7°C
Reprodukční číslo není tak vysoké, míst v nemocnicích je dost, tvrdí primářka. Zmínila i chřipku
Jeden nakažený covidem-19 v Česku nakazí nyní za dobu svého onemocnění více než jednoho dalšího člověka. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) činí reprodukční číslo 1,59. Podle MUDr. Hany Roháčové z Nemocnice Na Bulovce je tak vysoké číslo typické pro infekční nemoc. Ačkoliv veřejnost ujistila, že kapacita zdravotních zařízení je v případě nárůstu nakažených covidem-19 dostatečná, Společnost infekčního lékařství (SIL) žádá navýšení kapacity infekčních lůžek i pro pacienty s dalšími infekčními chorobami. Roháčová zároveň varovala před blížící se podzimní vlnou dalších virových onemocnění.
Reprodukční číslo 1,59 je odhad ke 12. září. Jednotlivé kraje se sice v hodnotě reprodukčního čísla liší, ve všech je ale hodnota vyšší než 1,0. Jde o posun proti předchozím týdnům, kdy řada krajů významnější růstový trend nevykazovala. V tuto chvíli lze proto podle zdravotních statistiků hovořit o riziku plošného exponenciálního šíření.
„Toto reprodukční číslo není až tak vysoké, protože na začátku se uvádělo 2,5 až 3, takže bylo ještě vyšší,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitálních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, a dodává: „Je to samozřejmě dáno tím, že to je infekční nemoc. To je typické pro řadu infekcí, nejenom pro covid-19, ale pro chřipku nebo pneumokoka.“
„Každá z nich má reprodukční číslo trochu nižší, u covidu-19 je pravda, že to číslo je poměrně vysoké,“ připustila primářka. Podle Roháčové po klidných letních měsících přibývá případů nákazy koronavirem, zároveň ujistila veřejnost, že kapacita zdravotnických zařízení, včetně jednotek intenzivní péče, je dostatečná.
„Denně vše monitorujeme, je těžké predikovat, co nastane v následujících týdnech, ale čas ukáže, jestli se opatření mají upravovat, zpřísňovat, nebo jestli bude docházet ve změnách v testování a trasování,“ doplnila Roháčová.
Roháčová: Chřipková epidemie bude nepříjemná
Nadcházející chřipková epidemie bude podle primářky nepříjemná záležitost.
„Nejde jen o chřipku, nastává podzim, a to je období respiračních infekcí, samotná chřipka přichází spíše v prosinci a lednu. Další viry ovšem mají stejné příznaky jako covid-19, takže mohou nastat problémy. Stejně tak budou problémy během chřipkové epidemie, zvláště když víme, že lidé u nás nejsou příliš s očkováním proti chřipce v souladu. Ale uvidíme, jak to bude letos a kolik vakcín bude k dispozici, v Evropě je nyní po vakcíně proti chřipce velký hlad,“ domnívá se Roháčová.
Objednávka vakcín je podle ní záležitost ministerstva zdravotnictví. „Podle mých informací není objednané množství očkovacích látek až tak vysoké, ale nevím, zda se jednání mezi výrobcem vakcíny a státem někam neposunulo,“ uvedla dále primářka.
V Česku klesá počet infekčních lůžek
Česko má nedostatečnou kapacitu infekčních lůžek v nemocnicích. Jejich počet klesl za poslední tři desetiletí na čtvrtinu. V celé zemi je jich teď tisícovka. V krajích jsou navíc rozmístěna nerovnoměrně. Zatímco na Vysočině připadá na 100.000 obyvatel zhruba 18 lůžek, ve Středočeském kraji to nejsou ani dvě. Údaje zveřejnila odborná Společnost infekčního lékařství (SIL). Žádá posílení oboru. Lékaři zdůrazňují, že izolační lůžka jsou potřeba i pro pacienty s dalšími infekčními chorobami, nejen pro ty s novým typem koronaviru.
„Základní rolí státu je ochrana obyvatel před infekčními nemocemi. Součástí jsou izolace pacientů. Každý stát si to vytváří. U nás nekoncepčně přes naše protesty zřizovatelé, ředitelé nemocnic lůžka ruší, protože jsou ekonomicky nevýhodná. Tržní mechanismus ve zdravotnictví nemůže ale úplně fungovat,“ řekl ČTK místopředseda SIL a primář infekčního oddělení Státní slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.
V roce 1990 měla infekční oddělení v republice 4015 lůžek. Na 100.000 obyvatel jich tak připadalo 40. Letos je míst 1023, tedy deset na 100.000 obyvatel. Za optimální hranici SIL nyní považuje 15 izolačních lůžek na 100.000 lidí, tedy celkem 1500. Podle Kümpela by se ale v ČR zaplnilo i 2000 míst. Přibývá totiž třeba případů, kdy lidé nereagují na léky, mohou být infekční a měli by být izolováni od ostatních pacientů.
Infekční lůžka tvoří 1,4 procenta lůžkového fondu. Podíl i počet se snižoval postupně. V polovině 90. let bylo v ČR na infekčních pracovištích míst 2395, v roce 2007 pak 1494.
Hlavní hygienička: Je třeba posílit pozice infektologů
Lůžek ubylo ve všech krajích kromě Prahy. Hranici 15 míst na 100.000 obyvatel by nyní splňovala kromě hlavního města jen Vysočina. Nad desítkou lůžek je Jihočeský a Moravskoslezský kraj, 14 jich má Jihomoravský kraj. Ve Středočeském kraji na 100.000 lidí připadá 1,4 izolačního lůžka, ve Zlínském 5,2, v Olomouckém 4,8 a v Karlovarském 6,8. Od roku 2007 je to v řadě regionů propad na čtvrtinu.
Podle SIL bylo rušení lůžek nekoncepční a kapacita je nyní nedostatečná. Vzniknout by měl soubor lůžek, která by se v případě potřeby vyčlenila jako izolační. Měla by být i v nemocnicích, v nichž infekční oddělení není. Ve větších nemocnicích by měl začít působit infektolog, doporučuje společnost.
Investice do infekčního lékařství
Hlavní hygienička Jarmila Rážová řekla, že návrhy podporuje. Poučením z nynější epidemie by mělo být posílení infekčních klinik a případný vznik pozic infektologů, uvedla Rážová. „Tyto kapacity jsou potřeba nejen pro řešení koronavirové krize,“ dodala. Podotkla, že se objevují nové nemoci a řada dřívějších infekčních chorob se vrací.
Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly se počítá s investicemi do infekčního lékařství. Uvedl, že v nových pavilonech v Plzni a Hradci Králové by se mohla zvýšit kapacita, přestavbu plánuje Bulovka. „Pár set lůžek by v tomto systému bylo možné nějakým způsobem aktivovat. Pokud tu bude nový princip - samostatně sloužící infektologové, tak bychom mohli využít kapacity stávajících lůžek,“ řekl ČTK Prymula.
Témata:
Související
nejlepší je Prymula, ten má scénář epidemie verze 180.4, každý den jiný, někdy dělá změny i během dne