16°C
Majitel kavárny, samoživitelka a vedoucí vývoje: Jak jim koronavirus „pocuchal“ život
Jan (31) provozuje kavárnu v Praze, kterou musel pochopitelně zavřít. I když hledá možnosti, jak se dostat k zákazníkovi, připouští, že pokud tato situace potrvá déle, tak zkrachuje. František (32) pracuje jako vedoucí vývoje, momentálně je s rodinou v karanténě, pracuje z domova a domnívá se, že by mohl při stávající situaci ušetřit. Kadeřnice z Prahy (41), samoživitelka, zůstala doma s malým synem a příjmy nemá žádné. Pro mnohé totiž koronavirus není jen ohrožení zdraví, ale i finančního přežití. Blesk Zprávy vám přinášejí jejich příběhy.
„Pokud tenhle stav potrvá až do dubna, asi budu muset zavřít,“ říká Jan, který provozuje bistro v pražských Vršovicích a který musel po příjezdu z italských Alp zůstat i se svou partnerkou a osmnáctiměsíčním synem v domácí karanténě. Byl pro něj problém vůbec z kavárny na dovolenou odjet.
„Bylo pro mě finančně těžké si vůbec dovolit týden dovolené na horách. V kavárně za sebe musím platit náhradu. Momentálně můžeme prodávat jen z okénka, takže jsou dny, kdy tržby nepokrývají ani provozní náklady. Podle Jana tržby klesly v průměru o polovinu. Navíc partnerka je na rodičovské,“ dodává. Do toho těhotná zaměstnankyně dostala v souvislosti s epidemii nemocenskou, takže musí mít náhradu i za ni.
Nyní je v kavárně Jan jen s kuchařem. Musel už propustit všechny brigádníky i pomocné síly. „Za 14 dní si sedneme a spočítáme, jestli má smysl nechat otevřeno. Vypadá to, že nebudeme moci otevřít zahrádku, která často vydělá na zimu, kdy jsou tržby nižší, o prázdninách se také tolik nevydělává,“ dodává pro Blesk Zprávy Jan.
Vláda chce podnikatelům a živnostníkům nabídnout bezúročné půjčky. Vzhledem k tomu, že má jít o rozdělování 600 milionů, pravděpodobně se nedostane na všechny. Nabídne také další úlevu v podobě odkladu pro podání daňového přiznání za loňský rok a zaplacení daně z příjmů, a to až na začátek července.
Zákon netestovaný praxí
Podle některých právníků mohou ale fyzické i právnické osoby vymáhat škodu vzniklou vyhlášením nouzového stavu od státu. Je nutné jen do šesti měsíců prokázat, že jde o škodu, která má přímou souvislost s krizovým opatřením vydaným státem.
To zmiňuje i JUDr. Ondřej Preuss z webu Dostupnýadvokát.cz. „Doporučujeme schraňovat pečlivě všechny podklady a včas o náhradu škody požádat. Není však v tuto chvíli možné říct, že stát skutečně všechnu škodu dle krizového zákona nahradí. Jistě bude o rozsahu náhrady ještě diskuse a bude se zákon různorodě vykládat,“ uvádí advokát.
Zákon není ale doposud testovaný praxí, což znamená velkou nejistotu ohledně kompenzace nároků poškozených stran.
„Toto by nicméně nemělo odradit ty, kteří o náhradu škody usilují, protože jinak s ohledem na lhůty hrozí zánik práva. V praxi není doposud jasné, u kterého orgánu lze náhradu škody uplatnit. Toto bude právní oříšek a hrozí riziko, že špatně adresované stížnosti patrně nebudou kompenzovány, protože v mezidobí právo zanikne,“ dodává Preuss.
Matka samoživitelka bez příjmu
Kadeřnice z Prahy Jana (její jméno redakce zná, ale bylo změněno - pozn. red.) je samoživitelka, která zůstala doma sedmiletým synem. Alimenty jí chodí nepravidelně. Většina zákaznic zrušila své objednávky a utekla z hlavního města na chalupy ještě před zavedením preventivních opatření.
„Kadeřnictví je zavřené, takže můžu být se synem doma. Mé příjmy jsou teď na nule,“ říká žena a dodává: „Hypotéku mám naštěstí pojištěnou.“
Vláda se nyní snaží najít řešení právě pro nejohroženější skupinu, kterou jsou matky samoživitelky. Školy jsou zavřené, a tak se namísto zaměstnání musejí starat o děti. Pokud neseženou hlídání, mohou dostávat tzv. ošetřovné, které je 60 % hrubé denní mzdy. To lze ale čerpat maximálně devět dní a živnostníci na něj nemají nárok vůbec. Úterní jednání Sněmovny to ale zřejmě změní – ošetrovné bude zřejmě na celou dobu nouzového stavu a i pro OSVČ.
Pomoci mohou i životní pojistky. „Dají se sjednat online a kryjí i dlouhodobou pracovní neschopnost. Jenom pozor na pojišťovny, které mají ve výlukách epidemie,“ radí Tomáš Vakrman, expert na zdraví online životního pojištění Mutumutu. V krajních případech je pak možné na úřadu práce zažádat o příspěvek či doplatek na bydlení, potažmo příspěvek na živobytí a mimořádnou okamžitou pomoc. Matka sedmiletého syna sice pojistku má, ale neví, zda kryje pandemii. Musí ale počítat s tím, že případně se bude vyplácet později.
František: Zřejmě ušetříme
Naopak situace se výrazněji nezměnila pro Františka, který pracuje jako vedoucí vývoje. Nyní je v domácí karanténě po návratu ze Švýcarska se svou manželkou na mateřské dovolené a s dvěma dětmi. „Pracuji z domova, což jsem běžně dělal i před karanténou. Z pohledu rodinných financí jsem zaregistroval jen dražší ceny potravin na internetových obchodech. Jídlo nám tedy vozí kamarád. Pokud ale nezačneme z nudy peníze rozhazovat online, můžeme na tom být nakonec i líp, protože v karanténě nemáme tolik možností utrácet,“ žertuje.
