Michal se přidal do testování vakcíny proti koronaviru. Český lékař se komplikací nebojí

Michal pracuje jako dětský nefrolog v Great North Children‘s Hospital v Newcastlu, jedné z největších dětských nemocnicí v Británii. Podle něj začala příprava vakcíny proti koronaviru v Anglii velmi brzy.

„Oxfordská univerzita se snažila být připravena na podobný scénář a měli nachystaný plán, jak postupovat v této situaci, což jim dalo docela náskok, zvlášť v zajištění různých povolení pro studii, která někdy mohou trvat měsíce až roky,“ vysvětluje Michal s tím, že žádný spolehlivý lék na covid-19 není, takže zásadní je právě očkování. 

Testy na makacích dopadly dobře

Cílem prvních testů na lidech prozkoumat bezpečnost experimentálních látek spíše než jejich efektivitu. Pokud jde o druhé kritérium, ukázaly se první povzbudivé informace po testech na opicích.

Tým kolem virologa Dana Baroucha testoval několik různých prototypů vakcíny na makacích a zatímco některé byly jen částečně účinné, jedna varianta vedla k tomu, že imunitní systém naočkovaných primátů se „vycvičil“ k silné obranné reakci na „trnový“ protein koronaviru.

Opicím byl tři týdny po podání vakcín koronavirus nastříkán do nosu a u osmi zvířat vědci následně SARS-CoV-2 vůbec nedetekovali. „Pro mě je tohle přesvědčivé ve smyslu, že vakcína je možná,“ komentoval výzkum Nelson Michael, který vede oddělení výzkumu infekčních chorob na institutu Walter Reed Army Institute of Research.

Placebo, nebo vakcína? Nevím, přiznává Michal

„Přihlásil jsem se do této studie jako dobrovolník v druhé vlně testování v rámci naší nemocnice. Zatím vakcínu dostalo asi 1000 dobrovolníků a v plánu je nyní navýšit počet na 10 tisíc,“ pokračuje Michal.

Nejdříve musel podstoupit test na protilátky, aby se zjistilo, zda už se náhodou s koronavirem nepotkal. Pokud by se ukázalo, že ano, studie se nemohl zúčastnit. Krev si nechal odebrat z hřbetu ruky. „Nechci odběr z předloktí, protože mi tam praská žíla a bolí to,“ přiznal Blesk Zprávám pediatr. Ačkoliv pracuje v nemocnici, s koronavirem se nesetkal.

Následně dostal vakcínu, ale neví, zda to byla právě vakcína proti covid-19, nebo „placebo“. Studie je totiž „zaslepená“, takže dobrovolníci netuší, zda dostali placebo, nebo vakcínu.

„Jako placebo slouží velmi dobře otestovaná vakcína proti meningokokovi ACWY, takže to není nic nebezpečného. Prakticky každá vakcína vyvolá trochu reakci v místě vpichu, pokud by se použil jako placebo jen fyziologický roztok, reakce by nebyla a člověk by věděl, že je v kontrolní skupině,“ říká Michal. 

Očkujte se proti chřipce, apeluje Vojtěch. Lékaři se bojí nedostatku vakcín

Výsledky na konci roku

„Po několika měsících se obě skupiny porovnají a zjišťuje se, jestli skupina, co měla vakcínu proti covid-19, má menší výskyt nákazy, a tudíž je více chráněná a vakcína funguje. Výsledky by měly být na konci roku,“  vysvětluje lékař z Čech, který přiznává, že je to pro něj zvláštní situace.

„Většinou znám studie z té druhé strany, jako vědec. Vzhledem k tomu, jak covid-19 převrací naše životy a jelikož nemáme zatím žádný lék, jsem rád že můžu přispět k tomu vyvinout vakcínu, která by nás mohla dostat z téhle situace,“ odpovídá Michal na otázku, proč se do studie přihlásil.

Michal: Komplikací se nebojím

Co nyní Michala čeká? „Po aplikaci mě trochu bolelo rameno, ale jinak se cítím normálně. Budu si muset každý týden zkontrolovat výtěrem, jestli nejsem pozitivní na koronavir a čeká mě v následujících 365 dnech několik odběrů krve,“ přibližuje další postup. 

Zároveň připouští, že jako u každého léku či vakcíny vždy existují určitá rizika podání.

„Každý člověk je jedinečný a každý může mít neočekávatelnou reakci, která se objeví u jednoho z milionu, nebo těžkou alergii, o které nevěděl. Teoretické riziko vakcíny může být, že zhorší průběh samotné nemoci. U této vakcíny, když ji testovali na makacích, se to neprojevilo, ale u podobné vakcíny na jiném zvířecím modelu u MERS (jiné virové onemocnění, pozn. redakce) k tomu došlo,“ svěřil se Michal Blesk Zprávám a pokračuje: „A jako u všech vakcín může extrémně vzácně dojít k tomu, že imunita vyhodnotí některé tělu vlastní antigeny jako cizí a spustí autoimunitní reakci. Pevně věřím, že mně se komplikace vyhnou.“

Ani uzdravení z koronaviru nemají vyhráno. Protilátky nemusí být dost silné, ukázala studie

Až dvě miliardy dávek

Ačkoli klinické testování očkovací látky tedy není u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou této potencionální vakcíny. Firma bude mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

„Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování),“ řekl Soriot. „Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční... Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč,“ dodal.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Dále oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

„Mít vakcínu je jedna věc, ale vy musíte zajistit i její masovou produkci a řeknu vám, že to není jednoduchá věc,“ řekl Soriot.

V klinické fázi testování je po celém světě deset kandidátních vakcín proti koronaviru, dalších 123 je před klinickým testováním, shrnuje výkonný ředitel české Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček. Z deseti kandidátních vakcín v klinickém hodnocení je podle něj nyní několik ve druhé z celkem tří fází hodnocení. Předpokládá, že jednu nebo dvě z vyvíjených vakcín se podaří dotáhnout do zdárného konce, k dispozici by prý mohly být nejpozději začátkem příštího roku.