Babiš a Hamáček se přou o stav nouze. Do Sněmovny kvůli koronaviru nesmí návštěvníci
Na šíření nákazy koronaviru v České republice reaguje také vedení Kanceláře Poslanecké sněmovny. Od úterý platí zákaz účasti veřejnosti přímo na jednání poslanců. Smůlu mají také žáci a studenti objednaní na exkurze dolní komory parlamentu a poslanci mají zrušit také chystané semináře a jiné návštěvy. Schůze poslanců by měla proběhnout dle plánu v příštích dvou týdnech, pokud nerozhodnou šéfové klubů s vedením Sněmovny jinak.
„Od úterý 3. března bude uzavřena galerie pro hosty. Až do odvolání jsme zrušili všechny exkurze, semináře a návštěvy,“ řekl Blesk Zprávám po jednání krizového štábu Kanceláře Poslanecké sněmovny ředitel tiskového odboru PS Roman Žamboch.
Krizový štáb podle Žambocha reaguje přesně v souladu s pondělním jednáním Bezpečnostní rady státu a ministerstva zdravotnictví. Poslanci i všichni zaměstnanci Sněmovny mají k dispozici také hygienické pomůcky, které nejsou na půdě parlamentu běžně k vidění.
„U vchodu do Sněmovny jsou za recepcí instalované stojany s dezinfekcí na ruce,“ doplnil Žamboch pro Blesk Zprávy s tím, že všichni zaměstnanci Sněmovny dostanou ještě během pondělí také mailem pokyny jak se zachovat v případě nějakých zdravotních problémů. „Zvlášť pozorně by si je měli přečíst ti, kteří se vrátili z jarních prázdnin z oblastí, která jsou označená za riziková,“ doplnil Blesk Zprávám ředitel tiskového odboru PS Roman Žemboch.
V úterý má začít také schůze poslanců. Po jednání jednotlivých poslaneckých klubů bývají v novinářském atriu tiskové konference jednotlivých frakcí. Od 14 hodin se pak poslanci scházejí v jednacím sále. V budově je tou dobou vždy velký shluk lidí – nejen 200 volených zástupců ale také jejich poradci, pracovníci jednotlivých klubů i zmínění zaměstnanci Kanceláře Sněmovny.
„Schůze se v tuto chvíli rušit nebude. Další opatření mohou ale v úterý před zahájením schůze navrhnout členové politického grémia Poslanecké sněmovny,“ upřesnil pro Blesk Zprávy Roman Žamboch s tím, že vedení kanceláře už nějaký čas pracuje na pandemickém plánu, který by se aktivoval v případě zhoršení situace a dalšího šíření nákazy.
Hamáček a Babiš: Jiné pohledy na stav nouze
Bezpečnostní rada státu, která se sešla v pondělí brzy ráno, otevřela téma možného vyhlášení stavu nouze, který by umožnil vládě rychleji reagovat na různé situace, pokud by se nákaza šířila Českem dál.
„Podle vývoje bychom ve středu měli říci na Bezpečnostní radě státu, zda nouzový stav vyhlásit, či nikoliv,“ reagoval pro Blesk Zprávy vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po zasedání krizového štábu, který zasedl na vnitru.
Premiér Andrej Babiš ale nevidí k vyhlášení stavu nouze žádný důvod. „Nemůžeme tady paralyzovat teď celou krajinu a není na to nejmenší důvod," řekl premiér rádiu Impuls. Takový postup by podle premiéra zásadně narušil ekonomické vztahy. Poukázal na to, že nouzový stav zatím nevyhlásila žádná z evropských zemí, v některých je přitom nakažených výrazně víc.
Důvod by podle Babiše nastal, pokud by se koronavirus epidemicky šířil. Premiér je podle svých slov překvapený, že ministr vnitra o nouzovém stavu mluví, když se Bezpečnostní rada státu v pondělí ráno domluvila, že není potřeba, a znovu to probere ve středu.
Podobně se vyjádřil také ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který na svém twitterovém účtu také vyloučil další možné nákazy onemocnění novým tipem nákazy koronaviru – COVID 19.
Čerstvé výsledky. Všechny nové vzorky jsou negativní, vyšetřeno bylo 211 osob. Stále máme jen 3 pozitivní pacienty, jejich stav je dobrý. Vyhlašování nouzového stavu není vůbec namístě. Je to i v rozporu se závěrem dnešní BRS.
— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) March 2, 2020
„Čerstvé výsledky. Všechny nové vzorky jsou negativní, vyšetřeno bylo 211 osob. Stále máme jen 3 pozitivní pacienty, jejich stav je dobrý. Vyhlašování nouzového stavu není vůbec namístě. Je to i v rozporu se závěrem dnešní BRS,“ informoval Vojtěch veřejnost.
Co znamená stav nouze?
- Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.
- Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.
- Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.
- Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Poslanecké sněmovny i déle.
- Nouzový stav má umožnit efektivnější provádění konkrétních záchranných prací a odstraňování povodňových škod.
- Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti se ukládají.
- Vláda například může nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, zakázat vstup, pobyt a pohyb na vymezených místech, rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace či rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace.
- Rozhodnutí o nouzovém stavu se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašuje se podobně jako zákon.
- Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.
- Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů.
Příklady vyhlášení nouzového stavu v České republice:
Srpen 2002 - nouzový stav byl vyhlášen kvůli povodním, které zasáhly celé Čechy; 12. srpna byl nouzový stav vyhlášen v pěti krajích (Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském a v Praze), o den později i v šestém, Ústeckém kraji; trval v pěti krajích do 31. srpna, v Karlovarském kraji byl zrušen 16. srpna.
Duben 2006 - nouzový stav byl vyhlášen při záplavách, které začaly 28. března a zasáhly rozsáhlá území v Čechách a na Moravě; platil od 2. dubna do 19. dubna v sedmi krajích - Jihočeském, Středočeském, Ústeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském.
Leden/únor 2007 - vláda vyhlásila nouzový stav poté, co 18. ledna orkán Kyrill, který zasáhl Evropu, způsobil značné škody i v ČR; nouzový stav především omezoval vstup do lesů a platil pro kraje Vysočina, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Liberecký a některé okresy Královéhradeckého, Moravskoslezského a Středočeského kraje; trval od 25. ledna do 5. února.
Červen 2013 - v souvislosti se záplavami, které způsobily smrt 15 lidí a škody v řádu miliard korun, vláda vyhlásila nouzový stav 2. června od 21:00; platil pro celé Čechy s výjimkou krajů Pardubického, Karlovarského a Vysočiny. Od 12. června jej vláda postupně rušila, naposledy skončil 28. června v Ústeckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji.
Jej vy Čeští kreteni co tu pořád melete o Babišovy.Jste imbecilove. Plno lidí chodí do práce jezdí autobuse, do obchodu a co ruší se akce. Ale to neruší jen Babiš. A místo toho aby se za straty zaplatilo Naším občanům tak hajzl Hamaček nechává posílat prachy černým. To Vám nevadí?