Očkování na covid: Dvě dávky jsou výrazně složitější než jedna. Bude nutná i třetí?
Injekce. Čekání. Injekce. Očkování proti covid-19 na dvě dávky bude násobně složitější, než kdyby šlo o jedinou injekci, píše Washington Post.
Když Molly Howellová hovoří o dvou dávkách potřebných pro naočkování obyvatel 210 pečovatelských domů a ústavů v Severní Dakotě, zní jako generál mobilizující masivní leteckou operaci, který neví, kolik strojů bude mít k dispozici.
Šéfka očkovacích programů státu Severní Dakota má s organizací očkování bohaté zkušenosti: sezonní chřipka, pásový opar, ty všechny blednou vstříc aktuální výzvě pandemie covid-19. Vakcíny se teprve schvalují a vůbec není jasné, jak hladce půjde výroba, rozvoz na místa určení i objednávání lidí.
Takřka všechny vakcíny, které jsou na obzoru, budou vyžadovat dvě injekce v daném rozestupu tří nebo čtyř týdnů. Zejména přípravek od firem BioNTech a Pfizer, který zvládl klinické testy nejrychleji a už s ním očkuje Británie, situaci extra komplikuje, neboť se dá dlouhodobě skladovat jen v -70 °C, na což je málokterá nemocnice vybavena. Co když se někdo nedostaví v termínu pro druhou injekci? Má se vyhodit, nebo komu ji píchnout?
Zatím Howellová řeší obyvatele ústavů, zejména důchodce, ti jsou totiž vůči SARS-CoV-2 nejzranitelnější, a tak mají v očkování přednost. I například ve vězeních snad bude možné zajistit jakýsi řád, byť se samozřejmě může stát, že se dotyčný mezi první a druhou injekcí třeba přesune do jiného zařízení.
„Dají se druhé dávky použít i jako první?“ spekuluje proto Howellová. Například tzv. oxfordská vakcína od firmy AstraZeneca vykázala v klinických testech lepší účinnost u podskupiny dobrovolníků, kterým nedopatřením dávali první dávku jen poloviční a druhou plnou.
O to větší chaos to bude u lidí, kteří se budou se svým zdravotnickým zařízením na vakcíně domlouvat jednotlivě. Bude nutné dobře vést záznamy a včas všem posílat upomínky ke druhému termínu. Jsou i obavy, že komu se po první dávce udělá špatně, pro druhou se nedostaví.
„Byl to pocit, jako by mi někdo hodinu bušil do paže,“ popsal reportérům Washington Post Timothy Smith (34), který se jako dobrovolník zúčastnil třetí fáze klinického testu vakcíny od harvardské firmy Moderna. Pak přišla únava. Nic z nepříjemností ho ale nepřekvapilo. „Dobře mi popsali, co vše se může potenciálně stát. Myslím, že když lidé nevědí, co očekávat, můžou mít větší obavy.“ Z podstaty klinických testů nemohl vědět, zda dostal vakcínu, nebo placebo, ale věří, že reakce jeho těla odpovídala skutečnému očkování.
„Označujeme tyto vakcíny za reaktogenické, což je prostě velké slovo značící, že když vakcíny působí, tak to cítíte,“ vysvětluje Mooreová z IAC. „Takže vyvolají reakci, třeba bolavou paži, zrudnutí, ba den či dva bolestí hlavy či těla jako při chřipce, to vše je absolutně normální,“ cituje ji Washington Post. Potvrzuje to i Susan Lakesová (66), která si pokusně nechala píchnout přípravek od BioNTech/Pfizer (nebo možná placebo). Ta měla po příznacích do 24 hodin.
Vynechat druhou injekci by byla velká chyba, ta první imunitní systém připraví, ale velkou ochranu před covid-19 neposkytne. Při masivní očkovací kampani proti pásovému oparu se pro druhou dávku dostavilo 75-80 procent lidí. A to vakcína působila podobně nepříjemně jako ta na covid. „Doktoři a lékárníci odvedli dobrou práci a vysvětlili lidem, co očekávat,“ ocenila Kelly Mooreová.
Akce „covidový blesk“
„Dvě dávky víc než zdvojnásobují logistickou výzvu, pohyblivé části do sebe musejí zapadat,“ přirovnává očkovací proces ke složité mašině Jeffrey Duchin, zdravotní činitel ze Seattlu.
Dvě, ba tři dávky jsou v případě vakcín na četné nemoci rutinou, ne však v situaci, kdy je v podstatě naráz zapotřebí proočkovat 60-70 procent obyvatel, aby se zajistila kolektivní imunita a nový virus se přestal šířit.
„Je to poprvé, co čelíme vážné a bezprostřední hrozbě celé populaci, která vyžaduje dvoudávkovou vakcínu,“ řekla Washington Postu Kelly Mooreová z neziskové očkovací aliance IAC. V roce 2009 šéfovala očkovacímu programu proti prasečí chřipce H1N1 a dobře si vybavuje úlevu, když vyšlo najevo, že s výjimkou dětí bude nakonec stačit jen jedna injekce vakcíny. To proto, že organismy většiny lidí už se setkaly s příbuznými chřipkovými kmeny a částečnou imunitu měly. K jejímu vybuzení proti nové formě byla první dávka očkování dostatečná.
„Je klidně možné, že dvoudávkové vakcíny zafungují i bez druhé injekce,“ připouští výše citovaný Jeffrey Duchin. Nebo také může imunita pár měsíců po druhé dávce zase slábnout a bude potřeba třetí. „Při zuřící pandemii je nejrozumnější dát dvě primární dávky a později zkoumat, zda je nutná třetí,“ argumentuje Claire-Anne Siegristová, očkovací expertka z Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) a Ženevské univerzity.
Vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové profesor Jiří Beran má ohledně očkování vakcínou na onemocnění covid-19 poměrně jasný názor. Po prodělání onemocnění totiž člověk nemusí být dle jeho tvrzení očkován. Důvodem je zjednodušeně řečeno schopnost lidského těla pamatovat si, co prodělalo za chorobu. "Prodělané onemocnění covid-19 v jakékoliv podobě zanechá mnohaletou imunitu v buněčné paměti," řekl pro ŽivotvČesku.cz přední český vakcinolog.
Mluví se o tom, že vakcína by měla zajistit imunitu na několik měsíců. Jaká je realita v rámci postavakcinační imunity - tedy pokud jde o proteinovou či genetickou vakcínu a vezmeme v potaz, že vir Sars-Cov-2 není sezónním virem, ale celoročním? Je tedy očkování opravdu nutné?
"Pravdou je to, že prodělané onemocnění COVID-19 v jakékoliv podobě zanechá mnohaletou imunitu v buněčné paměti a tak v případě prodělání nemoci v jakékoliv podobě (ochrana jen v buněčné imunitě nebo v kombinaci s protilátkami) není nutné se očkovat," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz profesor Jiří Beran, který dále poukázal na výrok ministerstva zdravotnictví.
"Ještě bych upozornil na drobný rozpor ze strany ministerstva zdravotnictví, které trvá na premise, že prodělané onemocnění nás ochrání jen na 3 měsíce. Toto uplatňuje i u opakování karantény u osob, které onemocnění prodělaly. Všichni výrobci vakcín ale trvají na výroku, že za měsíc po aplikaci dvou dávek vakcíny jsme chráněni na dobu skoro stejnou jako prodělání infekce. Kombinací obou výroků zjistíme, že ochrana po aplikaci dvou dávek vakcíny nemůže být v ČR delší než jeden měsíc," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz uznávaný odborník s tím, že doposud nebyla nikdy a nikde vyvinutá vakcína proti žádné infekci, která by chránila déle než prodělání samotné infekce. "Ten kdo ji vyvine, dostane Nobelovu cenu," dodal Jiří Beran.
Na druhou stranu existuje druhý pohled na věc, a to že téměř půl milionu lidí v Česku už prodělalo covid a vyléčilo se. Mnozí z nich mají pocit, že jsou