Pirk radil koronavirus všem, sám se nakazil. Co říká Prymulově otočce s promořováním?

„Je to prostě nový typ chřipky. Nejlepší by bylo, kdybychom ten nový koronavir prodělali všichni rychle, a získali tak imunitu. Zatím se zdá, že ten průběh je mírný.“ Tak zněla už téměř památeční věta, kterou profesor Pirk vyslovil v rozhovoru pro časopis Reflex v pořadu Prostor X. Tehdy se také mezi veřejností začalo stále více skloňovat slovo „promořování“.

Pirkova slova nezůstala bez odezvy. Reagoval na ně epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula: „Je to nešťastný výrok, který situaci nijak nepomáhá. Pokud bychom všechny nakazili, tak tady máme i přes 340 tisíc mrtvých, a to přece není možné. Takto se situace řešit nedá.“

O necelý měsíc později Prymula změnil názor, když v rozhovoru pro DVTV uvedl, že populaci je zapotřebí řízeně promořit. Obrat v pohledu na promořenost podle něj přišel poté, co Čína poskytla nekorektní a zřejmě vyfabulovaná data o počtu nakažených.

Z názorové otočky náměstka se příliš neradoval premiér Andrej Babiš (ANO), který pro Radiožurnál řekl, že podobné nápady jsou riskantní a že Česko hodlá jít cestou chytré karantény. Názor nenadchl ani Jana Hamáčka (ČSSD). Za Prymulou naopak stojí v tomto ohledu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Prymula po lžích z Číny otočil: Populaci je třeba promořit. Babiš a Hamáček: Velký risk

Pirk: Tu takzvaně smrtelnou nemoc mám za sebou

Jak uvedl Jan Pirk pro portál reportermagazin.cz, sám nákazu prodělal. „Už mám tu takzvaně smrtelnou nemoc za sebou,“ řekl. Kardiochirurg byl 7. března na kongresu v Rakousku, kam vzal na lyžovačku ženu a vnoučata.

„Všichni jsme si virus přivezli a společnými silami ho v přísné karanténě porazili,“ říká Pirk. Pomohla mu třeba sestra, která mu denně věšela na plot pečivo, nebo nakupující kamarádka. Nemoc se u rodiny projevovala různě. „Na nejmenších vnoučatech vůbec. Starší děti trochu kašlaly. My s Blankou (Pirkova žena, pozn. red), jsme v pohodě nebyli. Máš teplotu, suchý kašel, ztrácíš chuť k jídlu, jsi unavený a hlavně se to vleče,“ popisuje pro reportermagazin.cz lékař, který upozorňuje, že jeho žena loni prodělala zápal plic. „Tehdy se cítila o dost hůř,“ tvrdí Pirk. „Teď už víme, že máme proti té nemoci spoustu protilátek a nejsme pro nikoho nebezpeční,“ dodává.

„Cítím se skvěle. Už jsem byl otestovaný, samozřejmě s negativním výsledkem a už deset dní pracuji. Nyní se jedu projet na horském kole,“ řekl Blesk Zprávám kardiochirurg. Podle svých slov je i ochoten darovat svou plazmu na léčení jiných.

Na promořování populace názor nezměnil. A domnívá se, že paradoxně Roman Prymula použil stejný a nešťastný termín, jako on.

Ne promoření, ale plošná imunizace

„Kdyby řekl, že má být plošná imunizace, což je totéž jako promořování, tak by se nikdo nelekl, protože to tak skutečně je. Pokud na nějaký virus není očkování, tak jediná plošná imunizace zabrání tomu, aby vznikla epidemie. Správně se to brzdilo, ale bohužel jsme oba použili nešťastný termín promoření,“ uvedl Pirk. Podle něj je plošná imunizace přirozený proces, který není nijak násilný.

„My už víme, že věk sám o sobě není rizikovým faktorem. Já jsem taky senior a prodělal jsem to. Riziková skupina jsou kuřáci, obézní, diabetici, lidé s plicním onemocněním a se sníženou imunitou, ať už vrozenou, či používáním léků. Ti si zaslouží zvláštní péči,“ myslí si Pirk a pokračuje: „Ti mladí a zdraví, u kterých to proběhne jako nachlazení, se plošně imunizují, tak tím ochrání rizikové pacienty, protože už tu nemoc nebude mít kdo předávat dál.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Co budeme dělat příští rok?

Pirk zmínil profesora Hešla a Stránského, který uvedl, že na normální chřipku ročně umře 1500 až 2000 lidí. „Co budeme dělat příští rok, až bude chřipková epidemie, když tady zemřelo 130 lidí a je z toho takové pozdvižení?“ ptá se profesor Pirk. 

I podle Prymuly, který to uvedl pro Blesk Zprávy, tu virus bude nejspíše několik let. „Je iluzorní si myslet, že následující sezonu nebude chřipka, ta se pravidelně vrací. U tohoto viru je to složitější v tom, že tady zřejmě není sezonnost. Snad tam má vliv vlhkost,“ zdůraznil epidemiolog. Nevyloučil ani mutování. „Máme tu kmen italský. Virus se chová jinak v každé lokalitě, má to vliv na závažnost klinických příznaků,“ dodal. 

Pirk radil nakazit všechny. Británie kolektivní imunitu zkoušela, pak se vyděsila

Pirk: Proč byly otevřené obchody s tabákem, a ne s vitaminy?

Pirkovi přijde nelogické, že po celou dobu plošné karantény byly trvale otevřeny prodejny s tabákem. „Cigarety jsou rizikovým faktorem. Proč byly zavřené výrobny vitaminových nápojů, které jsou většinou v nákupních centrech? Nikdo by se tam nezdržel dlouho a lidé by měli užívat v této době vitaminy,“ myslí si Pirk.

Za dodržování podmínek by se podle Pirka mělo brzy přistoupit k postupnému uvolňování omezení.

„Nesmíme zapomínat na desetitisíce drobných podnikatelů, kteří mají, řekněme, tu jednu svoji věc a nyní jim hrozí bankrot. Lidé nemají našetřeno, aby mohli platit nájmy a zaměstnance. Pokud bude karanténa trvat příliš dlouho, tak ten dopad na společnost bude velice špatný,“ varuje kardiolog.

Střet lékařů o koronavirus. Pirk radí nakazit všechny. Prymula: 340 tisíc obětí

Nosit roušky je rozumné

Podle Pirka má cenu nosit roušku, zejména tam, kde je hodně lidí. „V Kodani udělali to, co chystá profesor Prymula. Otestovali velkou skupinu lidí a zjistili, že promořenost je třicetkrát až osmdesátkrát vyšší než udávaný počet, takže nosit roušky skutečně má cenu,“ říká Pirk. Zároveň vítá, že vláda umožnila odložit roušku při sportování.

„Sportovat s ústenkou nebo rouškou není úplně zdravé, protože si zvyšujete tzv. „mrtvý prostor“ a dýcháte  znova vzduch, co už jste vydýchal, ten se pod rouškou drží. Je dobře, že sportovat lze bez roušky,“ chválí si Pirk, který je sám aktivním sportovcem.

Pirk: Lidé, netresujte se 

Jan Pirk vzkazuje lidem, aby nebyli vystrašení a nestresovali se.

„Vím, že pacient, který jde na operaci s optimismem, stůně mnohem lépe než pacient, který je ve stresu, protože nezvládnutý stres může způsobit tělesná onemocnění. Někdo říká, že až 75 procent  onemocnění je způsobeno nezvládnutelným stresem,“ varuje Pirk a dodává: „Buďte veselí, jezte ovoce, vitaminy a buďte optimističtí, vše dobře dopadne!“