Koronavirus od netopýrů a hrozba i od koní? Biolog radí: Na mrtvá zvířata nesahejte

Autor: Markéta Mikešová - 
7. července 2020
05:30

Zatímco svět bojuje s pandemií nového koronaviru, stále se diskutuje nad tím, odkud se virus vlastně vzal. Vše zatím nasvědčuje tomu, že od tropického netopýra, se kterým se někdo v Asii dostal do kontaktu. Tento druh zvířete už „přinesl“ i SARS či ebolu, lidé se proto začínají ptát, co všechno ještě může přijít. Odpověď je těžká, řady nemocí přenosných ze zvířat se nicméně stále rozšiřují. Existují jich stovky a nešíří je zdaleka jen netopýři. Přenašeči jsou i domácí zvířata, která běžně vídáme v Česku, nebo třeba ptáci. Podle Iva Rudolfa z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR je jedním z důvodů výskytu nemocí typu covid-19 fakt, že lidé masivně narušují divokou přírodu.

Nemoci přenosné ze zvířat na člověka se odborně nazývají zoonózy. Zahrnují širokou škálu chorob a virová onemocnění jako koronaviry jsou jen jednou z jejich součástí. Způsobovat je mohou i různé bakterie, houby, prvoci nebo červi, u kterých zvířata figurují jako přirození hostitelé. Ve výsledku je tak škála zoonóz pestrá.

„Jejich počet stále narůstá a řada z nich patří mezi nejnebezpečnější nákazy, například onemocnění způsobená viry Ebola, Marburg, SARS a MERS,“ uvedl Rudolf pro Blesk Zprávy s tím, že aktuálně je popsáno několik stovek takových chorob.

Podle něj je nejčastěji přenášejí hlodavci, byť se aktuálně mluví především o netopýrech. „Mezi další známé hostitele náleží například opice, šelmy, různé druhy kopytníků nebo dokonce ptáci. Mezi nejexotičtější hostitele zoonóz bych zařadil některé druhy plazů a obojživelníků, kteří jsou zdrojem některých komáry přenosných virů,“ vyjmenoval Rudolf.

Mezi těmito všemi zvířaty jsou i tvorové, u kterých by to mnozí možná nečekali – domácí zvířata včetně těch, která chováme u sebe v bytech. „Samozřejmě mezi časté rezervoáry zoonóz patří různá domácí zvířata (drůbež, skot, koně či prasata), ale nezapomeňme také na domácí mazlíčky, psy a kočky, kteří mohou být zdrojem různých prvoků či helmintů,“ uvedl Rudolf. Například koně mohou být podle biologa zdrojem třeba antraxu, viru Hendra, vozhřivky nebo arboviróz.

Ve výsledku tak nemoci přenášené zvířaty nejsou pouze exotickou záležitostí, ani ničím, co by se Česku vyhýbalo. Ostatně spadá sem i salmonelóza, známý postrach konzumentů syrových vajíček. Nebo hantavirus přenášený hlodavci, který se začátkem roku rozšířil na Moravě.

Hlavně dodržovat hygienu

Podobně jako je původ zoonóz pestrý, jsou pestré i účinky, které mohou u lidí vyvolat. Pohybujeme se od stavů, kdy člověk ani neví, že nemoc má, do závažných průběhů končících smrtí.

„Řada zoonotických infekcí probíhá asymptomaticky, tedy bez příznaků, některá onemocnění patří po klinické stránce mezi lehčí (zejména bakteriální), řada virových zoonóz naopak patří mezi život ohrožující nákazy, proti kterým není dostupná specifická léčba či vakcína, jmenujme třeba viry hemoragických horeček,“ říká Rudolf.

Odborník ale upozorňuje, že na řadu nákaz již existují vakcíny, třeba na klíšťovou encefalitidu nebo žlutou zimnici. Další nemoci jako lymskou borreliózu zase lze efektivně léčit antibiotiky. Vědci neustále pracují na tom, jak účinek nemocí snížit či jej zcela eliminovat.

Syrové maso důkladně zpracuje

Nejlepší je ale samozřejmě neonemocnět. Tomu mohou lidé pomoci základní opatrností. „Domácích zvířat se není třeba bát, stačí jen zachovávat základní hygienické návyky. Z pohledu konzumace je nezbytné při přípravě pokrmů dbát zvýšené hygieny především při zpracování syrového masa a samozřejmě zvířecí produkty důkladně tepelně upravit,“ radí Rudolf.

A volně žijící tvorové? Podle vědce by na ně lidé neměli sahat ani se k nim nijak přibližovat, pokud vypadají nemocně nebo vidí jejich mršinu.

„Rizikem je rovněž masivní vstupování člověka do oblastí, kam se dříve nedostává, a přímý kontakt s divokými zvířaty ať už za účelem lovu (získání potravy), či zvířecích produktů pro farmaceutický průmysl. To může mít za následek právě překonání mezidruhové bariéry a přeskok nového onemocnění na člověka, to však platí především pro exotické oblasti,“ říká biolog.

zada ( 7. července 2020 09:22 )

No to je zase tady "moudrý" článek. Že se nesahá na mrtvá zvířata ví lidstvo už od nepaměti. Že od zvířat můžeme chytit nemoci to ví snad každé malé dítě, a p okud ne, tak ho společnost ledabyle informovala. A hlavně, že zvířata nic nechytí od nás, že?!? Bereme jim území, ničíme životy jedy, chováme je v klecích....tak se brání jinak. A dělají dobře. Člověk na této planetě je na stejné úrovní jako zvířata. jen je agresivní a sobecký. Pro svoji potřebu chce mít víc než mu na planetě náleží. Zvířecí svoboda končí tam, kde začíná svoboda lidská! Ale virus, ovládá zvířata i nás a ten se chytit nedá))))). Příroda má svoje "páky" na všechny tvory!

Jirik-ta ( 7. července 2020 06:26 )

Parazoonóza co to je?

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud