14°C
Na světě neexistuje mnoho lidí, kteří by pád z takové výšky přežili – pravděpodobnost, že se to stane, je takřka nulová. 15letý chlapec, který nyní leží na jednotce intenzivní péče v Thomayerově nemocnici, je jedním z nich. To, že po pádu z 19. patra nezemřel, se dá považovat za zázrak. „Zázrak bylo, že dopadl na stříšku, která ho zbrzdila,“ myslí si lékař Martin Prchlík, jenž se o chlapce, který v nemocnici leží v umělém spánku, stará.
Na tom, že hoch přežil takřka jistou smrt, mají podle něj obrovskou zásluhu záchranáři. „Ti na místě odvedli neuvěřitelné procento práce. Chlapec byl po dopadu téměř mrtvý a oni na místě provedli život zachraňující výkony,“ říká pro Blesk. Záchranáři dítě podle jejich mluvčí Jany Poštové na místě napojili na umělou plicní ventilaci a s mnohačetnými poraněními transportovali právě do Thomayerovy nemocnice.
„Do nemocnice ho přivezli ve velmi závažném stavu – s poraněním mozku, plic, jater a ledvin, měl závažné polytrauma s ohrožením životních funkcí. Pravou plíci měl z 80 procent nefunkční, levou z 25 procent, utrpěl tupé poranění mozkové tkáně. Edém mozku, který by jej trvale poškodil, se nám naštěstí podařilo odvrátit. Během prvních 24 hodin se nám chlapce podařilo zestabilizovat, teď je tedy stabilní,“ popisuje chlapcův nynější stav lékař.
15letý chlapec vypadl z 19. patra domu v Kupeckého ulici:
15letý mladík vypadl z 19. patra. Václav Burian
Jeho šance na přežití byla v době, kdy ho přijímali v nemocnici, zhruba desetiprocentní, teď se podle doktora Prchlíka pohybuje „bohatě nad 50 procenty“ a lékaři uvažují o tom, že ho z umělého spánku začnou probouzet. „Zatím jeho stav neumožňuje, abychom ho mohli odpojit od přístrojů, ale vyšetření z posledních dní naznačují, že bychom se o to mohli začít pokoušet. Limitem pro odpojení v této fázi je poranění plic, které je velmi rozsáhlé,“ dodává s tím, že věci se ze dne na den mění.
Trvalé následky?
Probuzení z umělého spánku je podle něj navíc velmi složité, musí totiž přijít ve správný čas – je důležité stav umělého spánku zbytečně neprodlužovat, ale také pacienta nevzbudit příliš brzy, kdy na to jeho orgány ještě nejsou připraveny. „Když se netrefíme do správného období, můžeme orgány nechtěně v poškození posunout zpět,“ vysvětluje Martin Prchlík.
Děti ale podle něj mají tu výhodu, že se dokážou velmi rychle hojit. „Když je dokážeme převést přes akutní období, mohou i takto těžké úrazy skončit bez následků,“ dodává. To by mohl být i případ 15letého chlapce, nic takového ovšem podle lékaře nelze zatím předjímat – jasněji budou mít lékaři teprve poté, co se hoch probere z umělého spánku.
„Pokud to hodnotíme ve srovnání se dnem, kdy jsme pacienta přebírali, mohu nyní říci, že je jeho stav nadmíru uspokojivý. Ale teprve až odejde po svých z jednotky intenzivní péče a zavřou se za ním dveře, řekneme si, že to byla dobře odvedená práce,“ uvádí lékař.
Smrtelné zranění
S podobnými případy už se doktor Martin Prchlík ve své praxi setkal. „Říká se, že pád z 10. a vyššího patra je smrtelné zranění, takových pacientů jsme měli víc. Jedna dívka například skočila z okraje Nuselského mostu z výšky zhruba 25 metrů. Spadla na stráň, tím se eliminoval náraz, takže přežila. Já jsem svou kariéru začínal případem, kdy člověk spadl z 11. patra výtahovou šachtou a také přežil. Ale 19. patro je asi vůbec nejvyšší, které pamatuji,“ dodává na závěr.
Pádem se zabývají také policisté, není jasné, zda šlo o nešťastnou náhodu, cizí zavinění, či zda se chlapec pokusil spáchat sebevraždu. „Vzhledem k věku chlapce k případu nebudeme poskytovat žádné informace,“ řekla ve čtvrtek Blesku policejní mluvčí Eva Kropáčová. Budova, z níž se chlapec zřítil, slouží jako policejní ubytovna.
