Krevní plazmou proti koronaviru: „Jejím darováním zachraňujete životy!“ vybízí primář z Thomayerky
Darovat krev je normální. Nebo by přinejmenším mělo být a totéž lze říci o tzv. rekonvalescentní krevní plazmě, která účinně bojuje s následky nemoci covid-19. Jde o plazmu, kterou mohou darovat lidé, kteří se z nemoci vyléčili. Na to, jak působí, zda je jí dostatek a zda je, nebo není třeba se při odběru bát, se Blesk.cz zeptal doktora Petra Turka, který je primářem Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v pražské Krči.
Blesk.cz: Vážený pane primáři, jaká je nynější situace ohledně darování krve či krevní plazmy s ohledem na koronavirovou pandemii?
MUDr. Petr Turek, CSc.: „Podle mého názoru je situace stabilizovaná, a to minimálně v rámci naší Thomayerovy nemocnice. Během první jarní vlny koronavirové epidemie došlo k prudkému poklesu počtu dárců, ale naštěstí u nás došlo také k omezení spotřeby transfuzních přípravků (krve a krevní plazmy, pozn. red.). Teď na podzim není pokles tak významný a jejich nedostatek aktuálně nehrozí.“
Chodí oproti předešlým měsícům nebo letům méně dárců?
„Chodí k nám více dárců a také těch, kteří darují svou rekonvalescentní krevní plazmu. Ta je pro nás v této době velice důležitá a potřebná pro naše pacienty s covid-19.“
Čím je tato rekonvalescentní krevní plazma tak prospěšná pro léčbu nemoci covid-19?
„V krevní plazmě jsou obsaženy protilátky, které brání vstupu viru do buněk a jeho množení. Z tohoto důvodu se doporučuje podávat plazmu od vyléčených pacientů z covid-19 nemocným hned na počátku virové infekce.“
Proto se odebírá jen plazma, a ne krev?
„Je možné odebrat tzv. plnou krev (tj. standardní odběr) a plazmu z krve pak oddělit nebo odebrat přístrojovým odběrem pouze plazmu. Volba je na dárci a technických možnostech transfuzního oddělení. My jsme zvolili režim, při kterém napřed odebereme plnou krev a zároveň vyšetříme hladinu anti-covid protilátek. K následnému odběru plazmy pak zveme jen dárce, kteří mají hladinu protilátek dostatečně vysokou.“
Jak dlouho odběr trvá a jak vlastně probíhá?
„Vlastní odběr krve trvá 5 až 10 minut. Odběr plazmy asi 45 minut, během kterých je dárce napojen na separátor. V obou případech je však třeba připočíst cca 30 až 45 minut na administrativu, předodběrové vyšetření atd. Jediným nepříjemným momentem je okamžik vpichu jehly, který bolí stejně jako jakýkoli jiný.“
Jsou i v případě darování krevní plazmy nějaká omezení, činnosti, kterých by se měl člověk před odběrem vyvarovat?
„Před odběrem by se měl dárce vyvarovat enormní fyzické či ,společenské' zátěži, neměl by chodit na lačno a měl by přiměřeně pít. Jinak nejčastějšími komplikacemi jsou modřina v místě vpichu, které je třeba po odběru stlačit, a případné zamotání hlavy, dárce by neměl z odběrového lůžka moc spěchat. Ve většině případů dárci celou proceduru zvládají velice dobře.“
Který člověk může jít darovat krevní plazmu z koronavirových důvodů?
„Dárcem by měl být v každém případě člověk vyléčený z nemoci covid-19. Odstup odběru od uzdravení by měl být minimálně 14 dní!“
To znamená, že krevní plazmu nemůže darovat člověk, který je stále nemocný?
„Dárce by se měl z infekce „zotavit“ a navíc protilátky vznikají v těle postupně. Hladina protilátek proti covid-19 je individuální a asi i přetrvává různě dlouhou dobu, v řádu měsíců.“
Existují při darování krevní plazmy pro účely boje s covidem-19 nějaké „nežádoucí“ skupiny lidí – např. kuřáci, nemocní lidé, osoby trpící obezitou nebo alkoholici?
„Dárce rekonvalescentní plazmy musí splňovat obecné zdravotní i administrativní požadavky spojené s dárcovstvím. Navíc jsou vyřazení příjemci transfuze v minulosti a ženy těhotné v minulosti – důvodem je v obou případech riziko přítomnosti protilátek proti bílým krvinkám cizí osoby (dárce transfuze, resp. dítěte), které mohl příjemce transfuze nebo žena v průběhu těhotenství vytvořit. Tyto protilátky by ve vzácných případech mohly závažně ohrozit příjemce rekonvalescentní plazmy.“
Smí krevní plazmu darovat i nezletilí?
„Ne, podmínkou je plnoletost a svéprávnost!“
Kolik k vám do nemocnice chodí zhruba dárců této rekonvalescentní krevní plazmy?
„V posledním měsíci k nám chodí cca 100 dárců rekonvalescentní plazmy týdně (celkem jsme jich odebrali asi 500, některé opakovaně), dostatečně vysokou hladinu anti-covid protilátek má ale jen cca čtvrtina z nich. I tak pokrýváme potřeby nemocnice a v poslední době se nám dokonce podařilo vytvořit si malou zásobu.“
Plazmu od dárců využíváte přímo pro potřeby nemocnice, nebo je distribuována i do jiných zařízení?
„V poslední době jsme schopni nejen pokrýt potřeby naší nemocnice, ale i dodávat ji v případě potřeby jiným nemocnicím, a to např. kolegům z IKEM.“
Existuje nějaká poměřitelná statistika, která by napověděla, jak počet vyléčených vzrostl díky darované krevní plazmě?
„Hodnocení léčebného efektu je velmi složité – u nás plazmu dostávají hned při přijetí všichni pacienti, kteří splňují indikační kritéria, nevíme tedy, jak by dopadli bez ní. Navíc jsou pacienti léčeni kombinovanou léčbou a nelze tak snadno říci, zda se léčebný úspěch má přisoudit zrovna podané plazmě. S hodnocením bude třeba počkat na výsledky dobře uspořádaných kontrolovaných studií. Důležité je, že nežádoucích reakcí je popisováno velmi málo.“
Kolik krevní plazmy se jednorázově odebírá?
„Z odběru plné krve se získá cca 250 ml plazmy, při přístrojovém odběru plazmy, která se nazývá plazmaferéza, se získá zhruba trojnásobek, a to podle hmotnosti dárce.“
V jakém časovém rozestupu lze krevní plazmu darovat pro tyto účely znovu?
„Po odběru krve může plazmaferéza následovat za měsíc, mezi dvěma plazmaferézami by měl být odstup alespoň 14 dní.“
Je něco, co byste rád vzkázal lidem, kteří koronavirus prodělali, a krevní plazmu se třeba darovat zdráhají?
„Dávat krev, nejen rekonvalescentní plazmu, je normální, nebo by mělo být. Současná medicína se bez toho neobejde a navíc tím můžete někomu zachránit život a to je to nejdůležitější!“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.