Lockdown je jen první krok. Kolébka koronaviru ukázala, jak zvládnout pandemii

Pro mnohé Evropany je symbolem čínského přístupu drakonický 76denní lockdown ve Wu-chanu, kde byl nový koronavirus loni prvně detekován. Podobné lockdowny vyhlásila řada dalších měst, ovšem v jiných oblastech nebyla ani v nejtěžších týdnech zapotřebí tak přísná opatření. Čínský úspěch nespočívá až tak v raných krocích – ač byly efektivní k zabrždění regionálních ohnisek – jako v pozdějším přístupu, po vrcholu epidemie, kdy se lidé zase mohli začít pohybovat.

Švejk v krizovém módu, chaos a Babiš se Zemanem ztratili autoritu, hodnotí Česko sousedé

Úřady dovedou rychle reagovat a podchytit lokální nákazy díky kapacitám na trasování kontaktů. Součástí je systém sledující pohyb jednotlivců. Mobilní aplikace sledují pohyb uživatelů a styk s nakaženými – podobně jako česká eRouška. Navíc ale hodnotí uživatele „semaforem“ – červenou dostane člověk s pozitivním testem, horečkou či důvodným podezřením a musí do karantény; oranžovou dostanou jeho kontakty, kterým je zapovězeno cestovat. Do mnohých obchodů či veřejných míst lze vstoupit jen se zeleným kódem, na vstupech či u pokladen jsou čtečky. Ty také pomáhají sledovat pohyby jednotlivých uživatelů.

Systém vyvinula vláda, mezi lidi se ale rozšířily skrze mimořádně oblíbené, prakticky všudypřítomné mobilní aplikace Alipay (platby mobilem) a WeChat (sociální síť/messenger). Inspirovaly se i další země. Na druhou stranu panují obavy o zneužití osobních dat komunistickým „velkým bratrem“, režim získává stále detailnější přehled o pohybech a aktivitách svých občanů, už teď zajišťovaný hustou sítí pouličních kamer a na ně navázanou umělou inteligencí k rozpoznávání obličejů.

Deset milionů testů

Čína také má solidní kapacity na testování. Když se v přístavním městě Čching-tao předminulý týden nakazilo 12 lidí, za čtyři dny bylo otestováno přes deset milionů obyvatel. Výsledek: jeden jediný nový případ. Testy jsou tak rychlé i proto, že se vzorky vyhodnocují po deseti. Když je várka pozitivní, všech deset lidí jde do karantény a na nový, individuální test, uvedla CNN.

V boji s covidem také významně pomohly roušky a dodržování hygienických pravidel, což občanům vtlouká do hlavy masivní propaganda – a také na to úřady přísně dohlížejí. Jak ovšem ukazují příklady z dalších asijských zemí, opatření fungují i bez hrozby přísných trestů. Nejen Číňané, ale i obyvatelé Jižní Koreje, Japonska či Tchaj-wanu mají z pandemie obecně větší respekt než Evropané.

Dodnes mají v paměti epidemii SARS-CoV z roku 2003 a roušky jsou pro ně normální, zatímco v Evropě a USA mnozí stále neakceptují jejich vědecky prokázanou účinnost. I díky tehdejšímu koronaviru zase měly asijské vlády přichystané epidemické plány a nemusely je kvůli jeho současnému příbuznému honem vymýšlet. Čína byla zpočátku kritizována, že epidemii ve Wu-chanu tutlá a bagatelizuje, pak ovšem uznala její vážnost a následovala rázná a rychlá reakce. Evropa i USA naopak stále váhaly, ač už měly informace o globálním riziku.

Viroložka po útěku z Číny: Koronavirus je uměle vyrobený. Světové kapacity nepřesvědčila

A i když už byla Čína z nejhoršího venku, dál se měla na pozoru a rychle reagovala na nová ohniska nákazy, rychle trasujíc kontakty pozitivně testovaných. To většina evropských zemí stále nedokáže, stejně jako masivně testovat. Místo toho se v Evropě opět v létě otevřely hranice, načež cestovatelé patrně způsobili další šíření, konstatuje CNN.

„Velká část mezinárodního společenství není připravena, ani mentálně, ani materiálně, na zavedení opatření, jež byla uplatněna k zadržení covid-19 v Číně,“ konstatovala už v únoru Světová zdravotnická organizace (WHO). A dokud se nenajde a v dostatečném množství nevyrobí vakcína, recept zůstává stále stejný: „Základem je extrémně proaktivní a okamžité detekování případů, velmi rychlá diagnóza a okamžitá izolace případů, důsledné trasování a karanténa blízkých kontaktů a ze strany obyvatelstva výjimečně vysoké porozumění a akceptování těchto opatření. K dosažení vysoce kvalitní implementace je zapotřebí nevídaně rychlé rozhodování čelních představitelů, důslednost veřejného zdravotnictví a zapojení společnosti,“ uvedla WHO.

„Bohužel, i když se čínská reakce ukázala jako účinná, stejně jako podobné modely v Jižní Koreji, Japonsku, Hongkongu a dalších částech Asie již dlouho koronaviru vystavených, Evropa stále zaostává,“ uzavírá CNN.