9°C
Pohřební služby zoufají: Nakládáme s těly obětí, ale nemáme ochranu. „Stát selhal“
Pracovníci v první linii. Lidé, kteří zajišťují, že současnou pandemii koronaviru překonáme. Často se v této souvislosti mluví o lékařích, sestřičkách, záchranářích nebo třeba prodavačkách v supermarketech. Patří sem i pohřební služby, jenže na ty se mnohdy zapomíná. Přitom právě ony nakládají s těly obětí koronaviru a nákazou jsou potenciálně velmi ohroženy. Stát s nimi ale příliš nekomunikuje, ani jim neposkytl ochranné pomůcky, říká předseda Asociace soukromých pohřebních služeb v ČR (ASPSCR) Jaroslav Mangl. Podle něj jde o velké selhání.
Podle Mangla se asociace snažila situaci s úřady řešit již v polovině března, tedy ještě před tím, než se v Česku objevila první smrtelná oběť nákazy covid-19. ASPSCR chtěla především vědět, jestli může virus přežít v těle zemřelého, případně jak dlouho a jaká hygienická opatření mají pohřební služby přijmout.
Dopis, jehož plné znění mají Blesk Zprávy k dispozici, odeslala 17. března přes datovou schránku ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu vnitra, Ústřednímu krizovému štábu a hlavnímu hygienikovi. „Odpověď od všech dotázaných bylo pouze mlžení a nedovedli jasně odpovědět. Přitom jsme zjistili, že ministerstvo zdravotnictví zpracovalo základní dokument ke covid-19 již 16. 3.,“ popsal Mangl.
Asociace ve zprávě mimo jiné upozorňovala, že pohřební služby nejsou vybaveny potřebnými ochrannými pomůckami. „Největší riziko spatřujeme při úmrtích mimo zdravotnické zařízení nebo poskytovatele sociální péče. Další riziko je od možných přítomných pozůstalých, kteří mohou být v domácnosti,“ popisovala své obavy.
„Ke každému tělu musíme přistupovat jako k infikovanému“
Podle Mangla je riziko nákazy pro personál pohřebních služeb vysoké. „SARS, MERS, AIDS umírá spolu s pacientem, ne však covid-19. Dosud nám nebylo sděleno, jestli uvnitř mrtvého těla virus přežívá, protože při manipulaci s tělem vždy po stlačení hrudních orgánů tělo vydechne a zde je největší nebezpečí nákazy personálu,“ říká šéf asociace.
Právě proto se podle něj personál musí chránit. „Přijíždíme pro infikovaná těla po dvou hodinách do nemocnic. Problém jsou také místa s vyznačenou karanténou či úmrtí na veřejných místech. Nikdy nevíme, kdo je nakažen, proto musíme přistupovat ke každému tělu jako k infikovanému,“ uvádí Mangl.
Od státu by ocenil, kdyby pohřebním službám některé ochranné pomůcky dodal, ale to se neděje. „Z titulu naší profese musíme mít kompletní vybavení. Stát selhal v základních informacích o samotném viru a zapomněl úplně na pohřebnictví,“ míní předseda asociace.
Výsledkem je, že pohřební služby si musely ochranné pomůcky shánět samy, a pak navíc přišly i o tuto možnost, jelikož vešel v platnost zákaz prodeje některých OOPP (osobní ochranné pracovní pomůcky) mimo povolané subjekty. „Stát na nás zapomněl. Dezinfekci nabídli až v polovině minulého týdny. Proto jsme začali OOPP a dezinfekci shánět sami přes různé prostředníky,“ sdělil Mangl.
Jako možné řešení vidí zařadit pohřební služby do druhé vlny integrovaného záchranného systému. Tím by alespoň mohly obejít embargo na nákup ochranných pomůcek. Ostatně tento nápad stál i v dopise určeném úřadům. „Upozorňujeme, že jestli se všechny pohřební služby a ústavy nezavedou do IZS a přednostně se nevybaví OOPP, může nastat situace, že nebude mít kdo odvážet lidské pozůstatky,“ uvedla asociace.
Obecně je ale Mangl k jakékoliv pomoci skeptický. „Od státu je nejlepší nic nepožadovat, stejně jsme nic nedostali. Drželi jsme se přísloví voják se stará, voják má…“ konstatuje předseda.
Přenos od zesnulého: Ano, nebo ne?
Nad možnou infekčností těl obětí koronaviru se stále vedou debaty. Ministerstvo zdravotnictví v dokumentu zveřejněném 30. 3. uvádí, že riziko přenosu nákazy je minimální. „Zatím nejsou žádné důkazy o přenosu SARS-CoV-2 prostřednictvím manipulace s těly zemřelých osob. Potenciální riziko přenosu, ke kterému může dojít v souvislosti s přímým kontaktem s lidskými ostatky nebo tělními tekutinami, v nichž je přítomen virus, a přímým kontaktem s kontaminovanými předměty, je považováno za nízké,“ píše resort.
A hned poté dodává: „Je prokázané, že virus může přežívat na různých površích hodiny až dny, proto je možné, že virus přežívá také na tělech zemřelých. Data o délce přežívání viru na tělech zemřelých nejsou dosud k dispozici.“
Ochranu doporučuje, ale poměrně nízkou – jmenovitě uvádí rukavice a dlouhý voděodolný rukáv. Respirátory zmiňuje jen v případě pitev. O pohřebních službách pak uvádí, že bude třeba vypracovat organizační strukturu, aby prodlení mezi úmrtím a pohřbem či kremací bylo co nejmenší.
O nízkém riziku přenosu covid-19 z těl zesnulých mluví i Světová zdravotnická organizace (WHO). Infekční podle ní mohou být pouze plíce, a to ještě pokud se s nimi manipuluje neprávně. Ovšem riziko přenosu z věcí, se kterými přišel zesnulý do kontaktu, se zdá být velmi reálné.
„Když člověk zemře na covid-19, virus v jeho těle zůstane uzavřen ve všech fyziologických procesech, které jsou zastavené. Nicméně povrchy na pacientově těle jako oblečení, ruce apod. mohou být infekční ještě několik hodin,“ popsal pro server Gulf News profesor forenzních věd Nrashant Singh z Univerzity Amity. I on proto doporučuje postarat se o těla co nejdříve.
Témata:
Související
Za ty hříšný prachy si mohou nakoupit pozlacený roušky,ne se stříbrem.