Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

Jak se bude koronavirus v Česku dál šířit? Černý scénář pomůže odrazit i chytrá karanténa

Autor: Markéta Mikešová - 
21. dubna 2020
21:10

Uvolnit všechna opatření zavedená proti šíření koronaviru stále není dobrý nápad. Kdyby se tak stalo, nákaza by se začala rapidně šířit a mnoho lidí by zemřelo. Chytrá karanténa je nicméně dostatečně funkční, může se přistoupit k částečnému uvolňování. Vyplývá to z modelů šíření nákazy, které vypracovala skupina vědců v rámci iniciativy Model antiCOVID-19 pro ČR. Podle ní modely dokážou odhadnout i tak podrobné věci, jako jaký efekt bude mít postupné zvedání jednotlivých restrikcí, například otevření hobbymarketů. Nástroje nyní nabízí české vládě.

Iniciativa Model antiCOVID-19 pro ČR je společné úsilí 29 vědců z 20 českých i světových akademických institucí. Vznikla pod záštitou think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Hlavním cílem celé snahy je porovnat dopady jednotlivých vládních opatření kvůli koronaviru na šíření nákazy.

Skupina vědců za tímto účelem vytvořila tři epidemiologické modely. Díky nim má být možné lépe cílit ochranná opatření a pokračovat v uvolňování restrikcí. Napoví totiž, co se během jednotlivých scénářů stane. Modely nicméně nejsou všemocné, říká René Lévinský, koordinátor iniciativy. „Když říkám, že něco modelujeme, tak to neznamená, že o tom něco víme,“ zmínil při představení projektu. Jde pouze o nástroje, autoři nepřikazují, že takto by se věci měly dělat.

Chytrá karanténa může fungovat

První, Model A, slouží zejména k porovnání účinnosti plošných opatření a chytré karantény, tedy trasování kontaktů infikovaných jedinců. Je to klasický epidemiologický model, jelikož i ta nejobyčejnější data jsou velmi cenná. „Je třeba se podívat, kolik lidí nám onemocnělo v první vlně, která je tu je od začátku,“ uvedl jeden z členů iniciativy, lékař Pavel Hroboň z Advanced Health Care Management Institute. Lidská mysl podle něj není příliš dobrá v představování exponenciálního růstu, proto je lepší přistoupit k simulacím.

Chytrá karanténa z modelu vyšla jako funkční. „Ukazuje, že plošná opatření dokáže nahradit. Systém je dostatečně robustní,“ odhalil Hroboň. Česká vláda tedy jejím zavedením nešlápne vedle, zemi technologie pomůže vymanit se z restrikcí. Musí být ale izolováno 60 procent osob, kteří měli kontakt s nakaženými.

Velké odhady, které by mohly být ještě větší

Pak je tu Model B. Ten poskytuje regionální pohled a modeluje vývoj nemoci ve všech 206 obcích s rozšířenou pravomocí v ČR, a to pro tři věkové skupiny: mladistvé (0-19), dospělé (20-65) a seniory (65+). K modelaci pohybu a interakce lidí jsou použita anonymní data od mobilních operátorů.

Model B je aktuálně tím hlavním, na čem iniciativa pracuje. Dokáže totiž předpovídat, jak se nákaza bude vyvíjet, i když o stoprocentně přesný odhad nejde. Co se týče krátkodobé předpovědi, model odhaduje, že k 15. květnu bude v Česku mezi 12 a 22 tisíci nakaženými a 400 a 700 mrtvými.

Modeluje také různé situace, co se stane, až vláda začne uvolňovat jednotlivá opatření. „Dokážeme identifikovat scénáře, které jsou vyloženě špatné a které snesitelné,“ sdělil Jan Smyčka z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy, další z autorů projektu. To je podle něj dobrou zprávou, protože například přesné počty nakažených v dlouhodobějším horizontu zatím určit nelze.

Co však lze určit, je, že pokud by najednou všechna opatření zmizela, nákaza by se rapidně rozšířila. Počet obětí by začal přibývat, i kdyby byli izolovaní všichni senioři.

Model by mohl být ještě přesnější, iniciativě ale podle vědců schází důležitá data. Ministerstvo zdravotnictví neposkytuje informace o nakažených například v jednotlivých obcích, což jsou údaje, které by iniciativa mohla využít k lepším epidemiologickým předpovědím. Ráda by získala i data o průběhu hospitalizace jednotlivých pacientů. Smyčka se tak alespoň těší na studii o promořenosti české populace.

Vláda po modelech zatím nesáhla

Poslední z trojice je Model M. To je model středně velkého města, zhruba s 60 tisíci obyvateli, kde lidé mezi sebou mohou mít více než milion vazeb. Spolupracují na něm odborníci z Ústavu informatiky AV ČR a Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, ale zatím není hotový.

„Je to takový pokus, jestli se zvládneme přiblížit na úrovni měst. Je to ambiciózní projekt,“ nastínil Levínský s tím, že model tak trochu simuluje Hodonín. Ten si vědci vybrali proto, že je rodištěm prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Autoři všechny modely nabízejí vládě, zatím ale není jisté, jestli je využije. Již je prezentovali ekonomickému týmu Ústředního krizového štábu a ministerstvu zdravotnictví, ovšem dosud bez větší odezvy. „Těžko jim to můžeme vnucovat,“ konstatují vědci. Vše každopádně dávají veřejně k dispozici, kdo chce nástroje využít, může. Na jejich vývoji budou pokračovat dále.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa