7°C
Neléčíte alergii? Hrozí vám astma, varuje imunolog a připomíná i riziko v době korony
Až příště půjdete na zdravotní vycházku do přírody a budete na okraji pole míjet kýchajícího člověka s očima rudýma jako králík, není hned důvod se domnívat, že je nakažený koronavirem. Dost pravděpodobně totiž trpí pylovou alergií. Co všechno nám neviditelné částice poletující ve vzduchu mohou způsobit? A jak se před nimi chránit? To nám ozřejmil vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce, doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D.
Kdy vlastně letos začala pylová sezona?
Pylová sezona se o své hlásila už koncem ledna a v únoru. Sílila během března, kdy kvetly lísky a olše, a směřovala k nejagresivnější bříze, která je v ovzduší právě teď.
Asi se není čemu divit, zima byla velmi mírná…
Ano, časný nástup jara samozřejmě měl vliv na posun vegetačního období a tím i na pylovou sezonu.
Říkáte, že pyl břízy patří k těm nejagresivnějším. Které další rostliny alergikům nejčastěji vadí?
Kromě břízovitých stromů jsou to hlavně trávy a plevele, tedy například ambrózie a pelyněk. Ty ale obvykle kvetou až později. Konkrétně ambrózie se v ovzduší vyskytuje až na konci letních prázdnin, od konce července přes srpen až do začátku září.
Může se stát, že i lidé, kteří celý život alergií netrpěli, teď začnou mít zničehonic problémy?
Vezměte si, že třeba takový atopický ekzém může také vzniknout v kterémkoli věku. Stejně tak astma. A s alergiemi se to má podobně. Určitě se budete chtít zeptat na to, jak je to možné, takže vás předběhnu. Medicína už má odpovědi na řadu otázek, na některé však nikoli. A tohle je jedna z nich.
A co odpověď na otázku, proč alergie vzniká?
Alergie je výsledkem genetické dispozice a vlivu okolního prostředí. Stále platí, že když je jeden rodič alergický, jeho dítě má až čtyřicetiprocentní riziko, že bude také nějakou alergií trpět. V případě, že jsou alergičtí oba rodiče, je toto riziko až osmdesátiprocentní.
Někde jsem se dokonce dočetla, že u alergiček se prý nedoporučuje počít dítě v průběhu pylové sezony.
To bylo jistě dobře míněné doporučení, nicméně sám nemám dostatek dat, abych ho seriózně okomentoval. Ale dovedu si představit, že takový poslední trimestr nebo porod na vrcholu pylové sezony musí být pro nastávající maminku-alergičku docela utrpení...
Co když pak matka svému miminku doma vytváří až přehnaně sterilní prostředí? Může to škodit?
Určitě to může svou roli sehrát. Například takzvaná hygienická hypotéza se zabývá tím, jaký dopad má na dítě do jednoho roku fakt, že vyrůstá ve farmářském prostředí, v kontaktu se slámou a hospodářskými zvířaty. Má se za to, že efekt je v tomto smyslu pozitivní. Ale podotýkám, že jde pouze o hypotézu. Platnost není automaticky stoprocentní. A navíc není špína jako špína.
Takže alergiemi spíš trpí lidé žijící ve městě než ti z venkova?
Nějaké drobné odlišnosti existují, ale v souvislosti s tím, že se stále více stírají rozdíly v životním stylu venkovanů a lidí z měst, nejsou nijak dramatické. Nehledě na to, že k jakési chemizaci životního prostředí a ovzduší dochází celoplošně. To alergiím také velmi nahrává.
Čili počet pacientů s alergiemi roste?
Ano, podobně, jako je tomu u řady dalších civilizačních chorob. Co je ale pozitivní – stagnuje u nás úmrtnost na astma. Nyní se pohybuje kolem sta jedinců za rok. Dříve to bývalo mnohem více.
Kolik je tedy aktuálně v České republice alergiků?
Jde pouze o odhady. Ale domníváme se, že alergickou rýmou trpí kolem patnácti procent populace, astmatem pak zhruba osm procent.
Astma jste zmínil už několikrát. Jak toto onemocnění souvisí s alergií?
Víc, než by se dalo předpokládat. Alergici mají obecně vyšší riziko vzniku astmatu. A pokud například neléčí na první pohled banální příznaky alergické rýmy a sezonního zánětu oční spojivky, hrozí jim, že se vyvinou v pylové sezonní astma. To už je docela závažné onemocnění, protože kromě horních cest dýchacích postihuje i ty dolní.
Existují při zanedbání léčby i nějaká další zdravotní rizika?
Z jedné skupiny pylů se alergie například může rozšířit i na další. Těch komplikací je více, ale tyto jsou nejčastější.
Dá se vůbec alergie léčit? Nejde spíš jen o pouhé potlačování příznaků?
Pylová alergie se dá léčit, a to prostřednictvím takzvané alergenové imunoterapie. Pacientovi v tomto případě podáváme prostřednictvím vakcinace daný alergen a jeho tělo na základě toho navozuje tvorbu protilátek. Vyžaduje to však několikaletou kúru, pacient navíc musí splňovat určitá odborná kritéria. Různé spreje do nosu, kapky do očí a tablety s antihistaminiky (látkami bránící organismus před histaminem – pozn. red.) skutečně pouze tlumí nepříjemné příznaky, které řadě pacientů velmi znepříjemňují všední život.
Pojďme se na ty příznaky zaměřit. Řada lidí je totiž může zaměnit třeba s virózou nebo – v současné době – i s koronavirem.
Asi nejzásadnějším rozdílem je, že pylovou alergii doprovází výrazné dráždění očí, tedy různé pálení, svědění a slzení. Další příznaky jsou podobné, nicméně virózy a infekce covid-19 působí zvýšenou teplotu nad 37 °C. Alergie nikoli.
A jsou alergici náchylnější k nemocem, včetně třeba právě covid-19?
Samotná obranyschopnost organismu, kterou měříme na základě tvorby bílých krvinek a protilátek, nemusí být nijak snížená. Ovšem součástí imunity jsou vedle bílých krvinek a protilátek také strukturální buňky vystýlající sliznici. U některých alergiků sliznice nemusí správně plnit svou funkci, protože její bariéra je narušena. A je pak tedy částečně prostupná právě i pro nějakou infekci.
Co se s tím dá dělat?
Pokud má daný pacient podezření, že by mohl trpět alergií, měl by se samozřejmě nechat vyšetřit. Pakliže už ví, na co je alergický, má smysl se alergenu snažit co nejvíc vyhnout. V některých případech – právě například u pylů nebo i roztočů – je to nemožné. Nicméně pokud pacient léčí pylovou sezonní alergii a astma vakcinací alergenem, o čemž jsme se bavili, léčí také sliznice a udržujete tím jejich funkce.
Co je to alergie?
Jde o nadměrnou reakci organismu na určitou látku, s kterou se běžně v prostředí setkáváme. Na rozdíl od infekcí ovšem tyto látky nevyvolávají v těle signál ohrožení. Mezi nejčastější alergeny se řadí tzv. aeroalergeny (pyly, trávy a plevele), dále pak některé potraviny (arašídy, ořechy, mořské ryby a korýši, ale také např. kiwi, ananas či tepelně neupravený celer), léky (hlavně antibiotika a acylpyrin aj.) a hmyz (vosa a včela).
Léčba alergií je většinou symptomatická, což znamená, že řeší pouze příznaky, nikoli příčinu. V posledních letech už ale mají lékaři k dispozici i vakcinaci, která toto onemocnění léčí. „Zatím jsou dostupné vakcíny pouze na pylové alergeny,“ dodává docent Čáp. „I symptomatická léčba už se ale značně posunula. Léčiva jsou volně dostupná v lékárně a nemají nežádoucí účinky jako před lety.“
Pár vpichů a víte, na čem jste
Základem testování na alergie je rozbor pacientovy anamnézy, po kterém následují většinou kožní prick testy. Během nich lékaři pacientům na pokožku předloktí aplikují kapičky roztoku s alergeny, které plastovou jehlou vtlačí do svrchní části kůže. Pokud pacient na alergen reaguje, vytvoří se v místě vpichu pupínek. „Tyto testy velmi dobře fungují na vzdušné alergeny,“ říká Petr Čáp. „Na potravinové už příliš spolehlivé nejsou. Dále se proto doplňují například laboratorními testy, které ovšem vyžadují značnou zkušenost. Mohou být totiž falešně pozitivní nebo negativní.“
I alergie může zabíjet
Situace, kdy alergie přímo ohrožují životy pacientů, sice nejsou časté, ovšem nikoli vyloučené. „Prudká reakce může být například po hmyzím bodnutí, po podání léků nebo na potraviny, nejčastěji na arašídy a ořechy, mák nebo celer,“ vysvětluje pan docent.
„Lékaři v takových případech podávají antihistaminika, kortikosteroidní hormony a adrenalin. Laik, který takové vybavení nemá, musí co nejrychleji volat rychlou záchrannou pomoc, tedy číslo 155. V případě hmyzího bodnutí doporučujeme místo ledovat, aby se zmírnil otok.“
Video Epidemiolog Maďar: Stále nemáme lehké spaní, může přijít druhá vlna nákazy.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
já se vyléčil z alergie sám aplikací selenu, zinku forte od kvalitní farmaceutické firmy Pharma Nord - tzn. podporou imunity. Všechny nemoci vychází z toho, jak jsme na tom s imunitním systémem, ukazuje to čím dál více výzkumů nejen u rakoviny.
Zkuste to, ušetříte si zbytečných přípravků od alergologů..Měl jsem alergii na prach, roztoče, dnes nepociťuji vůbec nic.. Spravilo se to během roku, dvou od doby, kdy jsem začal brát tohle - jeden denně. Tak ať vám to pomůže, kdo to tady budete číst.