Český úspěch: O chytrou karanténu je zájem v zahraničí. Lidi nešmíruje, tvrdí tvůrci

Autor: Markéta Mikešová - 
3. dubna 2020
05:00

Jestli něco pandemie koronaviru ukázala, tak vynalézavost Čechů. Občané a firmy z celé země dokázali během pár týdnů navrhnout speciální respirátory, vyrábějí plicní ventilátory a přišli s tzv. chytrou karanténou, díky které možná omezení veřejného života brzy skončí. Její testování odstartovalo tento týden na jižní Moravě a již vzbudilo zájem okolních států. Systém je totiž citlivý k osobním údajům lidí, což se o mnoha existujících systémech říct nedá, vzkazují jeho tvůrci. Po české chytré karanténě se podle nich ptali mimo jiné Britové nebo Srbové.

Právě fakt, že nejde o žádného „velkého bratra“, který by šmíroval lidi na každém jejich kroku a pak jejich polohu uchovával dlouhé roky, způsobil, že je o českou chytrou karanténu takový zájem za hranicemi, říká Irena Zatloukalová z iniciativy COVID19CZ, jež za systémem stojí. Ta sdružuje české firmy a dobrovolníky, kteří již zprovoznili například koronavirovou informační linku 1212. Chytrá karanténa je zatím jejich největším projektem.

Cílem celé technologie je především pomoci hygienikům. Práce mají totiž tolik, že vykonávat ji manuálně přestává být únosné. „Naše technologické řešení pro chytrou karanténu používá moderní technologie pro aktivní call centra, které digitalizují proces hygieny tak, aby byl schopen zvládat onen mnohonásobně zvýšený počet volání, která musí hygienici při takto nakažlivém viru a v době pandemie dělat,“ popsala Zatloukalová pro Blesk Zprávy.

Co je ale možná důležitější – systém by měl umět přesněji vyhledávat ohrožené osoby. „Věříme, že izolací nejen nakažených a těch, co s nimi přišli do kontaktu, ale i jejich kontaktů můžeme dostat šíření viru pod kontrolu tak, aby jej náš zdravotní systém zvládl,“ říká Zatloukalová. „Toto zpřesnění, o kterém mluvíme, zapojuje právě moderní technologie a data třetích stran (banky, telefonní operátoři, data z mobilního telefonu),“ dodává.

Zde je třeba zpozornět. Záleží na tom, jak se systém k těmto datům dostane a co s nimi pak dělá. Zatloukalová říká, že vše podléhá souhlasu lidí, kteří s hygienou mluví. „Každý člověk se může rozhodnout, zda bude při rozhovoru s hygienikem spoléhat jen na svoji paměť, nebo si nechá pomoci tím, že se hygienik podívá na mapku, která mu pomůže se lépe dostat na potenciální ohrožené kontakty nebo místa,“ vysvětluje zástupkyně iniciativy COVID19CZ.

Schéma, jak má probíhat chytrá karanténa.Schéma, jak má probíhat chytrá karanténa. | COVID19CZ

Ihned po telefonátu jsou podle ní data smazána. Hygienik navíc mapu vidí jen po dobu rozhovoru s nakaženým.

Český versus asijský přístup

Výslovný souhlas lidí a vymazávání dat jsou podle Zatloukalové důvodem zájmu o českou chytrou karanténu v zahraničí. „Právě proto, že řešení tolik dbá na vysvětlování lidem, jaká data a proč, i pro jaký jeden účel je využijeme, že na správnosti zacházení s osobními údaji dohlíží PwC (poradenská společnost, pozn. red.) je o systém velký zájem z jiných zemí – typicky Velká Británie, Slovensko, Litva, Srbsko a další,“ říká žena.

U existujících technologických řešení totiž tento přístup není standardem. „Rozdíl oproti jiným zemím je ten, že se na využití lidí ptáme. Není to tak, že by stát řekl operátorům: dejte mi data a my se podle toho, co nám řeknou, zařídíme. V Izraeli například použili systém, který mají pro odhalování terorismu, pro vyhledávání těch, kdo přišli s nakaženými do styku. A toto řešení tam vyvolává velkou debatu,“ zdůrazňuje Zatloukalová.

Izrael přitom není jedinou zemí s kontroverzním systémem. Doslova noční můrou ochránců dat je čínské řešení, které se nikoho na nic neptá, prostě o každém člověku shromažďuje co nejvíce informací. Tamní úřady k trasování používají obdobu elektronických občanských průkazů, kamery vybavené technologií na rozpoznávání tváří či údaje ze sociálních sítí. Pokud je člověk nakažený, tak v Číně neunikne.

Ani v Jižní Koreji. Jak dříve informoval deník LA Times, jihokorejské úřady o každém nakaženém občanu znají následující informace: jméno, pohlaví, datum narození, bydliště, povolání, historii cestování, jak a kým byl ošetřen a pokud byl ve styku s jinými nakaženými lidmi.

Klíčová je u chytré karantény armáda

Testování české chytré karantény začalo v pondělí v Jihomoravském kraji. Jižní Morava byla vybraná proto, že je v ní průměrný počet nakažených v porovnání se zbytkem republiky. „Během celého týdne budou v rámci krajské hygienické stanice a celého regionu postupně zaváděna do praxe jednotlivá opatření systému, který směřuje k co nejrychlejší identifikaci a izolaci osob, které mohou být potenciálně nakaženy nebo ohroženy novým koronavirem,“ uvedl v tiskové zprávě hejtman Bohumil Šimek (za ANO).

Do akce se zapojila armáda, v kraji působí pět odběrových týmů. Jejich členové jezdí za lidmi, které hygiena určila pro testování. Pro celou republiku vyčlenila armáda 14 mobilních odběrových týmů, přičemž počet se může podle potřeby zvednout až na 33.

Pokud testování dopadne dobře a ukáže se, že projekt funguje, bude rozšířen na celou republiku. Eventuálně by měl nahradit současná restriktivní opatření, která každý den zanechávají rozsáhlé škody na české ekonomice. Vytipovaní lidé totiž budou umístěni do karantény ještě před tím, než bude jasné, jestli jsou nakažení, nebo ne.

Do systému dává velké naděje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který kvůli tomu, aby měl na projekt více času, byl dokonce zproštěn funkce šéfa Ústředního krizového štábu. I Zatloukalová věří, že chytrá karanténa je správným krokem. „Naše zkušenost ukazuje, že když s nakaženým mluvíte a vysvětlíte mu, jak jeho data mohou pomoci zachránit životy dalších, že si z nich hygienik jen udělá šetření a identifikaci rizikových osob a míst, a zbytek informací se po skončení rozhovoru zahodí, lidé jsou ochotni pomoci. Sobě, i chránit zdraví a životy ostatních,“ sdělila.

Úspěch slaví i upravené šnorchlovací brýle

Chytrá karanténa není prvním českým výmyslem souvisejícím s pandemií koronaviru, který zaujal v zahraničí. A dokonce ani prvním skupiny COVID19CZ. Zaujaly rovněž šnorchlovací masky, které společně s Českým vysokým učením technickým (ČVUT) upravila tak, aby posloužily jako celoobličejová ochrana s filtrem nejvyšší ochrany.

Masky využívá například Nemocnice v Jindřichově Hradci. „Vážíme si profesionality, kreativity, podpory a soudržnosti v době, která vyžaduje rychlá a správná řešení. ČVUT a iniciativa Covid19cz jsou toho příkladem,“ děkovali zdravotníci na sociálních sítích.

Vynález se objevil také v nemocnici Erasme v Bruselu. Toto zařízení si ale šnorchlmasky vyrobilo samo s tím, že se inspirovalo od italských kolegů, kteří inspiraci našli právě v Česku.

Video Babiš v Blesku: O návratu k normálu, otevření škol i možném odkladu EET - Blesk TV

sorgedoktor ( 3. dubna 2020 09:32 )

Mne tak napada otazka, jak dlouho tohle muze cely slozity aparat vydrzet.

ostuda ( 3. dubna 2020 08:17 )

taky mi připadá že jenom louděj a skutečnost pak bude vypečená

ostuda ( 3. dubna 2020 08:15 )

teď se konečně začali kolem sousedky rojit nápadníci. protože když ji přes roušku není vidět na tu tlamu.

fotrpjotr ( 3. dubna 2020 06:59 )

Lidi nešmíruje,pouze sleduje,kde se pohybují

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud