Unavení laboranti z Bulovky zapojili robota Pipeťáka do akce. Jeden vzorek jim projde rukama až třináctkrát

Aktualizováno -
16. dubna 2020
17:18
Autor: veef - 
2. dubna 2020
19:17

Laboranti v nemocnici Na Bulovce začátkem týdne nasadili do ostrého provozu svého nového kolegu - robota Pipeťáka. Tuto robotickou paži, která bude pomáhat při testování vzorků od lidí s podezřením na koronavirus, získali posledního březnového dne. Pipeťák je dalším úspěšným vynálezem z laboratoří ČVUT a Ústavu jaderné fyziky a jeho vývoj trval pouhých patnáct dní. Robot odlehčí hlavně přetíženým laborantům, na kterých celé testování na COVID-19 stojí.

Oddělení klinické mikrobiologie v nemocnici Na Bulovce je podstatnou součástí testování od samého počátku boje s nemocí COVID-19. V běžném režimu laboratoř zkoumala desítky vzorků denně, nyní je to až 400. „Máme tu dvě směny laborantů, kteří se střídají, aby se zabránilo případnému šíření koronaviru. Je neuvěřitelné, s jakým nasazením tady všichni pracují. Neznají víkendy ani svátky, jedou 14 hodin denně, někdy i více,“ pochválila laboratoř Hana Roháčová, primářka infekčního oddělení. „V průměru uděláme těch 400 vzorků denně, ale jednou jsme se nějak hecli a udělali asi 670 vzorků,“ doplnila primářka.

„Jsme opravdu rádi, že nám v této situaci pomůže Pipeťák. Začínáme být vyčerpaní. Laborantky musí být při práci velmi pečlivé. Přenášejí v infekčním prostředí mikro litry tekutin a nesmějí se splést mezi zkumavkami různých pacientů. To je náročné psychicky i fyzicky.“

Kapacita robotické ruky je 700 vzorků za den, což je v tuto chvíli pro laboratoř dostatečné. I přesto projde pacientský vzorek lidskýma rukama třináctkrát a k tomu ještě čtyřikrát ve formě schvalování, potvrzování a zapisování výsledků. Jsou kroky, které dělají stroje, ale přesto je lidská práce stěžejní,“ říká RNDr. Lenka Richteorá z Oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Na Bulovce.

Nápad vznikl na ČVUT

S návrhem pomoci jednomu z prvních testovacích pracovišť na covid-19 přišel rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Ve spolupráci s vedením nemocnice navrhl postup, jak by měl robot fungovat. Nejnáročnějším úkonem při testování je takzvané pipetování (tj. přenášení malého množství různých chemikálií ze zkumavky do zkumavky pozn.red.), které se provádí ručně. Nyní tento úkon nahradí Pipeťákovo robotické rameno s přesnou pumpou. Nezbytnou součástí jsou také laboratorní váhy ověřující po pipetování každého vzorku, zda bylo přeneseno nezbytné množství tekutiny.

Softwarový zádrhel

„Vývoj nejvíce zdržela nutnost propojit znalosti hned z několika oborů. Největší zádrhel byl v sotwarových chybách, díky kterým se robot nedal dobře řídit. Vše jsme nakonec vyřešili a doufáme, že bude dobře sloužit,“ řekl vedoucí projektu Václav Hlaváč.

Video S náročným pipetováním při testování vzorků teď laborantům pomáhá robot Pipeťák. Minimalizuje se tak riziko lidské chyby - Veronika Foltová

Jen na dobu pandemie

Pipetovací robot je stroj složený z drahých univerzálních součástek, které CIIRC ČVUT a Ústav jaderné fyziky AV ČR mají pro svůj výzkum především z veřejných zdrojů, tj. peněz českých a evropských. Stroj by měl v Nemocnici Na Bulovce fungovat jen po dobu COVID-19 krize. Potom se opět rozebere a jeho nejdražší součásti (robot, pumpa, váha) budou sloužit k původnímu výzkumu.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud