„Udělali jsme chybu.“ Bývalá hlavní epidemioložka zkritizovala přístup Švédska k pandemii
Bývalá hlavní epidemioložka Švédska Annika Lindeová (72), která řídila švédskou reakci na SARS, prolomila ticho a reagovala na kontroverzní přístup země k pandemii koronaviru. To, že Švédsko nepřijalo stejně přísná opatření jako ostatní evropské země, považuje za chybu. „Selhali jsme a zklamali jsme ty nejzranitelnější,“ nechala se slyšet odbornice. Její zpověď přinesl deník The Guardian.
Zatímco okolní země uzavíraly hranice, školy, restaurace, rušily společenské i sportovní akce, nasazovaly roušky a vyhlašovaly karanténu, Švédsko se ke koronaviru způsobujícímu nemoc covid-19 stavělo poměrně laxně. Lindeová ze začátku situaci nijak nekomentovala a zdánlivě podporovala svého nástupce Anderse Tegnella.
Nyní, kdy největší nebezpečí koronaviru snad již opadlo, však epidemioložka vystoupila s kritikou. Podle ní měla vláda přijmout přísné restrikce, a to hned v rané fázi pandemie. Lindeová působila ve funkci hlavního epidemiologa v letech 2005–2013, musela se vyrovnávat, jak se SARSem, tak s prasečí chřipkou.
Epidemioložka prvotně s plánem souhlasila
Je vůbec první švédskou odbornicí, která se nebála vystoupit a říct, že „změnila názor na postup švédské vlády v době pandemie“. K tomuto kroku ji přivedlo hlavně srovnání s Dánskem, Norskem a Finskem, tyto země přijaly přísná opatření jako řada evropských států včetně Česka. Restrikce se vyplatily a okolní země mají mnohem nižší úmrtnost na covid-19 než Švédové.
„Myslím, že jsme potřebovali více času na přípravu. Pokud bychom zemi zavřeli dříve, byli bychom schopní se během toho času připravit na úder nákazy. Byli bychom schopni podniknout nutné kroky na ochranu těch nejzranitelnějších,“ sdělila Lindeová novinářům.
S ohledem na počet obyvatel, kolem 10 milionů lidí, má Švédsko nejvyšší úmrtnost za minulý týden, každý den zaznamenalo 6,25 úmrtí na milion osob. Podle statistik země celkově hlásí 33 843 potvrzených případů a více než 4000 obětí. Lindeová přiznala, že prvotně sdílela přístup k pandemii, souhlasila s tím, aby zůstaly otevřené střední školy, bary, restaurace, fitness centra či nákupní střediska. Podpořila i povolení akcí do 50 osob.
Švédové čekali na kolektivní imunitu
„Teorie to byla dobrá, snažili jsme se dosáhnout kolektivní imunity, říkali jsme si, že nehledě na to, co uděláme, stejně to všichni dostaneme,“ vysvětlila Lindeová. „Přijala jsem Tegnellův nápad a nebyla jsem kritická, jenže… kolektivní imunita se nedostavila,“ přiznala odbornice. Zatímco ostatním zemím se dařilo dostat koronavirus více méně pod kontrolu, pro Švédsko už bylo pozdě.
Podle Lindeové zklamal i další bod Tegnellova plánu, a to ochrana seniorů, kteří patří mezi nejrizikovější skupinu. „Byl to sen nezakládající se na realitě,“ prohlásila Lindeová, která také sama jako sedmdesátnice spadá do ohrožené skupiny. Podle nařízení strávila dva měsíce v izolaci. Její kritika poprvé zazněla v deníku Dagens Nyheter.
Lindeová: Podcenili jsme to, měli jsme se poučit z historie
To, že se Švédsko nachází v kritické situaci, přiznal i Tegnell, odmítá však připustit, že by stav nějak změnily přísnější restrikce. „Teď je normální kritizovat a říkat, že karanténa a restrikce mohly něco změnit, ale ptám se, co přesně mohly změnit?“ reagoval epidemiolog. Lindeová viní hlavně nepřipravenost zdravotnického resortu, který se podle ní měl poučit z předchozích pandemií jako španělská chřipka.
„Myslím si, že rané přirovnávání koronaviru k chřipce a každoročním chřipkovým epidemií nám dalo mylnou domněnku, podcenili jsme to, čemu jsme čelili. Mohli jsme přijít s jiným plánem, kdybychom například víc dbali na nebezpečí šíření nemoci jedinci, kteří nevykazují symptomy,“ uzavřela Lindeová.
Pokud takto cynicky uvažují ti současní evropští političtí elitáři, máme na dohled chytře maskovaný, organizovaný holocaust, vytvořený velmi sofistikovaným způsobem k účelu legálního, dlouhodobého a beztrestného "odklízení" neproduktivního obyvatelstva "humánním způsobem". Zkoušet to znovu po vzoru Hitlera v dnešní době by byl evidentně propadák, tak to možná půjde po "dobrým". Zní to až neuvěřitelně, že? Ale, co když?