9°C
Hamáček: Schillerové ruply nervy, Maláčová všechno zvládla a z Prymuly měl být ministr
Červený nebo modrý svetr se během nouzového stavu stal neodmyslitelnou součástí vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (41, ČSSD). V rozhovoru pro Blesk se rozpovídal o tom, proč ho nesundal ani při jednání s bavorským ministrem. Došlo i na hádku ve Sněmovně, kdy to schytal od šéfky státní kasy Aleny Schillerové (56, za ANO). A prozradil, že už je z něj rozvedený muž!
Během pandemie jste proslul svým ležérním oblečením. Střídal jste červený a modrý svetr. Jak k tomu došlo? Poradil vám to někdo?
To vzniklo náhodou. Tisková konference, kde jsem se objevil v červeném svetru, byla v neděli a mně se už nechtělo jít do obleku, a pak to vzbudilo takovou vlnu, tak jsem to do jisté míry vzal jako symbol. Zastávám názor, že pokud člověk řeší nějakou krizi, tak asi nechodí ve fraku. Bral jsem si na sebe to, co mi bylo pohodlné a v čem jsem se cítil dobře. Neřešil jsem etiketu. Sice mě za to pan Špaček zkritizoval, ale bylo pro mě důležitější, aby mi to bylo pohodlné.
Video Jan Hamáček o zvládnutí koronavirové krize
Video se připravuje ...
Řada lidí vás pak kritizovala, že jste svetr nesundal ani při setkání s bavorským protějškem na schůzce v Rozvadově. Bylo to podle vás vhodné?
Já jsem bavorskému ministrovi Hermannovi avizoval, že budu neformálně oblečen. Pan ministr Hermann přiletěl vrtulníkem z Mnichova po jednání vlády v obleku. Chápu, že pokud někdo hledá problémy, tak je najde. S panem ministrem se známe dobře a on věděl, že jsem jel z pracovní návštěvy. Navíc to jednání probíhalo ve vyklizeném skladišti a jednali jsme u stolu na nakládací rampě.
„Lidé zjevně věří tomu, co dělám“
Díky svetru vaše popularita poskočila nahoru. Nečekal jste, že kvůli tomu vzrostou i preference ČSSD?
Samozřejmě by mě potěšilo, kdyby vzrostly preference. Ti lidé v průzkumech zjevně věří tomu, co dělám, tak bych byl rád, aby věřili i politice sociální demokracie. Nikdo ale nemůže čekat, že mu preference vystoupají jenom proto, že dělal svoji práci a zvládl ji. To je málo. Z mého pohledu to může sloužit k tomu, že by nám lidé mohli více naslouchat.
Nepřijde vám, že původně vaše návrhy lépe prodává hnutí ANO?
To si nemyslím. Hnutí ANO má řadu problematických návrhů, které by si mělo prodat samo. To je ale cena za vládní účast. Většinu času vysvětluji kontroverzní kroky, které vláda sice udělala, ale jsou to jejich návrhy. Na práci ministrů za ČSSD se neobjevil žádný závažný problém. Antivirus Jany Maláčové je úspěšný. Částky se vyplácí, jak mají, a zachránilo se několik stovek tisíc pracovních míst.
Jaké kroky tedy kritizujete?
V televizi jsem musel vysvětlovat, proč je málo půjček pro podnikatele. To řeší ministr průmyslu. I program Pětadvacítka musela paní ministryně Schillerová přepracovat, protože to bylo ze začátku strašně komplikované. Teď se zase řeší kompenzační bonus a problém s financováním obcí. Musíme jasně říct, jak jim to budeme kompenzovat.
Jaké jsou vztahy v koalici? Sněmovní mikrofony zaznamenaly slova paní ministryně Schillerové na vaši adresu, že se na vás příště „vyse*ou“…
Někomu občas rupnou nervy a ruply i jí. V tu chvíli jsem nezaznamenal, že by tam létaly vulgarismy, až když jsem slyšel ten záznam. Prostě byla vypjatá atmosféra. Koho to těší nejméně, je myslím si Alena Schillerová. Ona si pěstuje pověst distingované dámy a bohužel se ukázalo, že i ona občas vypustí z pusy taková slova. Potrestala se tím sama. Rozhodně to není o tom, že bychom takhle po sobě řvali na vládě.
Ujedou vám někdy podobná slova?
Když je vypjatá atmosféra, tak na některých jednáních ostřejší slova padají taky. Tady je smůla, že byly zapnuté mikrofony. Jsme jen lidi.
„Janu Maláčovou není za co kritizovat“
Během krize jste si vyměnil pár názorů s ministrem zdravotnictví Vojtěchem ohledně zdravotnických pomůcek. Vy ho veřejně nekritizujete, kdežto pan premiér vaše ministry ostřeluje často…
My držíme dohodu. Pan premiér se rozhodl, že ho nevymění. Já si myslím, že za celou řadou věcí, které se staly, by výměna byla na místě. Mám zpětnou vazbu od zdravotníků, kteří stále čekají na odměny za to, že byli nasazeni v první linii. Zatím jim nepřišlo nic nebo ne rozhodně tolik, jak bylo slibováno. To asi nevypovídá o tom, že je tam všechno v pořádku, je to na odbornosti pana premiéra. U nás si pan premiér vybral za cíl ministryni Maláčovou a já bych uvítal, aby si vybral mě a nevyřizoval si to se ženou. To je asi styl jeho politické práce.
Proč mu vadí?
Janu Maláčovou není za co kritizovat, všechno zvládla. Jestli je kritizována za to, že je moc vidět a dělá svoji práci jak ve prospěch státu, tak ve prospěch sociální demokracie, tak chápu, že je to panu premiérovi nepříjemné. Neměli bychom si ale vzájemně podkopávat nebo podrážet nohy.
Video Jan Hamáček o červeném svetru, Prymulovi a vztazích ve vládě
Video se připravuje ...
Budete případné změny ve vládě řešit na koaliční radě?
To ať si každá strana řeší sama. My samozřejmě můžeme zopakovat to, na čem jsme se dohodli, ale pan premiér je v tomhle velmi impulzivní a zase to bude chtít ventilovat. To je o nějakém politickém stylu. A já prostě držím dohody.
Od pondělí je novým vládním zmocněncem pro vzdělání a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Vy jste předtím, než jeho pozice vznikla, měl funkci za zbytečnou. Není to podle vás tak trochu trafika?
Samozřejmě by bylo čistější udělat výměnu na ministerstvu zdravotnictví a udělat z pana Prymuly ministra. Otázkou je, zda by to chtěl. Pan ministr Vojtěch je zároveň poslancem, tak by byl třeba problém uvnitř jejich klubu.
Víte, co bude jeho náplní práce?
Nám nakonec bylo vysvětleno, co pan Prymula bude dělat. Pokud bude koordinovat vědu a výzkum ve zdravotnictví, je to fajn. Protože je třeba dát zdravotnictví větší pozornost. Loni na podzim jsme debatovali o prostředcích ve zdravotnictví. Říkali jsme, že je nutné tam nalít víc peněz, měli jsme kolem toho koaliční spor. Pan premiér tehdy říkal, že zdravotnictví je černá díra na peníze. Změnil názor a teď chce do něj masivně investovat. My to navrhovali před rokem.
Jak jste během krize pana Prymulu vnímal?
Pan profesor Prymula je voják a má prostě takový styl. Mně to vyhovuje. Vždycky jsem u něj věděl, na čem jsem. Jen jsem mu vytýkal, že občas je nutné přemýšlet o tom, když člověk něco řekne, co to s lidmi udělá. Nejlépe nám to ale fungovalo na odborné spolupráci.
„Babiš od začátku neměl jasno, co by krizový štáb měl dělat“
Co podle vás koronavirová krize ukázala?
Ukázala hlavně, že funguje stát, že fungují krizové mechanismy a je vždycky lepší jít těmi vyzkoušenými cestami a standardními postupy než něco vymýšlet na koleně. To byla například debata o ústředním krizovém štábu. Ukázalo se, že ti, co psali současné zákony, které sice nebyly psané na tuhle krizi, byly napsané dobře. V následujících týdnech a měsících budeme vyhodnocovat, co jsme udělali dobře a co šlo udělat ještě lépe.
V rozhovoru pro Blesk řekl ministr zahraničí Petříček, že někteří úředníci v jeho rezortu v prvních dnech kvůli práci i přespávali. Jak to vypadalo ve vašem rezortu?
Tady asi nikdo nespal. My jsme sem chodili brzy ráno a chodili domů pozdě v noci. Ten zápřah byl určitě pro všechny obrovský.
Měl jste teď hodně náročné období kvůli práci, ale i v soukromém životě. V lednu jste oznámil rozvod. Už jste se rozvedl?
Ano a to je všechno, co k tomu chci říct. Prosil jsem média o zdrženlivost, protože mám dvě malé děti, a to je asi všechno. Tyhle věci si chci nechat pro sebe.
Už víte, co bylo za tím, že vás pan premiér ihned nejmenoval šéfem Ústředního krizového štábu?
Já jsem přesvědčen, že on ze začátku neměl úplně jasno, co by krizový štáb měl dělat. Obával se nějakého dvojího řízení, že by na jedné straně byla vláda a na druhé straně ještě nějaký orgán. Já mu od začátku říkal, že nikdo nezpochybňuje roli vlády, která pro své rozhodování potřebuje odborné podklady. Od toho je tady krizový štáb. Časem jsme si to vysvětlili a pak už to fungovalo velmi dobře.
Vy jste na něj apeloval už dříve, aby se štáb aktivoval. Proč to nešlo? Pan premiér tedy nevěděl, jak to funguje?
Takto bych to neřekl. Faktorů bylo více a vlastně ani řada dalších aktérů nevěděla, jak postupovat. Pamatuji si, že když jsem poprvé přišel s vyhlášením nouzového stavu, tak opozice z toho vůbec nadšená nebyla. Informací bylo málo, byli jsme na začátku a já jsem tehdy nechtěl nouzový stav v tak širokém záběru, jak se stalo. Ze začátku jsem chtěl, aby se mohly nakupovat ochranné prostředky, aby se omezily velké akce, a chtěl jsem databázi všech českých občanů, kteří se vrací z Itálie. Věděli jsme, že v nějakém momentě může mít hygiena problém s dohledáváním osob.
„Výběrové řízení jsme museli zrušit, nikdo se nepřihlásil“
Díky ministerstvu vnitra přišlo včas dost zdravotnického materiálu, převážně z Číny. Kvůli tomu jste ale byl podroben kritice, že stát přehlíží české výrobce.
Jsem schopen to kdykoliv vysvětlit. Tady koncem února a začátkem března nebyl zdravotnický materiál v objemu, který jsme potřebovali. Koncem února jsme vypsali výběrové řízení na ochranné prostředky pro policisty a hasiče. Nepoptávali jsme miliony, ale desítky tisíc kusů. Výběrové řízení jsme museli zrušit, protože se nám do něj nikdo nepřihlásil. Nemocnice ani lékaři neměli dostatek, a kdyby chtěli, tak si ho koupit nemohli.
O nedostatku pomůcek na začátku krize psala otevřený dopis středočeské hejtmance Pokorné Jermanové záchranářka Veronika Brožová. Ta si vysloužila kritiku a hejtmanka podala i trestní oznámení. Co říkáte na to, když někdo popíše situaci a je za to popotahován?
Když se to objevilo v médiích, tak jsem vzal telefon, zavolal paní hejtmance, že jestli jim chybí prostředky, tak jim je z centrálních skladů hned dodáme. Ona mě ale ujistila, že mají všeho dostatek. Nemůžu vyloučit, že na některém výjezdovém stanovišti po nějakou dobu problémy byly. Komunikace s kraji ale v té době fungovala dobře. Hejtmani mi kdykoliv mohli zavolat na mobil. Jak znám situaci ve středních Čechách, tak se to z věcné roviny dostalo do roviny politické. Vede se tam velmi tvrdý politický boj a nevím, proč paní hejtmanka rozhodla, že půjde cestou trestního oznámení.
Je podle vás správné, že zdravotnici teď prověřuje policejní odbor boje proti extremismu a terorismu?
To je bohužel dáno tím, v jaké situaci to oznámení vzniklo. Podle vnitřních předpisů policie takovéto věci, které jsou podané v nouzovém stavu, musí šetřit tento příslušný odbor.
Nákupy ve velkém chce teď řešit Sněmovna i Nejvyšší kontrolní úřad. Necítíte nějaké obavy? Bylo podle vás všechno v pořádku?
Můžu samozřejmě hovořit jen za ministerstvo vnitra a dám ruku do ohně za každou z těch zakázek. Česko se snažilo využít i jiných možností, jak nakupovat. Třeba i přes NATO. Víme, za jaké ceny severoatlantická aliance nakupovala. A také nakupovala v Číně. Nakupovala za ceny, které byly vyšší, než jsme je získali my. Třeba respirátory nakupovali o cca 50 dolarových centů dráž. Já mám ke každé zakázce rodokmeny, dá se zjistit vše. Rozhodně se nebojím žádného vyšetřování. NKÚ už se nám ohlásil, a jakmile dorazí kontrolní skupiny, tak budeme odpovídat na otázky.
V jaké fázi je prošetřování?
To jsou detaily, které řeší ekonomický náměstek, a přiznám se, že nevím, jestli už proběhlo první jednání. Ale kontrola je připravena na červen.
„Člověk se učí za pochodu“
Co teď bude vaší prioritou na ministerstvu vnitra?
Musíme dotáhnout věci z nouzového stavu. Ještě nemáme všechny ochranné prostředky. Podle pokynů vedení Ústředního krizového štábu jsme nakoupili prostředky a část jsme převezli letadly a zbytek ještě zůstal v Číně. Nechali jsme jej naložit do kontejnerů a dovezeme ho vlakem. Jeden vlak už je z Xianu na cestě a za 12 nebo 13 dní by měl dorazit do našeho skladu v Pardubicích. Uskladníme to tak, abychom byli připraveni. Čeká nás také velká revize krizové legislativy, kterou jsem slíbil. Vláda mi dala termín do konce prázdnin, ale myslím, že takový časový luxus nemáme. 8. června bude Bezpečnostní rada státu a tam chci představit nástřel novely. Pokud se dohodneme, tak bych chtěl následně oslovit opozici. Je to novela ústavního zákona a potřebujeme jejich podporu.
O co v novele jde?
Nově se koncipuje reakce státu na jiné typy katastrof, protože krizová legislativa byla psaná hlavně na povodně. Zavádíme nový typ nouzového stavu. Základem bude jasný mechanismus, jak přejít do nouzového stavu. Budeme vědět, co vláda může a nemůže dělat. Bude tam jasně řečeno, jaké svobody může vláda omezovat, jaká nařízení může přijímat a zase tam bude zachována možnost kontroly Parlamentem. Tím umožňujeme kontrolu opozice.
Už jste to s opozicí řešil?
Na jedné schůzce ve Sněmovně jsme se dohodli, že půjdeme touto cestou. Jakmile se ale objeví text zákona, tak tam určitě bude debata o slovíčkách. To je klasická parlamentní práce. Jde mi o to, abychom se shodli a co nejrychleji vyřešili případné rozpory, abychom na podzim nebo ke konci roku měli platnou novelu.
Pracujete už s tím, jak by mohla vypadat případná druhá vlna?
Přes léto asi zásadní problém nehrozí, nicméně pokud se změní počasí, začne být zima, vlhko, nastoupí chřipková sezona a pokud ten virus tady bude někde spát, tak může znovu začít řádit. Na to bychom se měli nachystat. Měníme krizové plány i pandemické plány, aby se pracovalo s tím, co jsme se naučili. Naším úkolem je připravit krizové řízení a bezpečnostní složky. To také děláme.
Dostanou lidé roušky do schránek, jak jste na začátku krize avizovali na tiskovkách? S tímto si vás opozice často dobírá…
To je přesně příklad, jak se učí člověk za pochodu. My jsme řekli, že uděláme všechno pro to, abychom lidem roušky dodali. Pak se ukázalo, jaká obrovská spotřeba je ve zdravotnictví, a současně se ukázalo, že je asi rozumnější používat pro ochranu obyvatelstva látkové roušky, které se dají vyprat a přežehlit. Možná mohou mít lidé pocit, že jsme jim něco slíbili a nedodali. Byla tady obrovská forma solidarity a myslím, že to pomohlo i mezilidským vztahům, a jsem za to vděčný. Pokud má někdo pocit, že jsme ho oklamali, tak se omlouvám.
Nezklamala kvůli koronakrizi Evropská unie?
Určitě se zvedne vlna kritiky a já neříkám, že Brusel reagoval ideálně. Je pořád hodně vidět, že komise je relativně nová a některé interpersonální vztahy si ještě úplně nesedly. Nenasazoval bych jim ale psí hlavu, protože některé věci dělat nemohli. Nikdo si to nedokázal představit. Problémy byly v celé Evropě a my jsme z toho vyšli ještě velmi dobře. Nebyli jsme v situaci, kdy se zdravotníci museli převlékat do pláštěnek jako v Americe nebo nehrozili stávkou jako v jiných zemích.
Co ústřední krizový štáb? Ten oficiálně skončil, nebo máte nějaké koordinační schůzky s poradními týmy?
Ještě dojíždíme. Dohodli jsme se, že ještě tento a příští týden se potkáme a příští týden uděláme velké plénum, abychom se rozloučili a řekli si, co dál. Ukázalo se, že to mělo své opodstatnění, a jakkoliv to byl velmi široký orgán, tak jsme vždycky byli schopni komunikovat.
Kdo sestavoval poradní týmy? V ekonomickém je například exministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, Jan Švejnar a další. Berou za to nějaké peníze?
Na pracovní skupině jsme se domluvili, že budeme potřebovat skupinu ekonomů, kteří budou schopní vidět dopředu a řeknou, co to s ekonomikou udělá. To byla skupina, kterou zaštítil pan Švejnar. Byli tam ekonomové jako Tomáš Sedláček, Ilona Švihlíková a další. Oni rychle nabídli svoji pomoc a až poté se resuscitoval vládní NERV (Národní ekonomická rada vlády, pozn. red.), který se i personálně překrýval. Nebyl to jen diskusní klub a na celou řadu opatření jsme měli včas názory odborníků. Všichni to dělali zadarmo, dobrovolně se snahou pomoci.
Témata:
Související
Přesně to na vás dva pitomce pasuje