Mýtus: Darování krve bolí…
Není třeba se darování krve obávat, není to zákrok, který by byl bolestivý. Během odběru krve se používá podobná jehla, jako když vám krev odebírá váš praktický lékař, jen o něco širší. A s takovým odběrem se už nejspíš setkal každý z nás. Pokud tedy zvládnete běžný odběr krve, zvládnete i její darování.
„Darování krve se příliš neliší od běžného odběru na laboratorní vyšetření, nemusíte se tedy vůbec bát bolesti,“ potvrzuje plk. MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D. z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. „Každý odběr krve trvá přibližně 7-10 minut a hned po odběru se můžete občerstvit přímo na místě. Dostanete nápoj, párek nebo podobné občerstvení a drobnou sladkost,“ dodává Bohoněk.
Mýtus: Vegetariáni darovat nesmí
Není pravda, že bychom mohli zájemce o darování krve rozškatulkovat na jasné skupiny a třeba zrovna všechny vegetariány rovnou zamítnout. Můžeme předpokládat, že vegetariáni mají v krvi menší množství železa, nicméně je důležité, jak se celkově vegetarián stravuje. Například luštěniny nebo tofu obsahují vysoké množství železa, a tak může být množství železa v krvi u vegetariána srovnatelné s člověkem, který maso běžně jí.
Mýtus: Před odběrem nesmím večer a ráno nic jíst
Tady pozor, toto tvrzení zcela určitě není pravdivé. Důležitá je hydratace před, ale i po odběru. Před odběrem je možná i lehká snídaně, např. rohlík. Je zkrátka potřeba dostatečně pít, ideálně neslazené tekutiny. Večer před odběrem zkuste jen vynechat tučná jídla a dát si něco lehkého. Spolu s tučnými jídly vynechejte také alkohol.
Mýtus: Jsem žena a darovat krev můžu jen dvakrát za rok
Kdepak! Celá otázka souvisí s hladinou hemoglobinu v lidském těle. Tu mají ženy obvykle nižší než muži. Pokud ale žena neváží méně než 50 kg, není těhotná či nekojí, její hladina hemoglobinu v krvi by měla být v požadované výši a krev darovat určitě může.
„Ženy mohou podle současných pravidel platných v ČR darovat plnou krev nejvýše čtyřikrát do roka, muži pětkrát. Nejkratší interval mezi odběry musí přitom být osm týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml,“ říká pan doktor Bohoněk.
Mýtus: Kouřím a to je problém!
Není! Krev může darovat také kuřák.
Mýtus: Darovaná krev mi bude v těle chybět
Lidské tělo obsahuje kolem 5-6 litrů krve. Nemusíte se tak bát, že by vám krev v těle chyběla. Zdravé tělo člověka, který přišel na odběr, si krev samo znovu vyrobí.
Krevní plazma a destičky se v těle obnoví do 48 hodin, krvinky zhruba do měsíce. Nejkratší doba, po které může dárce přijít znovu k odběru plné krve, je osm týdnů.
Slovníček pro dárce
Plná krev
Krev odebraná dárci se zpracuje na jednotlivé složky pro různé účely. Pacientovi se podá jen ta část krve, které má nedostatek. Z každého odběru plné krve se připraví tři transfuzní přípravky: koncentrát erytrocytů (červené krvinky), koncentrát trombocytů (krevní destičky) a plazma.
Hemoglobin
Hemoglobin je na železo bohatá bílkovina v červených krvinkách. Kyslík, který vstupuje do plic, se naváže na hemoglobin v krvi, který jej dopraví k tkáním.
Krevní skupina
Krevní skupina je popis vlastností červených krvinek podle tzv. antigenů na jejím povrchu. Rozeznáváme čtyři základní krevní skupiny: A, B, AB a 0.
Komplikace pro dovolenkáře: Do Slovinska jen s testem či karanténou. Cestovky zuří a ukazují na Vojtěcha
Přidáte se?
Pokud se i vy chcete zapojit a stát se dárcem krve, spojit se můžete s jakoukoli transfuzní stanicí v republice. Mezi základní pravidla patří, že darovat krev můžete, pokud už vám bylo 18 a vaše váha musí být vyšší než 50 kg. Přehledně najdete všechny informace na webu Českého červeného kříže a také na webu Společnosti pro transfuzní lékařství.
S klíšťaty a encefalitidou nás čeká extrémní rok, tvrdí lékařka. A přidala další varování Pavlína Horáková, Lukáš Červený