Koronavirus na ovoci a zelenině? Zbavte se virů jednoduše a bez chemie

Podle SZÚ se zatím příliš netestovalo, zda je přenos z potravin možný a teorie se liší.

„Ví se, že povrch potravin může být kontaminován aerosolem, dotykem nebo se spekuluje i s přenosem částicemi prachu. SARS viry podle vědeckých zjištění přežívají řadu hodin až dnů. Není divu, že si lidé těchto informací všímají a kladou dotazy, jak se jednoduše chránit,“ uvádí prof. MVDr. Jiří Ruprich ze SZÚ.

Čeští experti tedy vyzkoušeli blanšírování.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pryč s viry, ale i bakteriemi a pesticidy

Metoda blanšírování je velice prostá a proveditelná v domácnosti, uvádí SZÚ. V principu se zelenina rozdělí na menší kousky a vloží se krátce (obvykle na 1–3 minuty) do vařící vody. Můžete přidat i špetku soli, ale není to nutné. Nejde o úplné uvaření.

„Jde o denaturaci bílkovin (enzymů) v zelenině, které se ničí většinou okolo 50–60 ºC. A samozřejmě se tak ničí i povrchové proteiny na virech a bakteriích. Odstraňují se případné pesticidy na povrchu. Účinnost povrchové denaturace/dekontaminace závisí na teplotě a čase,“ vysvětluje Ruprich. 

Co je při blanšírování zcela nezbytné, je prudké ochlazení zeleniny ihned po vaření. Toho dosáhneme tak, že z vařící vody vyjmeme zeleninu a ponoříme ji do ledové vody s kostkami ledu. Tento postup zajistí křehkost a barevnost zeleniny.

Obchody bez banánů i masa? Expert popsal dopady koronaviru, zmínil „chytré“ traktory

A co živiny?             

Sníží se blanšírováním obsah živin? „Mírně se sníží obsah termolabilních vitaminů a některých dalších látek, ale to se nedá nic dělat. Na teplo je citlivý např. vitamin C, thiamin a řada aromatických sloučenin,“ říká k pokusu SZÚ.

Dá se blanšírovaná zelenina skladovat?

Blanšírování je skvělý postup nejen pro přímou spotřebu, ale také pro krátkodobé uchování zeleniny v chladničce nebo pro zmrazení, pokud máte přebytky.

Co se obvykle blanšíruje?

Zkusit můžete řadu zelenin i některé ovoce. Asi nejvíce se blanšíruje brokolice, hrášek, mrkev, květák, ale i listová zelenina, včetně kapusty, špenátu, ale i listových salátů.

Jak odhadnout dobu vaření?

„Základem je mít velký objem vařící vody, aby se zelenina velmi rychle prohřála. Je to obvykle 100 g zeleniny rozdělené na menší kousky na 1 litr vody. Var by měl být alespoň jednu minutu. Indikací, kdy vyjmout zeleninu z vařící vody, je začínající barvení vody,“ radí odborníci.

Jak zeleninu rychle zchladit?

Vedle nádoby, ve které vaříme zeleninu, si připravte nádobu s ledovou vodou, do které přidejte kostky ledu. Objem by měl být větší než voda na vaření, aby se zelenina prudce ochladila. Tento krok je důležitý, jinak zelenina změkne.

A jaký je výsledek?

„Zelenina je trochu měkčí, ale křupavá a chutná. Zachovává si barvu. Samozřejmě záleží na typu zeleniny nebo ovoce. Listová zelenina je na teplo velmi citlivá a rychle změkne. Některé tvrdší saláty (římský nebo ledový salát) ale docela dobře blanšírování vydrží, i když jsou pak měkčí. Někomu to ale právě takto chutná. Tradiční zelenina pro blanšírování je třeba brokolice, květák, hráškové a fazolové lusky, ale i mrkev, paprika, rajčata,“ uzavírají odborníci ze SZÚ.