Koronavirus v Česku: Lidé bez domova nejsou riziko! „Mají výhodu nejlepší prevence,“ říká epidemiolog

Poslední sčítání lidí bez domova proběhlo loni na jaře. Ukázalo, že po celém Česku žije 23 830 bezdomovců, z toho 2600 mladších 18 let. Nejvíce jich přebývá v Moravskoslezském kraji, asi 3540, a 3250 v Praze.

Přestože panují obavy, že v současné situaci by tito lidé mohli být ohroženi nebo se sami stát hrozbou v rámci šíření nákazy koronavirem, uznávaný epidemiolog Rastislav Maďar řekl Blesku: „Lidé bez domova mají tu výhodu, že přirozeně dodržují jednu z nejlepších možných prevencí, a to odstup od ostatních. Když je teplo, nemusí ani vyhledávat noclehárny a mají pro sebe větší životní prostor bez pravděpodobnosti kontaktu s jinou nakaženou osobou.“

„Věděl jsem, že ji ten hrozný virus zabije.“ Anna (†69) zemřela za pouhé tři dny

Podle Maďara mají navíc vlastní, uzavřený svět lidí bez domova, který chrání v podstatě obě strany. „Ty dva světy se totiž na krátkou vzdálenost nepotkávají vůbec nebo jen krátce,“ vysvětlil.

Problémy jen místy

Ne všude v Česku to je jednoduché. Například brněnská Oblastní diecézní charita byla nucena uzavřít jedno ze čtyř jihomoravských center pro bezdomovce, protože jejich klienti se odmítali přizpůsobit novým bezpečnostním opatřením. Služby centra nahradili terénní pracovníci.

Ostravští bezdomovci, kterých je zhruba tisícovka, pak třeba dlouho vůbec netušili, že nějaká vládní nařízení probíhají. Zatímco ve světě kvůli náporu bezdomovců hrozí kolapsy nemocnic, u nás Maďar uklidňuje: „Věřím, že u nás díky časně přijatým opatřením k žádným docházet nebude.“

Praha: Místo lodi kasárna

Protože je uzavřena loď Hermes, sloužící už několik let bezdomovcům během zimy, a kemp na Císařské louce není ideálním řešením, chce jim primátor Zdeněk Hřib (38, Piráti) zajistit nouzové ubytování v karlínských kasárnách. „Jinak zjevně nemohou lidé bez domova splnit vládní nařízení z práce hned domů, protože nemají ani jedno,“ uvedl.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Přitom k omezení poskytovaných služeb přistoupila Naděje i ubytovací zařízení v Michli, provozované městským Centrem sociálních služeb Praha (CSSP), kde běžně přespává i 150 lidí najednou. „Nechceme koncentrovat bezdomovce ve velkých ubytovacích zařízeních,“ vysvětlil mluvčí centra Jiří Wolf.

Svět: Pomáhá i armáda

Na Slovensku například Červený kříž, územní spolek Banská Bystrica, spolu s Centrem dobrovolnictví, skauty a salesiány, poskytují bezdomovcům ochranné roušky a provádějí sociální poradenství o tom, jak se mají lidé v tomto období chovat.

Pátá oběť koronaviru v Česku. Dědečka (†88) nakazila rodina, umřel doma

V jiných koutech světa je situace s lidmi bez domova mnohem naléhavější. Například španělská vláda přijala v minulých týdnech speciální opatření. Kromě sociálních center a nevládních organizací povolala kvůli koronavirové pandemii na pomoc armádu. Bude rozdávat jídlo i hygienické balíčky, poskytne také některé své prostory pro ubytování bezdomovců.

Horší situace je pak podle serveru Los Angeles Times v americké Kalifornii. Obavy tam mají z toho, že pandemie zasáhne až 60 tisíc bezdomovců z celkového počtu 108 tisíc. Kdyby 20 % z nich potřebovalo hospitalizaci v nemocnici, došlo by ke kolapsu zdravotnických zařízení. „I proto je pomoc těmto obyvatelům zásadní pro ochranu veřejného zdraví, vyrovnávání křivky a zpomalení šíření Covid-19,“ uvedl kalifornský guvernér Gavin Newsom (52).