Kam se vydá Česko? Tvrdý lockdown jako v Izraeli, slovenský scénář, nebo kompromis?
V Česku vstoupila v pondělí v platnost nová vlna opatření z dílny ministerstva zdravotnictví. Ta má zamezit dalšímu šíření covidu-19 – zejména pak přímo navazujícímu nárůstu hospitalizovaných osob a kritickému náporu na kapacity zdravotnických zařízení. Ve stejný den se sejde vláda, která má podle vyjádření jejích členů rozhodnout o dalších omezeních sociálních kontaktů. Vstoupila by v platnost ve středu. Jak se shodují představitelé napříč politickým spektrem, jejich podoba by mohla připomínat jen několik týdnů starý scénář z Izraele. Jak vypadá a v čem by se – jak už nyní víme – měl v našem případě konkrétně odlišovat?
Dříve se v mediálním prostoru skloňoval termín „lockdown“, ten však odmítá ministr Havlíček a příliš nakloněná mu není ani šéfka rezortu financí Alena Schillerová (oba za ANO). Celostátní karanténě není nakloněn ani prezident Miloš Zeman, podle kterého si země nemůže druhý pád ekonomiky po jarním „umrtvení“ dovolit. „Uzavření naší ekonomiky podruhé by mělo svým způsobem podobné sociální důsledky jako virus,“ řekl prezident v rozhovoru pro Blesk.
„Celkový ekonomický lockdown nechceme zrealizovat. S největší pravděpodobností se nezavřou obchody, restaurace a služby, jako tomu bylo na jaře. Budeme ale tlačit na to, aby se omezilo shromažďování a shlukování lidí,“ uvedl ministr průmyslu Karel Havlíček.
Izrael byl extrém. Čeká nás to samé?
Šéf zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) je však známý svým důsledným a striktním postupem v prosazování protipandemických opatření, a tak se už několik týdnů mluví o zemi, kde má podzimní lockdown velice nekompromisní průběh – Izraeli.
Celostátní karanténa, jejíž původní třítýdenní platnost byla ještě o týden prodloužena, vypadá skutečně drasticky. Od 18. září mohou Izraelci opustit své domovy pouze do vzdálenosti 500 metrů.
Ve vnitřních prostorách se nesmějí shromáždit ve více než 10 lidech, venku je limit 20 osob. Zavřeny byly všechny školy (s výjimkou speciální výuky, případně internátů), obchodní centra, hotely a většina úřadů, z života lidí prakticky vymizely volnočasové aktivity. Otevřeny zůstaly jen supermarkety a lékárny, jiné obchody prodávat nemohou. Restaurace smějí jídlo vydávat jen s sebou či rozvážet. Přísně omezen byl počet návštěvníků synagog, i venku se smí modlit nanejvyší dvacet lidí naráz, což tvrdě to odsuzují hlavně ultraortodoxní židé.
Půlkilometrovou vzdálenost mohou lidé porušit pouze v případě, že potřebují na nákup či k lékaři a vyžaduje to delší cestu. Pokud nemohou pracovat z domova, umožněno je také dojíždění do zaměstnání.
Dohled kontrarozvědky
Zatímco jiné vlády či firmy nabízejí mobilní aplikace, které pomáhají sledovat kontakt s nakaženými, v Izraeli aplikace nejsou potřeba. Za tím účelem totiž všechny mobily začala špehovat tajná služba Šin bet.
„Lidé jsou zvyklí na přísná opatření kvůli vnějším hrozbám, útokům. Když navštívíte Tel Aviv nebo Jeruzalém, uvidíte, že normálně je to velmi uvolněná země, navzdory hrozbám zvenku. Tentokrát je to jiné: je to neznámá hrozba, není to jako rakety přilétávající z Gazy. Je to virus, jemuž přesně nerozumíme,“ řekl koncem září ve studiu Blesk izraelský velvyslanec v ČR Daniel Meron.
Ekonomiku Izraele lockdown těžce poznamená, OECD například hovoří o šestiprocentním zhoršení letošních ekonomických ukazatelů. Vláda zatím nepřišla s dostatečnou reakcí.
Zatím na pomoc podnikům, jejichž příjmy klesly nejméně o 25 procent, vydala 100 miliard šekelů (667 miliard korun). Guvernér centrální banky Amir Jaron naléhá, že je nezbytné obnovit činnost malých podniků, v nichž není velké riziko nákazy.
Masivní protesty
Důvěru v postup premiéra Netanjahua v boji s koronavirem má podle průzkumů pouze čtvrtina Izraelců. Prakticky od začátku lockdownu tak z různých důvodů proti vládě protestují spousty občanů. Petici proti uzávěře podepsalo přes 60 000 lidí, třetího října jich v řadě měst demonstrovalo na 130 tisíc a menší akce se konají stále. Vláda musela zakázat i účast na venkovních demonstracích dále než kilometr od domova, čímž si ještě vysloužila další kritiku za omezování demokracie. Stěží je uchlácholí, že si ministři a poslanci Knessetu odhlasovali desetinové snížení platu.
Epidemická situace v blízkovýchodním státě je přitom až nápadně podobná tomu, co zažíváme v Česku. Kromě srovnatelného počtu obyvatel (Izrael má 9 milionů) bijí do očí i další paralely. Počty nově nakažených v zemi dramaticky klesly po prvním „lockdownu“ mezi březnem a květnem, po znovuotevření škol v květnu a hlavně s novým školním rokem však silně udeřila druhá vlna.
Izrael už dohromady od jara zaznamenal na 290 tisíc pozitivních případů, 1941 z těchto lidí zemřelo. Dosavadní vrchol izraelských statistik byl 30. září, kdy přibylo 9065 pozitivně testovaných. Od té doby čísla takřka setrvale klesají: v pátek napočítali 3692 nových případů, v neděli 887.
Lockdown zabral
„Pokud ten směr vydrží, jsme na zimu připraveni,“ prohlásil v sobotu „koronavirový car“ Ronni Gamzu, šéf mimořádného výboru pro boj s covidem. Věří, že příští týden by se nárůsty mohly stabilizovat pod dva tisíce za den. Nadále ale vybízí všechny se sebemenším podezřením, ať se nechají testovat. „Bez toho koronavirus neporazíme. Zdravý člověk se může nakazit a infikovat další,“ cituje ho deník Times of Israel.
V úterý či středu má po čtyřech týdnech prodlužovaný lockdown vypršet, týkat se to ale jistě nebude asi 14 „červených“ měst, uvádí list Haarec. „Zvažujeme kontrolované, postupné a řízené otevírání,“ nastínil v neděli ministr obrany a budoucí premiér Benny Ganc. Podle sobotního reportu ministerstva zdravotnictví potrvá postupné uvolňování nejméně čtyři měsíce.
Babiš: Možný je i zákaz alkoholu
Zafunguje Izrael jako inspirace? Do jak přísných měřítek se Česká republika v rámci boje proti koronaviru bude muset nakonec vtěsnat, se lidé dozví už v pondělí, kdy se bude konat Bezpečnostní rada státu a poté se sejde vláda. Opět to v neděli večer zopakoval premiér Andrej Babiš (ANO) pro Českou televizi.
„Já nechci konkrétně říct, jaké opatření vláda přijme, protože rozhovory probíhají celý víkend, i v této chvíli, ministři o tom budou diskutovat až do noci,“ prozradil premiér. „Něco je jisté, že skutečně od středy začnou nová opatření, která mají za cíl zastavit nárůst epidemie,“ dodal.
Podle něj se diskutuje o více variantách. „Debata o počtu lidí, kteří se můžou shromažďovat, tu je. Je debata o tom, jestli přistoupíme na to, jako je to ve Velké Británii, nebo teď na Slovensku. No a debata je o restauracích. Skutečně jsou návrhy, jestli restaurace zavřít, nebo zakázat alkohol, omezit zavírací dobu, tohle všechno diskutuje a bude ještě diskutovat zítra (v pondělí),“ řekl Babiš.
Podobně pak hovořil Havlíček pro TV Nova. „Chceme nechat drtivou většinu provozoven, zejména obchodního charakteru, chceme nechat i služby. Diskutujeme ještě, jakým způsobem budeme nadále pokračovat v rámci restrikcí v oblasti pohostinství. Těch variant je víc. Ve večerních hodinách by se mohl omezit alkohol, není to ještě definitivní,“ potvrdil slova svého šéfa ministr.
Seznam všech aktuálních omezení v ČR najdete zde
Slovensko oznámilo nová přísná opatření v neděli. Od poloviny října budou zakázány akce pro víc jak šest osob, zavřou se aquaparky, koupaliště, fitness centra, restaurace zase budou moci vydávat jídlo jen zabalené. Ve městech a obcích bude plošně povinné nošení roušek. Senioři dostanou znovu vyhrazený čas na nákupy v obchodech.
Dramatické to nebude, slibuje Prymula
Prymula pro CNN Prima News nastínil, že skutečně v rámci nových opatření půjde zejména o zásadní omezení sociálních styků. Konkrétnější však být nechtěl. „Základ je eliminovat kontakty, které tu jsou v míře neodpovídající stávající situaci. Je zřejmé, že to nelze udělat bez jakéhokoli dopadu na ekonomiku, i když omezujeme jen volnočasové aktivity,“ řekl v rozhovoru.
Izraelskému pojetí zmrazení života nakloněn není. „Nerad používám slovo lockdown, není dobře definováno. Určitě nenastane, že na dva tři týdny neopustíme své domy. Bude to určité zpřísnění opatření, ale nijak dramatické ve srovnání s tím, co je tady teď. Není to možno charakterizovat jako lockdown,“ odhalil.
Babiš, Havlíček i Prymula se při diskuzích o nových omezeních odkazovali hlavně na situaci z Prahy, kde se krátce po uzavírací době restaurací, která je nově ve 20:00, kolem hospod začaly tvořit hloučky mladých lidí bez roušek. Přitom právě sdružování měla nová opatření zamezit.
Takže: jak je na tom Francie a jak vypadá mobil pro seniory?