9°C
Zeman podepsal vládě nová opatření i 300 miliard schodku. Změna se dotkne nájmů
Pero prezidenta Miloše Zemana se dnes nezastavilo. A vláda může slavit. Řada protikoronavirových opatření, se kterými přišla, dostala ve čtvrtek prezidentovým podpisem oficiálně zelenou. Zeman mimo jiné odsouhlasil, že schodek státního rozpočtu se letos zvýší na 300 miliard korun. Částka, která původně činila 40 miliard, musela být navýšena kvůli současné pandemii. Prezident také podepsal odklad nájmů pro firmy i běžné lidi a částečné uvolnění požadavků na očkování. Hlavní hygienik navíc nově bude muset mít lékařské vzdělání.
„Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci covid-19,“ napsala vláda v důvodové zprávě ke zvýšení schodku deficitu. Podle ekonomů není vyloučeno to, že částka může být letos ještě vyšší.
Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize. Bylo to přes 192 miliard korun.
Aktuální návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí novele počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.
Ministerstvo financí v předloženém materiálu počítá s letošním propadem ekonomiky o 5,6 procenta. V příštím roce by naopak měl hrubý domácí produkt reálně vzrůst o 3,1 procenta. „Jdeme ze sklepa,“ popsala to ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Oboje opatření k nájmům čelí silné kritice
Odklad nájmů bylo tento týden dalším žhavým tématem ve Sněmovně. Poslanci jej nakonec schválili, Zeman dnes svým podpisem následoval. První opatření se týká firem – společnosti v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb.
Zákon by mohl skončit u Ústavního soudu. Podle kritiků nezaručuje splacení nájmů, což se Senát neúspěšně snažil napravit uzákoněním státní záruky. Vláda podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) chystá opatření, které umožní rozložit riziko nesplacení nájemného formou přímého příspěvku.
Proti přijaté verzi zákona se postavila Asociace developerů ČR. Podle ní návrh zaseje do české ekonomiky druhotnou platební neschopnost. Podle asociace měl stát raději nájemníkům poskytnout bezúročné úvěry k uhrazení dalších šesti nájmů.
Druhé opatření je směřované k běžným lidem. Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou moci platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku.
Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle níž zákon nechrání pronajímatele a nezaručuje jim, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ve Sněmovně uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí, nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví. I tento zákon zřejmě bude napaden u Ústavního soudu.
Gottvaldová by nesměla pokračovat
Výrazným dalším zákonem, jenž Zeman podepsal, který ale nesouvisí s pandemií koronaviru, je novela zákona o ochraně veřejného zdraví. Ta zavádí, že nově doklad o vakcinaci nebude podmínkou pro pobyt dítěte na škole v přírodě. Pro účast na zotavovacích akcích, tedy táborech, ale zůstane tato povinnost zachována. Očkování proti meningokoku u dětí do jednoho roku věku bude zdarma, dosud za ně rodiče platí zhruba 10 000 korun.
Součástí novely je také ustanovení, podle kterého má mít hlavní hygienik lékařské vzdělání. Tuto podmínku nesplňovala bývalá hlavní hygienička Eva Gottvaldová, kterou už vláda z funkce odvolala. Kabinet to zdůvodnil jejím nedostatečným postupem proti pandemii koronaviru.
Změna strukturálního deficitu a dozorčích rad zdravotních pojišťoven
Prezident rovněž posvětil zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Ministerstvo financí bude moci v důsledku změny zákona zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se mají schodky zase postupně snižovat. Senát zákon zamítl, Sněmovna ho poté přehlasovala nejnižší možnou většinou 101 hlasů.
A nakonec se díky Zemanově podpisu změní způsob voleb do správních a dozorčích rad oborových zdravotních pojišťoven. Předloha reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu. Soud zrušil na podnět senátorů část zákona týkající se volby orgánů pojišťoven k letošnímu říjnu.
Do správních a dozorčích rad oborových zdravotních pojišťoven budou podle novely volit své zástupce nadále zaměstnanci z řad klientů pojišťoven, kterým zákon nově zajišťuje třetinu míst v radách. Obsazování další třetiny míst předloha ponechává vládě. Zaměstnavatelé a podnikatelé budou volit také třetinu, hlasovat mají v rozsahu pojistného, které odvedli za poslední půlrok.
Témata:
Související
Zajímalo by mě, jak by reagoval, kdyby byla u vlády ODS. To by bylo kydů o spálené zemi.