Babiš „prská“ kvůli evropským miliardám po koronakrizi. Poláci i Slováci jsou spokojení

Autor: ČTK - 
19. června 2020
19:26

Názory politických vůdců zemí Evropské unie na velikost bezprecedentního záchranného balíku peněz se na pátečním videosummitu nesblížily. Prezidenti a premiéři se však shodli na tom, že se pokusí dospět k dohodě již v červenci, kdy chce předseda Evropské rady Charles Michel svolat po pěti měsících první summit s osobní účastí všech. Zatímco zástupci covidem-19 nejpostiženějších jihoevropských zemí či Německa a Francie plán Evropské komise podpořili, někteří politici včetně českého premiéra Andreje Babiše dali najevo výhrady.

Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Tato částka, kterou si chce EK vypůjčit a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má navýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.

Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové v pátek proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků. „Lídři se jednomyslně shodli, že vážnost krize nás opravňuje k ambiciózní společné reakci,“ uvedla von der Leyenová.

„Čím více času promrháme, tím hlubší bude recese“

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podpořili plán rozdělit dvě třetiny celkové částky formou grantů a volali po rychlém uzavření dohody.

Čím více času promrháme, tím hlubší bude recese,“ apeloval po jednání na co nejrychlejší dohodu španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země má být po Itálii největším příjemcem peněz z fondu. Podobně hovořil i jeho italský kolega Giuseppe Conte.

Kurz: Podpora musí být dobře zacílená a časově omezená

Odlišné pohledy naproti tomu dali najevo zástupci skupiny zemí tradičně vystupujících proti společnému zadlužení. I Rakousko, Nizozemsko, Dánsko či Švédsko sice připouští nutnost mimořádného stimulu, chtějí však změnit poměr mezi přímými platbami a půjčkami nebo znát detaily splacení dluhu.

„Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená,“ uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Babiš nechce, aby kritériem byla nezaměstnanost

Některé země východního křídla EU včetně Česka či Maďarska mají zase problémy se způsobem rozdělování peněz, který je znevýhodňuje. Babiš na videokonferenci zopakoval český nesouhlas s tím, aby jedním z kritérií byla míra nezaměstnanosti z posledních pěti let.

„To ale nemá s řešením dopadů krize nic společného a snižuje to alokaci pro ČR zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit,“ prohlásil Babiš. Navrhl také, aby unie jednala o fondu odděleně od víceletého rozpočtu, jehož schválení by podle českého premiéra měla upřednostnit.

Polsko je pro, Slováci jsou také spokojení

Visegrádské země však nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

„Myslím, že s tím plánem jsme relativně blízko dohodě,“ řekl po jednání polský premiér Mateusz Morawiecki, který označil debatu o návrhu komise za krok správným směrem. Vyčíslil, že jeho země by úhrnem z fondu obnovy a rozpočtu pro období let 2021 až 2027 mohla získat až 160 miliard eur.

Slovensko by podle ministra zahraničí Ivana Korčoka uvítalo větší volnost při použití peněz a také jejich využití v delším období. „Celková výše ‚obálky‘ je pro Slovensko příznivá,“ uvedl Korčok.

Podle předběžných propočtů EK by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63. Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.

frantacizek ( 19. června 2020 22:06 )

Andrej má pravdu, jsme poškozeni v tom přísunu peněz, protože naše ekonomika před koronou padala z růstu nějakých 3-3,5% až do -5%, což je jeden z největších intervalů propadu. čísla za únor sice ukazují, že jsme se začali propadat, ale ta nebyla ještě známa před 14 dny, kdy se o těch dotacích hovořilo, čili je to nyní laciným argumentem, pokud to EU použije. Je nabíledni, že EU vrací Andrejovi ty jeho arogantní výstupy v otázce uprchlíků, Čapího hnízda apod. Proto tam má i problém něco obecně vyjednat, není to nejlepší diplomat a měl by si na ty schůzky brát vždy někoho fundovaného v té problematice, kterou chce vyjednat - co se potravin týče Mariana Jurečku, který tam bude hovořit více a Andreje upozadit, nemá tam nejlepší renomé evidentně..

poky-f ( 19. června 2020 21:52 )

Prý "prská" , napsal redaktor ČTK . A Ty , REDAKTORE jsi schovaný někde jako český šm.jd a děláš co,ubožáku !!

trintin ( 19. června 2020 21:01 )

Nechtěli jsme Rakousko - Uhersko, nechtěli jsme protektorát, nechtěli jsme RVHP, a Evropskou unii máme chtít?

tomik007 ( 19. června 2020 20:50 )

A ked stretol zaujem - neprskal

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud