Češi vzali testování útokem, ale... Vojtěchovo ministerstvo výsledky tají i před zbytkem vlády

Studie, prostřednictvím které české ministerstvo zdravotnictví zjišťuje, kolik lidí už se u nás nakazilo novým typem koronaviru, má být v mnohém zásadní. Odborníci, kteří na ní pracují, se chlubí jejím rozsahem i rychlostí, s jakou byla připravena.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Je určitá skupina lidí, kteří nejsou ve statistikách pozitivních případů zachyceni, ale přitom si onemocněním již prošli. Sami o tom neví, protože neměli nebo nemají příznaky. Přitom se už u nich vytvořily protilátky a mohou být infekční,“ uvedl při představení studie ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Testuje se od 23. dubna. Kapacita, která měla stačit na celý den, se v Praze naplnila do patnácti minut.

Zásadní čísla jsou zatím tajná

Díky číslům, která studie odhalí, má mít Česko jasno v tom, jak rychle uvolňovat mimořádná opatření, otevírat obchody, umožňovat konání akcí pro víc lidí a podobně. Pokud by se ukázalo, že lidí s protilátkami je málo, znamenalo by to podle ministra, že vlna nákazy teprve přijde, a uvolňování by mělo být pomalejší.

Žádná země neotvírá hned velké obchody, říká virolog Maďar. Varuje před uhlídáním zákazníků

Tato zásadní čísla jsou ale stále opředená tajemstvím. A to nejen pro veřejnost, resort zdravotnictví je nechce odhalit ani pro další ministerstva. I přesto, že rychlotesty, které se používají, prozradí výsledek maximálně do půl hodiny, souhrnná čísla chce ministerstvo zveřejnit až na začátku května.

Žádní lidé s protilátkami?

„Nebyl tam žádný záchyt,“ řekl serveru Neovlivní pod podmínkou anonymity zdroj obeznámený s výsledkem prvního dne testování. Další den se na výsledky ptal ministr vnitra a šéf krizového štábu Jan Hamáček, konkrétní údaje mu ministerstvo zdravotnictví nesdělilo.

„Prymula mu řekl, že těch pozitivních je zatím málo. Žádné číslo nepadlo,“ potvrdil člen krizového štábu. „To nevím. Dělá to zdravotnictví,“ napsal Hamáček novinářům na dotaz o počtech lidí s protilátkami.

Fronty delší než na banány. V Praze začalo hromadné testování na koronavirus

Server Neovlivní nabízí tři možná vysvětlení, proč se neobjevil jediný záchyt. Jedním z nich je to, že přišli hlavně senioři, kteří byli do té doby izolovaní doma. Další možností je, že použité testy jsou chybné nebo že nákaza covid-19 v zemi fakticky nebyla. Právě správnost testů na konkrétních místech se bude ještě v úterý podle informací Blesk Zpráv kontrolovat.

To, jak dopadlo testování v dalších dnech, se také neví. Ministerstvo pouze uvádí, že otestováno bylo za čtyři dny už přes 15 tisíc lidí z plánovaných 27 tisíc. 

„Je s tím problém. V podstatě máme od nich ta samá data, která prezentují veřejnosti. Nic víc. Takže když potřebujeme modelovat nějakou situaci, děláme si to sami a vycházíme jen z toho, co nám dají,“ přiznal serveru Neovlivní vysoce postavený úředník ministerstva obrany.

Data v životě neotevřu, říká šéf statistiků

Tím, kdo má data na starost, je ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Ten nechce o zveřejnění ani slyšet.

„Teď je ten systém naprogramován k prospektivnímu použití v uvozovkách ve válečném stavu. Já si moc přeji, aby nebyl takto použit, aby nebyl aktivován. Pokud bude, bude to rozhodnutí kolektivní… Vzniká řada určitě v dobré víře iniciovaných návrhů různých řešení, kdy přicházejí různé klastry, asociace, konglomerace, s. r. o. a a. s. a říkají – teď právě umírá svět a my ho umíme zachránit, ať Dušek otevře data a my vám ukážeme, co umí smartphone. Ať Dušek otevře data a my vám ukážeme, jak se modeluje. A já na to říkám, jestli chcete podepsat, že jsem blbý, s tím není vůbec žádný problém. Já si takhle připadám od dětství. Ale já ta data nikdy v životě nemůžu otevřít,“ řekl poslancům zdravotního výboru.

Uvolňovat jsme chtěli pomaleji, zodpovědnost je na vládě, říká expert. Jak to bude s tábory?

Svá slova Dušek později mírnil. „Pokud jsem použil výraz ‚nikoho do něj nepustím‘, tak to samozřejmě asi zní hloupě, ale je to tak. Podle zákona může do toho systému a do primárních dat jen ten, kdo na to má podle zákona právo. Jsou to velmi citlivá data, to snad každý pochopí. Ta agregovaná data z něj, ta statistická, se snažíme publikovat. Publikujeme i otevřená data,“ řekl pro Český rozhlas.

Ministerstvo: „Jasně daná pravidla“

Blesk Zprávy se ministerstva zdravotnictví ptaly, jestli není na místě poskytovat data alespoň státním úřadům. A také, zda resort po ukončení studie zveřejní přesné počty záchytů z konkrétních dnů a míst. Na tyto a některé další dotazy ministerstvo neodpovědělo.

Místo toho napsalo: „Studie kolektivní imunity je nastavena a prováděna dle všeobecně zavedených postupů a pravidel, které jsou běžné pro podobné typy vědeckých studií,“ hají postup resortu jeho mluvčí Gabriela Štěpanyová.

Bitva o prodloužení stavu nouze: Komunisté pomohou Babišovi? Rozhodnou se prý „na místě“

„Všechny obdobně organizované studie se řídí jasně danými pravidly, jejichž součástí je nezveřejňování jakýchkoliv průběžných či předběžných výsledků před uzavřením celé studie (na rozdíl např. od voleb), protože by nebyly vypovídající,“ vysvětlila s tím, že výsledky studie resort veřejnosti představí po jejich vyhodnocení ze strany odborníků. Zda se tak lidé dozví konkrétní čísla, není jasné.

Ztratí Češi důvěru ve stát?

O zveřejnění údajů žádá i občanská iniciativa KoroNERV-20. V té je řada expertů z různých odvětví. Například bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch či rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a ekonom Tomáš Sedláček.

„Tohle utajování má vážné důsledky pro důvěru a očekávání občanů do budoucna,“ zdůvodňují svoji výzvu vládě, aby zveřejnila anonymizovaná data o skutečném průběhu nemoci covid-19 v Česku. Obavy občanů jsou podle nich způsobené hlavně tím, že o tom, jak se nemoc přenáší, jak probíhá a jaké má následky, nemají dost informací.

Ekonom Sedláček pochoval svou ženu Markétu (†43): Z obřadu na jednokolce odjel na pivo!

To, že vláda data utajuje, je podle skupiny KoroNERV-20 velmi nebezpečné. „Odmítají je sdělit lékařům, výzkumníkům, univerzitám a především jejich zveřejněním dát lidem šanci, dozvědět se o nemoci co nejvíc,“ píšou v prohlášení.

„Je zarážející, že k detailním epidemiologickým datům nemají přístup ani lidé, které vláda přímo požádala, aby jí radili při řízení následků epidemie – nemají je ani ekonomové z týmu vedeného Janem Švejnarem, který pracuje při Ústředním krizovém štábu, ani členové Národní ekonomické rady vlády,“ upozorňuje KoroNERV-20.

Žádost o zveřejnění dat podle zákona číslo 106 o svobodném přístupu k informacím odeslala skupina na všechny příslušné úřady.