno 296 přestupků, většinou kvůli porušení protikoronavirových opatření. Policie navíc přišla na 25 trestných činů, v policejních celách skončilo dočasně 72 lidí.

Hnutí Querdenken-69 je zodpovědné za velkou část německých, někdy i násilných, protestů proti lockdownu. Včetně shromáždění v Lipsku z minulého měsíce, kterého se zúčastnilo přes 20 tisíc demonstrantů.

„Trváme na prvních 20 článcích naší ústavy, zejména na zrušení všech omezení vyplývajících z protikoronavirových opatření,“ píše se na webu hnutí. Hlásá také, že je proti jakékoli formě extremismu. Kritici však tvrdí, že skupinu podporují především extremisté, například hnutí Reichsbürger (Říšští občané), které odmítá myšlenku moderní německé republiky, a nejrůznější konspirační teoretici.

Ironií je, že prominentní lídr hnutí Querdenken-69 v Lipsku se nejspíš nakazil právě na tomto shromáždění covidem-19 a musel být připojen na dýchací přístroje, informovaly noviny Leipziger Volkszeitung. Muž, který byl spoluorganizátorem demonstrace proti vládním opatřením ze 7. listopadu, byl totiž převezen do nemocnice pouhý týden po tomto protestu.

„Jeden ze známých členů hnutí Querdenken-69, který demonstroval v Lipsku, byl intubován osm dní po tomto shromáždění,“ uvedl na tiskové konferenci ředitel lipské univerzitní nemocnice profesor Christoph Josten. „Virus nerozlišuje mezi lidmi, ať si o něm myslí, co chtějí,“ dodal lékař. Přesný zdravotní stav pacienta dále nekomentoval.

Velkorysá státní podpora

To, že jsou demonstrace proti vládním opatřením spíše ojedinělé, lze vysvětlit rozsáhlými kompenzacemi, se kterými přišla spolková vláda. Maloobchody, restaurace, společenské akce a kulturní instituce zůstanou uzavřené minimálně do 10. ledna 2021. „Bude existovat rozsáhlá ekonomická pomoc,“ oznámil spolkový ministr financí Olaf Scholz (SPD). Podat žádost mohou firmy, podnikatelé i živnostníci.

Nebude to však druh pomoci, v kterou mnozí z postižených doufali. Nebude jim totiž proplacen obrat, jehož do 10. ledna 2021 nemohou dosáhnout. Na rozdíl od restaurací a barů, které musely zavřít už v listopadu, ty totiž nyní dostávají náhradu až 75 procent ušlých tržeb.

Hospody potřetí na kolenou: „Kdo tyhle nápady plodí?“ nechápou výčepní. Chaos je děsí

Federální vláda se podle Süddeutsche Zeitung s novými opatřeními rozhodla jinak hned z několika důvodů. Dva nejdůležitější jsou ty, že by se stala příliš nákladnými a nevhodnými. Mnoho nákupů se totiž nakonec neruší, ale často jen odkládá. Například prošívané bundy se stále nosí i v únoru. Kromě toho lze očekávat, že by Evropská komise mohla zasáhnout kvůli narušení hospodářské soutěže, žádná země totiž nepomáhá své vlastní ekonomice tak velkoryse jako Německo.

Místo proplácení tržeb platí federální vláda štědrou překlenovací pomoc. Podniky přímo nebo nepřímo ovlivněné znemožněním činnosti dostanou až půl milionu eur (13 milionů Kč) - jedná se však o výjimečné případy nevratných dotací úměrných fixním provozním nákladům, například na nájem. Do této doby to bylo maximálně 200 tisíc eur (5,2 milionu Kč).