Pacienti s plicní fibrózou jsou covidem-19 ohroženi nejvíc. A trpí depresí z izolace
Dušanovi (59) před rokem diagnostikovali idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Do té doby o zákeřné plicní nemoci neslyšel. Zdeněk (73) má tuto chorobu již tři roky. Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Pacienti s touto nemocí patří do skupiny, která je nejvíce ohrožena covidem-19, ale zároveň velmi trpí sociální izolací. Lékaři přesto radí, aby pacienti nezanedbávali léčbu. Jak pacienti zvládají pandemii koronaviru?
„Na začátku roku 2019 jsem po několika přechozených nachlazeních skončil v pracovní neschopnosti. Špatně se mi dýchalo, potil jsem se, byl jsem bez energie a velmi unavený,“ popisuje Dušan.
Obtíže neustupovaly a navíc se k nim přidávala i bolest na hrudníku, až nakonec skončil v nemocnici. Tam Dušan absolvoval rentgen plic a lékaři jej odeslali na plicní oddělení k dalším vyšetřením. „Po zhodnocení všech výsledků mě lékaři z krajské nemocnice poslali na specializované plicní oddělení do Thomayerovy nemocnice v Praze. Tam se mě ujala lékařka, ke které pravidelně docházím dodnes,“ uvedl Dušan s tím, že právě od této lékařky se dozvěděl, jakou nemoc má.
„Od té doby užívám léky, které postup nemoci brzdí. Kyslík zatím nepotřebuji a doufám, že to tak ještě dlouho zůstane,“ vysvětluje.
O nemoci hned informoval své blízké okolí i kolegy. „Od rodiny i od kolegů v práci se mi dostává plné podpory. To je pro můj zdravotní stav i psychiku velmi důležité, obzvlášť nyní v době koronavirové epidemie,“ popisuje Dušan a doplňuje: „Se svou lékařkou jsem neustále v kontaktu, na všechny otázky ohledně ochrany proti koronavirové infekci mi velmi rychle a srozumitelně odpověděla.“
Dušan: Nákaza by pro mě mohla být fatální
„Nošení roušek v práci nebo při styku s lidmi je z mé strany samozřejmostí a také kolegové na pracovišti se v současné době snaží být ke mně maximálně opatrní a ohleduplní,“ říká Dušan.
Místům s větší koncentrací lidí se ale Dušan pro jistotu vyhýbá. „Měl jsem se letos zúčastnit odborného a pro mou práci velmi důležitého kurzu. Vzhledem k tomu, že nákaza by pro mě mohla mít fatální důsledky, jsem požádal na základě doporučení mé ošetřující lékařky o výjimku, abych se kurzu účastnit nemusel. A protože mám opravdu bezvadné nadřízené, z kurzu mě omluvili,“ zmínil.
Pozor si dává i pacient Zdeněk. „Bydlím v Praze, ale většinu času trávíme na chatě, kterou máme asi 50 kilometrů od města, v přírodě, kde se mi dýchá mnohem lépe. Prostředí malé vesnice je pro mě vhodnější také kvůli riziku koronavirové infekce, protože to je ve městě mnohonásobně vyšší a nákaza by pro mě mohla být velmi nebezpečná,“ vysvětluje Zdenek
Podle registru pacientů s plicní fibrózou EMPIRE se v Česku s IPF nyní léčí 624 pacientů, v registru jich je celkem 1248. Lidé s IPF patří ke skupině, kterou by ohrozila případná nákaza koronavirem nejvíce. Proto jsou velmi opatrní.
„Lidé s touto nemocí se musí chránit před jakýmkoliv nachlazením, chřipkou a samozřejmě covidem – dosud naštěstí neregistrujeme jediný případ pacienta s IPF, který by koronavirus chytl,“ říká MUDr. Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Lékařka: Pacienti kvůli covidu-19 trpí depresemi
Na začátku pandemie, kdy lékaři netušili, jak se bude nemoc vyvíjet, nedoporučovali pacientům s IPF, aby chodili do zdravotnických zařízení. „Pacienty jsme obtelefonovávali, pokud to jejich zdravotní stav vyžadoval, tak přišli. Nyní chodí do ambulancí normálně,“ řekla MUDr. Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS ČLS JEP Blesk Zprávám.
Zároveň ale upozornila, že většina pacientů trpí kvůli koronaviru depresí a prohloubuje se jejich sociální izolace.
„Dodržování preventivních opatření a ten pocit, že jsou cílovou skupinou, vede k sociální izolaci. Pacienti se bojí setkávat se svými dětmi a vnoučaty, protože děti chodí do práce, kde je riziko nákazy větší, a děti jsou v dětských kolektivech, kde se také mohou nakazit. Takže pacienti mají strach, izolují se a ne vždy jim to prospívá,“ vysvětluje lékařka. Přesto by měli být pacienti opatrní.
„Pokud chce pacient vyrazit s touto chorobu v tuto dobu k lékaři, měl by si nejdřív zavolat, jak situace v ambulanci vypadá,“ upozornila Šterclová.
Proč jsou pacienti s IPF nejvíce ohroženi koronavirem? Podívejte se na celý rozhovor s MUDr. Martinou Šterclovou:
Paličkovité prsty a dech jako suchý zip
IPF je onemocnění, které poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Nemoc se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům, ani se v klidu nemohou nadechnout. Při poslechu plic slyší lékaři u pacienta zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Jedním z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček.
Nechte se zkontrolovat
Letos otevírají plicní lékaři po celé republice dveře svých ambulancí všem, kteří mají podezření, že by mohli nemocí trpět. „Lidé si mohou 30. září nechat zkontrolovat plíce bez doporučení praktického lékaře a bez objednání. Kompletní seznam zapojených pracovišť je dostupný na www.plicnifibroza.cz, či www.pnemologie.cz,“ říká MUDr. Ivana Čierna Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.
Bez léčby nemoc zabíjí
Postup nemoci brzdí léčba, která je v tuzemsku pouhých pět let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat při zdolávání schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do 5 let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky a zvyšuje se jeho šance, že se dočká transplantace plic.
